Inkaso ekologické daně v EU vzrostlo. Co to vypovídá o evropské ekonomice?

Příjmy z ekologických daní v EU činily 325,8 miliardy EUR (2,2 % hrubého domácího produktu EU) ve srovnání s 300,2 miliardy EUR zaznamenanými v roce 2020.  Pokles zaznamenaný v roce 2020 byl způsoben zejména výrazným poklesem příjmů z daní z energií. V roce 2021 se však příjmy z daní z energií vrátily na úroveň zaznamenanou před pandemií COVID-19.

Environmentální daně v EU se na celkových příjmech z daní a sociálních příspěvků v roce 2021 podílely 5,4 %, což je stejný podíl jako v roce 2020, ale nižší než v roce 2019 (5,7 %), který předcházel pandemii COVID-19. 

Tento podíl se v jednotlivých členských státech EU výrazně lišil. Největší podíl příjmu z ekologických daní na celkovém daňovém příjmu v EU zaznamenalo Řecko (9,5 %), Bulharsko (9,1 %), Lotyšsko (8,9 %) a Chorvatsko (8,7 %), nejmenší pak Lucembursko (3,5 %), Německo (4,2 %), Švédsko (4,4 %), Španělsko (4,5 %) a Francie (4,6 %).

Graf: Podíl příjmů z ekologické daně na celkovém příjmu z daní v členských státech EU

                                                           Zdroj: Eurostat

Podíl environmentálních daní na celkových příjmech z daní a sociálních příspěvků byl v roce 2021 nižší než v roce 2019 ve všech členských státech EU s výjimkou Polska (7,1 % v roce 2019 oproti 7,7 % v roce 2021) a Řecka (9,2 % oproti 9,5 %).

Pozitivní, nebo nežádoucí jev?

I když je pro napnuté státní rozpočty zvýšení daňového příjmu jistě vítanou skutečností a také známkou obnovy energetických odvětví, lze na něj hledět i jiným pohledem. Nesmíme totiž zapomínat, že primárním účelem ekologických daní je do jisté míry omezovat jednání, které poškozuje přírodu, a tedy vytváří dodatečné společenské náklady. Na zvýšení inkasa ekologických daní se dá tedy hledět i jako na krok zpátky v cestě za nízkouhlíkovou ekonomikou.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA