Evropská unie se v roce 2025 intenzivně zabývá myšlenkou omezit přístup dětí k sociálním sítím, aby je ochránila před digitálními riziky. Přestože plošný zákaz zatím neexistuje, debata odhaluje tři klíčové nedostatky. Tyto trhliny ohrožují efektivitu opatření a nutí nás přehodnotit, jak skutečně chránit mladou generaci v digitálním světě.
Od GDPR k současné debatě
Sociální sítě se staly klíčovou součástí života dospívajících v Evropské unii. Denně je používá 96 % mladých lidí, z nichž třetina na nich tráví více než tři hodiny denně. Rostoucí závislost vyvolává otázky o vlivu na duševní zdraví a vzdělávání. Evropská ochrana dětí v digitálním prostoru začala už s nařízením GDPR (2018), které zavedlo nutnost rodičovského souhlasu pro mladší uživatele. Na něj navázaly směrnice a strategie jako Better Internet for Kids (BIK+), a především Akt o digitálních službách (DSA) z roku 2022, který přináší přísnější pravidla pro algoritmy a omezení návykového designu. V současnosti Eurobarometr ukazuje, že dvě třetiny mladých považují sociální sítě za hlavní zdroj zpráv, zatímco WHO upozorňuje na nárůst závislosti mezi dospívajícími. Evropský parlament navrhuje minimální věk 16 let bez souhlasu rodičů a úplný zákaz pro děti pod 13 let. Některé státy, například Francie či Dánsko, chtějí jít ještě dál. Evropská komise proto vydala pokyny podle DSA: povinné soukromé účty pro nezletilé a testování systému EUDI Wallet pro ověřování věku. Přesto má plán řadu slabin, které ohrožují jeho účinnost.
První trhlina: Technická neproveditelnost ověřování věku
Ověřování věku zní jednoduše, ale v praxi je to jako stavět hrad z písku. Systémy jsou složité, snadno obejitelné a často ohrožují soukromí uživatelů. Testy EUDI Wallet ukazují, že i nejmodernější nástroje selhávají v zachování anonymity. Bez pokročilejší technologie by podle odhadů Evropské komise až třetina dětí zákaz obešla, což by znehodnotilo celý záměr a zvýšilo náklady pro firmy jako Google či Meta.
Druhá trhlina: Omezení práv dětí a digitální exkluze
Co když zákaz, místo aby chránil, děti izoluje? Plošné omezení porušuje právo na svobodu projevu a přístup k informacím. Digitální exkluze – vyloučení z online světa – ohrožuje sociální i vzdělávací rozvoj, zejména v době, kdy sociální sítě slouží k učení i budování komunit. Znamenalo by to ztrátu důležitých nástrojů pro vzdělávání – představte si školy bez online diskuzí. Argumenty proti ukazují, že děti by utrpěly sociální izolaci, podobně jako během pandemie, kdy absence kontaktů zhoršila duševní zdraví.
Třetí trhlina: Zaměření na symptomy místo příčin
Regulace se soustředí na věkové limity, ale ignoruje byznysové modely a algoritmy sociálních sítí, které podporují návykové chování. V EU přetrvává nejednotnost – zatímco Francie tlačí na zákazy, jiné státy preferují edukaci, což komplikuje efektivitu. Podle WHO je nárůst závislosti způsoben komerčními zájmy, nikoli věkem. Na základě trendů z posledních let lze předpokládat, že bez řešení příčin (například sběru dat pro cílenou reklamu) se problémy vrátí – podobně jako po zavedení GDPR, kdy platformy jen našly cesty, jak pravidla obejít.
Cesta k lepšímu vyvážení
Tyto tři trhliny – technická, právní i koncepční – ukazují, že zákaz není všelékem. K říjnu 2025 se očekává celoevropský věkový limit kolem 16 let s využitím systému EUDI Wallet, avšak s ohledem na národní rozdíly. My, rodiče i politici, musíme hledat rovnováhu: chránit děti, aniž bychom je odřízli od budoucnosti. Jinak riskujeme, že digitální pavučina problémů zůstane neřešená.
Zdroj info: europa.eu, WHO 2024, Politico.eu, Dig.watch, ČSÚ a MPO
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
