Zatímco svět hledá způsoby, jak zrychlit dopravu bez toho, aby rozčílil půl planety hlukem, NASA právě vzlétla s odpovědí. Experimentální letoun X-59 v úterý 28. října poprvé opustil runway v kalifornském Palmdale – a s ním i naděje na éru, kdy nadzvukové lety nad pevninou nebudou znamenat akustický teror.
Když ticho stojí půl miliardy dolarů
Projekt X-59, na němž NASA spolupracuje s Lockheed Martin, si od roku 2018 vyžádal přes 518 milionů dolarů. Není to málo, ale výsledek stojí za pozornost. Letoun dlouhý přibližně 30,4 metru je navržen tak, aby při průrazu zvukové bariéry nevydával explozivní ránu, nýbrž tlumené „sonické bouchnutí“ – něco jako zabouchnutí dveří auta.
První let byl záměrně opatrný. X-59 dosáhl rychlosti pouhých 370 kilometrů za hodinu a vystoupal do výšky 3 660 metrů – tedy hluboko pod parametry, pro které byl navržen. Ty počítají s cestovní rychlostí zhruba 1 490 km/h ve výšce přes 16 kilometrů. Přesto šlo o klíčový moment: ověření, že stroj funguje, že systémy komunikují a že pilotovi Nilsi Larsonovi nechybí důvod k úsměvu po přistání na základně Edwards.
Co z toho plyne?
Nadzvukové komerční lety nejsou žádnou novinkou – Concorde létal přes Atlantik už v roce 1976. Jenže jeho provoz byl drahý, hlučný a po tragické nehodě v roce 2000 a útocích z 11. září 2001 definitivně skončil v roce 2003. Od té doby se svět komerčního letectví drží podzvukových rychlostí. Nikoli proto, že by technika nestačila – ale proto, že regulace nad pevninou nadzvukové lety kvůli hluku zakazují.
X-59 má tento problém obejít. Pokud se prokáže, že dokáže létat rychleji než zvuk, aniž by budil celé čtvrti, otevře se cesta k revizi pravidel. A to by mohlo znamenat revoluci: cesty z New Yorku do Los Angeles za dvě hodiny místo šesti. Z Londýna do Tokia za polovinu času. Zní to lákavě – ovšem jen pokud se podaří přesvědčit nejen inženýry, ale i regulátory a veřejnost.
Ticho před bouří testů
První let byl teprve začátkem. Následovat budou desítky dalších – postupně rychlejších, delších a s lety až k hranici nadzvukových rychlostí. NASA při nich plánuje sbírat akustická data, zjišťovat, jak X-59 zní ze země, a výsledky následně předložit regulačním úřadům. Teprve na základě těchto dat se rozhodne, zda a jak upravit limity pro hluk nadzvukových letů nad obydlenými oblastmi.
Kalifornská asociace výrobců a technologií už X-59 ocenila jako „nejúžasnější věc vyrobenou v Kalifornii v roce 2025″. Ministr dopravy Pete Buttigieg, dočasně i šéf NASA, mluví o „udržení amerického vedení v letectví“ a „potenciálu změnit způsob, jakým lidé létají“. To všechno zní vznešeně – ale realita bude prozaičtější: roky testů, byrokracie a certifikací.
Přesto X-59 není jen technologická hračka. Je to pokus o odpověď na otázku, která trápí letecký průmysl už půl století. Lze létat rychle, tiše a ekonomicky? A pokud ano – kdo na to bude mít? Zatím víme jen tolik: nad kalifornskou pouští se něco pohnulo. A možná to jednou změní i to, jak rychle se budeme pohybovat my všichni.
Zdroj info: Reuters, NASA.gov
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
