Čína je aktuálně největším producentem vzácných nerostů potřebných k výrobě mikročipů, elektromobilů, větrných turbín a také využívaných pro vojenské účely. Nyní se zdá, že tohoto svého promyšleně získaného postavení plánuje využít.
Jedná se o materiály jako galium, germanium, ale především dysprosium, které je v ultračisté podobě používáno k výrobě většiny moderních počítačových čipů. Právě dyprosium pochází v současné době v naprosté většině z Číny. Ale nejde o jediný kov, na jehož dovozu z Číny jsou ostatní země závislé.
Podle New York Times je od 1. října nutné, aby vývozci poskytovali čínským úřadům informace o tom, komu a za jakým účelem jsou tyto materiály dodávány. Tím se také otevírá možnost tyto dodávky snadno omezit a v případě potřeby tak zajistit odstávku znamenající velkou ránu pro světový průmysl.
Čína vlastní natolik bohatá ložiska, že pro nikoho jiného není ekonomicky výhodné snažit se konkurovat místním dolům a rafineriím. Navíc celý proces také zlevňuje obecně levná čínská pracovní síla a další aspekty, kterým je obtížné ve svobodné společnosti konkurovat. Čína dokonce byla ochotná prodávat tyto vzácné kovy i pod cenou, aby si zajistila své jedineční postavení na trhu.
Čína také má bezkonkurenční know-how, jak tyto nerosty efektivně zpracovávat. Zatímco v Evropě a USA existují na univerzitách pouze příležitostné kurzy, kde je možné se věnovat zpracování vzácných nerostů, v Číně je možné absolvovat takto zaměřené programy na 39 univerzitách. Také díky tomu je podle Michaela Silvera, generálního ředitele Americké společnosti zabývající se výrobou a distribucí chemikálií, Čína ve zpracování těchto vzácných kovů o generaci napřed oproti zbytku světa.
Vzhledem k širokému využití těchto vzácných nerostů je téměř jisté, že jejich spotřeba spíše poroste. Nejen, že jsou potřebné k výrobě hardwaru, na kterém běží nyní se rozvíjející umělá inteligence, ale také jsou aktuálně využívány k výrobě větrných turbín nebo elektromobilů. V tomto odvětví Mezinárodní agentura pro energii očekává do roku 2040 zvýšení poptávky až na sedminásobek spotřeby z roku 2020. Kromě tohoto očekávaného nárůstu spotřeby jsou tyto nerosty potřebné také pro vojenské účely, například při výrobě stíhaček F-35.
Pokud by se Čína rozhodla omezit tyto dodávky, následný výpadek by měl velmi neblahý vliv na různá odvětví. Navíc Čína už dokázala, že je podobných kroků schopná, když v roce 2010 omezila dodávky vzácných kovů do Japonska během jejich územních sporů.
Tím naštěstí varovala ostatní země závislé na jejích dodávkách a ukázala, o jak nespolehlivého dodavatele se jedná. Od roku 2010 se tedy USA snaží diverzifikovat své dodávky. V Kalifornii se nachází důl, který má sice malé, ale přesto existující ložiska dysprosia. Jeho těžba a rafinace je v současnosti neekonomická, ale v případě nutnosti je možné s ní začít.
Podobné doly se také nachází v Estonsku, Francii, Malajsii a Texasu. Nicméně ve světě neexistují ložiska, která by byla koncentrací dysprosia schopná konkurovat Číně a stále se zde naráží na technologické potíže. Například Belgická společnost Solvay, která provozuje rafinérii ve Francii, se nyní zaměřuje na dysprosium určené k výrobě magnetů, které nevyžadují tak čistou variantu, jako některé jiné produkty.
Obecně jde o problém, zda ve velkém investovat do nepříliš výhodných projektů a tak omezit Čínský monopol, nebo se stát neprosto závislými na čínských dodávkách. Naštěstí se i jinde ve světě objevují snahy využít různá ložiska vzácných kovů. Nezbývá než doufat, že tyto projekty budou úspěšně nastartovány a v případě výpadku pokryjí požadavky na výrobu vzácných materiálů.
Foto: Pixabay
Autor: Vojtěch Benda
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
