Představte si, že máte 75 let, celý život jste tvrdě pracovali, a přesto se místo odpočinku na zahrádce vracíte každý den do práce. Není to scéna z minulého století, ale realita tisíců seniorů v České republice roku 2025.
Když důchod nestačí: Realita roku 2025
Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ke konci roku 2024 pobíralo starobní důchod v ČR 2,37 milionu lidí, přičemž průměrná výše důchodu činila zhruba 20 736 korun měsíčně. Jenže životní náklady, ať už jde o bydlení, energie nebo potraviny, rostou rychleji, než se důchody valorizují. Výsledek? Stále více seniorů, dokonce i ve věku nad 75 let, se vrací na trh práce. Jak ukazují data, v roce 2022 pracovalo téměř 195 tisíc starobních důchodců, a trend je jasný – těchto čísel přibývá.
Od ledna 2025 k tomu přispívá i nová legislativa. Pracující důchodci už neplatí 6,5 % sociálního pojištění, což jim zvyšuje čistý příjem. K březnu 2025 tuto výhodu využilo přes 134 tisíc seniorů. Je to motivace, nebo spíš nutnost? Odpověď není jednoznačná, ale jedno je jisté – práce ve vysokém věku se stává běžnou součástí života.
Demografická past: Stárneme, ale neodpočíváme
Podíváme-li se na širší kontext, ČR čelí demografické výzvě, která nemá jednoduché řešení. Podíl obyvatel starších 65 let už teď přesahuje 20 %, a podle prognóz ČSÚ se do roku 2050 přiblíží k 30 %. Zároveň se zvyšuje věk odchodu do důchodu – pro osoby narozené po roce 1988 je cílovou hranicí 67 let. A co víc, od roku 2024 jsou přísnější podmínky pro předčasný důchod, což mnohé nutí zůstat v práci déle, než by chtěli.
Odhady z roku 2022 ukazují, že ve věku 75–79 let žije v ČR kolem 476 tisíc lidí a dalších 466 tisíc je starších 80 let. Historicky byla ekonomická aktivita ve skupině nad 70 let nízká, kolem 3,2 % v roce 2011. Dnes však čísla rostou. Proč? Důvody jsou jasné – rostoucí životní náklady, nedostatečná výše důchodů a tlak na udržitelnost průběžného penzijního systému. Jen tak nezmizí ani fakt, že mnozí senioři cítí potřebu zůstat aktivní, ať už kvůli sociálním kontaktům, nebo prostě proto, aby měli pocit smysluplnosti.
Práce jako záchrana, nebo břemeno?
Pojďme se podívat na obě strany mince. Na jedné straně přináší práce seniorů nesporné výhody. Zkušenosti, loajalita a stabilita – to jsou hodnoty, které starší pracovníci nabízejí firmám. V době, kdy ČR bojuje s nedostatkem pracovní síly v sektorech jako zdravotnictví, sociální služby či obchod, jsou senioři často klíčovým řešením. Navíc, jak ukazují studie, práce pomáhá udržet aktivní životní styl a psychickou pohodu. A s novou slevou na pojistném od roku 2025 je finanční motivace ještě silnější.
Na druhé straně tu jsou výzvy. Není tajemstvím, že někteří mladší lidé mají pocit, že důchodci „berou práci“ absolventům. Pravda je ale často jinde – senioři většinou zastávají pozice, o které mladí nemají zájem. Větší problém jsou zdravotní omezení a fyzická náročnost některých profesí. A co víc, předsudky a ageismus stále přetrvávají. Kolik zaměstnavatelů je skutečně ochotno nabídnout flexibilní úvazky nebo vhodné podmínky pro sedmdesátileté pracovníky? Přes všechny programy jako „FLEXI“ nebo „Zlatá práce“ je odpověď často neuspokojivá.
Historický posun: Od odpočinku k aktivitě
Ještě před třiceti lety byl odchod do důchodu jasným koncem pracovní kariéry. Po roce 1990 se ale důchodový systém v ČR začal měnit. Zákon z roku 1995 zavedl třípilířový model, který se postupně upravoval, až jsme se dostali k současné reformě z let 2024–2025. Ta reaguje na demografickou krizi – více seniorů, méně přispěvatelů do systému a rostoucí tlak na veřejné finance. Oproti minulosti, kdy byl důchod synonymem odpočinku, dnes vidíme, že práce ve vysokém věku už není výjimkou, ale trendem.
Podle prognóz ČSÚ a demografických modelů bude zaměstnanost seniorů, včetně skupiny nad 70 let, dál růst. Do roku 2035 se očekává, že zapojení těchto věkových skupin bude klíčové pro stabilizaci trhu práce i důchodového systému. Na základě trendů se dá předpokládat, že klíčovou roli bude hrát zdravotní stav seniorů, dostupnost flexibilních pracovních režimů a další legislativní motivace.
Práce seniorů ve věku 75 let a více je v ČR roku 2025 realitou, která odráží jak ekonomické tlaky, tak demografickou změnu. Na jedné straně přináší příležitosti – pro firmy, pro stát i pro samotné seniory, kteří chtějí zůstat aktivní. Na druhé straně však zůstává otázka, zda je to skutečně spravedlivé, a zda dokážeme vytvořit podmínky, aby práce nebyla jen břemenem.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba