Meziroční inflace v české ekonomice v srpnu dále klesla, z červencových 8,8 % na 8,5 %, v souladu s očekáváním finančního trhu a též v souladu s prognózou ČNB.
Zpomalení meziročního cenového růstu je patrné u většiny hlavních skupin ve spotřebním koši, tedy u potravin, energií pro domácnosti, a také u položek náležejících do jádrové inflace, zejména u bytového vybavení, stravování a ubytování, a u rekreace kultury.
Meziroční inflace v srpnu klesla z 8,8 % na 8,5 % a vyšla tak v souladu s očekáváním finančního trhu. ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna odhadovala srpnovou meziroční inflaci taktéž na úrovni 8,5 %: v meziměsíčním vyjádření byla inflace na úrovni 0,2 % zřejmě nepatrně nad prognózou centrální banky, na vině byl pravděpodobně vývoj cen pohonných hmot.
Tahounem poklesu meziroční inflace byly ceny potravin, dále náklady na bydlení, kde hrají hlavní roli ceny energií, a s veškerou pravděpodobností se dále zmírnila meziroční jádrová inflace. Ohledně cen potravin stojí za připomenutí, že vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že meziroční růst cen potravin pro
koncového spotřebitele by měl klesat i v dalších měsících. Mírně se v srpnu naopak zrychlil meziroční cenový růst v oddíle alkoholické nápoje a tabák.
Výrazně pak ve statistickém smyslu slova působil směrem ke zvýšení celkové meziroční inflace vývoj cen pohonných hmot: tyto ceny sice v srpnu meziročně stále klesaly, tempo poklesu se však výrazně zmírnilo z červencových 23,9 % na srpnových 9,1 %.
Jádrová inflace, která v rámci všech indikátorů vývoje spotřebitelských cen zřejmě nejlépe mapuje domácí cenové tlaky, v srpnu dle všeho klesla z červencové úrovně, jež činila 6,8 %. Srpnová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.
Meziroční cenový růst se zpomalil zejména u bytového vybavení, u veřejného stravování a ubytování a také v oddíle rekreace a kultura.
Prognóza ČNB zveřejněná počátkem srpna očekávala, že jádrová inflace bude v letošním třetím čtvrtletí činit 6,2 % poté, co v letošním druhém čtvrtletí dosáhla úrovně 8,7 %.
Statistika vývoje spotřebitelských cen za letošní srpen hlásí, že meziroční inflace prohloubila svůj pokles navzdory tomu, že v samotném srpnu vzrostly poměrně viditelně ceny pohonných hmot.
Celková meziroční inflace by měla klesat i v září, v říjnu ale přijde jednorázový výkyv směrem nahoru s tím, jak na meziroční statistiku bude mít vliv loňský pokles cen energií, jenž byl tažen přechodným úsporným tarifem na elektřinu.
V listopadu by ale měla meziroční inflace opět klesnout a v závěru letošního roku by se celková meziroční inflace mohla nacházet v oblasti mírně nad 7 % s výhledem na další výrazné zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen na počátku roku 2024. V prvním čtvrtletí 2024 by celková meziroční inflace mohla činit zhruba 3 %. Za celý letošní rok může činit průměrná inflace zhruba 10,9 %, když loni činil celoroční průměr inflace 15,1 %. V roce 2024 by celoroční průměrná inflace mohla klesnout do oblasti 2,5 %.
Klesající inflace a mírnější než předpokládaný růst mezd v české ekonomice jsou faktory, jež by měly otevřít debatu o možnosti snížení úrokových sazeb ČNB. Bankovní rada však zůstává v tomto směru opatrná a již na svém zasedání na počátku srpna velmi jasně vyloučila možnost snížení úroků na příštím zasedání, jež se bude konat 27. září. Repo sazba tedy zůstane na stávající úrovni 7 % přinejmenším do
listopadového zasedání bankovní rady.
Zastávám ovšem názor, že zahájení pozvolného snižování úroků se pro bankovní radu v letošním závěrečném čtvrtletí stane relevantním tématem a možnost snižování úroků před koncem letošního roku, tak stále zůstává otevřená, jakkoliv v tuto chvíli bankovní rada zastává v otázce možného snížení úroků
chladný postoj.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: KNKTR PR