Poslední dny k podání přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2025 mají ti, kteří získali nemovitost. Týká se to bytů, domů i pozemků. Lhůta vyprší na konci ledna, tedy už tento pátek. Přiznání musí podat také ti, kteří svou nemovitost výrazně upravili, například přístavbou. Pozor musí dát i ti, kteří naopak loni nemovitost prodali, darovali nebo o ni přišli jiným způsobem. Pokud o této změně neinformují finanční úřad, mohou na jaře dostat složenku či jiný předpis k platbě daně. Zaplatit daň z nemovitostí musí většina vlastníků nejpozději do 31. května.
Přiznání je možné podat přímo na finančním úřadu, ale to už spousta lidí vzhledem ke krátké zbývající lhůtě už nestíhá. Existuje proto možnost podat přiznání elektronicky prostřednictvím portálu Moje daně. Ti, kdo mají zřízenou datovou schránku, musí podání podat elektronicky povinně. Elektronické podání je jednodušší, protože aplikace při vyplňování rovnou upozorní na případné chyby a usnadní i vyplnění aktuálního koeficientu obce, v jejímž katastru přihlašovaná nemovitost leží.
Přiznání k dani se podává v tom kraji, kde nemovitost leží. Pokud si někdo loni pořídil nemovitosti ve více krajích, musí za každý jednotlivý kraj podat samostatné přiznání. Častou chybou bývá, že ho majitel podá v místě svého trvalého bydliště, přestože nemovitost leží jinde. Typicky se to týká například rekreačních objektů či investičních nemovitostí. Nové přiznání musí podat i vlastníci více nemovitostí, kteří loni prodali jednu či více z nich. Vznikla jim tím totiž jiná daňová povinnost, na což velmi často zapomínají.
Pokud daňoví poplatníci přiznání nepodají včas, čeká na ně pokuta. Ta jim začne nabíhat počínaje šestým pracovním dnem po uplynutí lhůty pro podání přiznání, letos je to tedy od 10. února. Za každý den prodlení finanční úřad udělí pokutu 0,05 procenta z vyměřené daně.
Po loňském roce, kdy vládní konsolidační balíček přinesl čtyři desítky změn, letos se toho mění méně. Došlo například o omezení osvobození u lesů ochranných či lesů zvláštního určení. Od letošního roku se nově platí daň i za pozemky, na kterých se nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle či strž. Přesněji se vymezují veřejně přístupné pozemky.
Stát a obce na dani z nemovitých věcí dlouhodobě vybíral 11 až 12,5 miliardy korun ročně. Po velkých změnách v loňském roce inkaso na dani z nemovitých věcí skokově vzrostlo na 23,115 miliardy korun. Podobná částka by se měla vybrat i letos.
Místo neustálého zvyšování by měl stát tuhle nespravedlivou daň úplně zrušit. Jde o jasný příklad vícenásobného zdanění, protože stát daní majetek, který si člověk pořídil z příjmů, které už zdaněny byly. Daň je to i velmi nespravedlivá, protože více zatěžuje majitele jednoho typu majetku. Proč musím platit daň za nemovitost, ale ne třeba za auto, kolo či rohlík?
Daň z nemovitosti měla určité opodstatnění v minulosti, kdy často kompenzovala složitě zjistitelnou a vymahatelnou daň z příjmu. Státy totiž ve starověku a středověku neměly jasné představy o konkrétních příjmech svých poddaných. Proto volily jednodušší zdanění jejich majetku právě prostřednictvím nemovitostní daně. Nemovitost jen tak schovat nejde a dá se snadněji dohledat. S rozvojem efektivnějšího systému evidence a výběru daně z příjmu však její náhražka v podobě daně z nemovitost stále více postrádá smysl. Ostatně i Světová banka doporučuje málo rozvinutým zemím udržovat daň z pozemků jako alternativu pro daň z příjmu. Česko však patří k těm nejvyspělejším zemím světa. Je proto na čase začít přemýšlet o tom, že by se tento relikt feudalizmu konečně zrušil.
Evžen Korec, Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.
Foto: Pixabay
Zdroj: EKOSPOL a. s.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
