Přikrášlených mobilních aplikací a webových portálů v oblasti digitalizace zdravotnictví a telemedicíny je dnes jako hub po dešti. Rozeznat je od těch smysluplných a opravdu pomáhajících je velmi složité jak pro laiky, tak pro profesionály v oboru, říká Jan Kelča z české společnosti OR-CZ.
Mnohé projekty jsou podle Kelči zaměřené více na zisk než na zlepšení lidského života, což vnáší do rodícího se a stále velmi křehkého ekosystému elektronického zdravotnictví (eHealth) zmatek a oprávněnou nedůvěru. Rozlišit smysluplný nástroj od těch čistě komerčních je složitým úkolem.
„Jistou zárukou mohou být garance poskytované ministerstvem zdravotnictví, záštita fakultních nemocnic či specializovaných odborných pracovišť, ale také přísná měřítka a specifika pro vývoj zdravotnických prostředků,“ říká Kelča.
OR-CZ je jedna z prvních firem v ČR, která začala vyvíjet produkty a služby v oblasti telemedicíny. Tento obor je pilířem ještě širšího odvětví označovaného jako eHealth, neboli elektronické zdravotnictví.
Pojem elektronické zdravotnictví je u nás od roku 1999
To je poměrně nový pojem použitý poprvé teprve v roce 1999 a až v roce 2005 akceptovaný Světovou zdravotnickou organizací. V České republice se první eHealth projekty začaly objevovat až v posledních několika letech.
eHealth má za cíl prostřednictvím moderních technologií a nových procesů průběžné zlepšovat prevenci, diagnostiku a léčbu, ale i monitorovat zdraví. Důležitou částí je vnitřní a vnější komunikace v rámci nemocnic, ambulancí a dalších zdravotnických zařízení a organizací.
Telemedicína pak v sobě zahrnuje poskytování zdravotní péče a služeb na dálku s využitím informačních a komunikačních technologií. Pacient a zdravotník přitom nejsou v přímém kontaktu a pacientova zdravotní dokumentace včetně snímků nebo audiovizuálních dat je rovněž v elektronické podobě sdílená na dálku.
Chytré hodinky a pseudozdravotnické aplikace
Telemedicína k propojování zdravotního personálu a pacientů využívá globálně dostupné technologie, jako jsou internet a mobilní sítě a koncová zařízení, zejména počítače, tablety, ale i mobily a chytré hodinky.
Ty posledně jmenované se díky svým schopnostem měřit fyziologické veličiny někdy využívají v rámci pseudozdravotnických aplikací.
Telemedicínu nastartovala covidová opatření
Akceleraci telemedicíny i eHealth způsobila covidová pandemie, která omezila přímý kontakt zdravotníků s pacienty. eHealth v tomto období sehrálo nenahraditelnou roli, a to i přes to, že dosud stále chybí zakotvení v legislativě nebo zapojení do úhrad z veřejného zdravotního financování. Mezi nejvíce etablované nástroje patří určitě eRecept, eNeschopenka nebo eŽádanka.
Již první projekty eHealth jasně dokázaly zvýšit dostupnost zdravotní péče a přístup k datům, eliminovat duplicitní vyšetření, zlepšit plánování a kontroly při terapii nebo poskytnout kvalitní péči i hůře dostupných oblastech. Výhodou je úspora času na straně pacienta i lékaře a bezinfekční kontakt.
Mezi dosud zjištěná negativa patří vedle slabé opory v zákoně a nedořešeného financování narušení osobního vztahu mezi pacientem a lékařem, slabá edukovanost zdravotníků, ale i potenciálně rostoucí riziko kyberútoků.
Digitální informační systémy využíváme už 20 let
OR-CZ je na poli eHealth opravdovým průkopníkem. Své informační systémy PACS dodává do zdravotnictví od roku 2004, i když v počátcích ještě pochopitelně nebyly založené na principech telemedicíny. Od roku 2013 začala po vzoru západních trhů implementovat webové technologie a začala tak aktivně podporovat teleradiologii, tedy přenos a sdílení snímků na dálku, jakožto formu telemedicíny.
OR-CZ patřila mezi první dodavatele webových certifikovaných zdravotnických prostředků do českých nemocnic a dnes již téměř všechny její produkty podporují telemedicínu, ať už jde o webové DICOM prohlížeče a portály, Dr.Sejf, CloudPACS, výměnnou síť nebo projekt vložek do bot, které vysílají data o chodidle a stylu chůze pacienta.
Foto: Pixabay
Zdroj: Michna.media
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
