Zálohy na daň z příjmu v roce 2025

Veškerá výdělečná činnost podléhá dani z příjmu. V některých případech, zejména, pokud je daňová povinnost vyšší, je povinností platit tuto daň předem formou záloh. Stanovení jejich výše a termíny pro jejich úhradu jsou pevně dány, případné nedodržení může být sankcionováno. 

Zálohy na daň z příjmů jsou pravidelné platby, které poplatníci odvádějí během roku na základě své předchozí daňové povinnosti. Jejich účelem je zajištění plynulého příjmu pro státní rozpočet a tedy i rozložení finanční zátěže poplatníků.

Změny v roce 2025

Od roku 2025 dochází k některým změnám, pokud jde o daň z příjmu. Jedná se hlavně o:

• zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. Vyšší daň zaplatí podniky při přiznání daně za zdaňovací období 2024, tedy na jaře nebo v červenci 2025. 
• úpravu limitu pro uplatnění progresivní sazby daně z příjmů u fyzických osob; progresivní sazba 23% se nově uplatňuje od ročního příjmu ve výši 36násobku průměrné měsíční mzdy (pro rok 2024 to je 1 582 812 Kč). Příjmy do tohoto limitu jsou tedy zdaněny sazbou 15 % a pouze “zbývající” zdanitelných příjmů je zdaněna touto vyšší, progresivní sazbou.  

Kdo musí platit zálohy na daň z příjmů?

Povinnost platit zálohy na daň z příjmů se obecně vztahuje na všechny poplatníky, tedy na:

• OSVČ, podnikatele, i pronajímatele (propachtovatele) pokud jejich poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč. Poslední známá daňová povinnost bývá většinou z předešlého roku, ve specifických případech (např. přerušení živnost) se může jednat i o starší údaj.
• Plátci daně z příjmů právnických osob, pokud jejich poslední známá daňová povinnost byla vyšší než 30.000 Kč.

Výjimkou jsou logicky poplatníci, kteří:

• v předchozím roce neplatili daň vyšší než 30 000 Kč.
• Noví podnikatelé v prvním roce: Nemají povinnost platit zálohy, protože nemají předchozí daňovou povinnost.
• Zaměstnanci: Za ně odvádí zálohy na daň z příjmů jejich zaměstnavatel formou srážek ze mzdy. Má-li zaměstnanec kromě mzdy ještě další příjmy (například z pronájmu nemovitosti či ze živnosti),které nepřevýší 50 % příjmů ze mzdy, zálohy neplatí. Jsou-li však tyto příjmy vyšší, povinnost platit zálohy se na tyto příjmy vztahuje. 

Výše záloh v roce 2025

Také počet záloh během roku se řídí podle výše poslední známé daňové povinnosti. Zálohy se platí:

• Pololetně: Pokud poslední známá daňová povinnost dosáhla částky mezi 30 001 Kč a 150 000 Kč, platí se dvě zálohy ročně, každá ve výši 40 % této dřívější povinnosti. Splatnost je 15. června a 15. prosince. 
• Čtvrtletně: Při daňové povinnosti nad 150 000 Kč se platí čtyři zálohy ročně, každá ve výši 25 %. Splatnost je 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. 

Jak při souběhu příjmů ze zaměstnání a jiných zdaňovaných příjmů? 

Pokud příjem ze zaměstnání tvoří více než 50 % celkových příjmů, zálohy se neplatí. Pokud je příjem ze zaměstnání nižší než polovina celkových příjmů, zálohy se platí takto: 

• Příjem ze zaměstnání představuje 15–50 % z celkových příjmů, platí se zálohy v poloviční výši.
• Příjem ze zaměstnání tvoří méně než 15 % celkových příjmů, platí se zálohy v plné výši.

Příklady placení záloh

Příklad č. 1: pan Pavel – pracuje jako zaměstnanec a zároveň pronajímá svůj druhý byt.

• Příjem ze zaměstnání: 600 000 Kč/rok
• Příjem z pronájmu: 120 000 Kč/rok
• Celkový příjem: 720 000 Kč
• Podíl příjmu ze zaměstnání: 600 000 / 720 000 = 83 %

Protože jeho příjem ze zaměstnání tvoří více než 50 % celkových příjmů, zálohy na daň z příjmů neplatí.

Příklad č. 2: pan Petr – zaměstnanec s podnikáním (platí poloviční zálohy)

Pan Petr pracuje jako zaměstnanec, ale zároveň má vedlejší živnost.

• Příjem ze zaměstnání: 600 000 Kč/rok
• Příjem z podnikání (živnost): 500 000 Kč/rok
• Celkový příjem: 1 100 000 Kč
• Podíl příjmu ze zaměstnání: 600 000 / 1 100 000 = 55 %

Protože jeho příjem ze zaměstnání tvoří mezi 15–50 % celkových příjmů, platí zálohy v poloviční výši. Pokud by mu vyšla roční daňová povinnost např. 100 000 Kč, platil by pololetní zálohy ne ve výši 40 000 Kč (40 %), ale 20 000 Kč dvakrát ročně. Pán Novák – úspěšný podnikatel (platí čtvrtletní zálohy v plné výši)

Příklad č. 3: pan Novák je živnostník, který si podnikáním vydělá slušné peníze.

• Příjem z podnikání: 2 000 000 Kč/rok
• Příjem ze zaměstnání: žádný
• Celkový příjem: 2 000 000 Kč

Protože jeho podnikání je hlavním zdrojem příjmů (podíl ze zaměstnání je 0 %), platí plné zálohy. Pokud jeho poslední daňová povinnost činila 200 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy ve výši 25 %, tedy 50 000 Kč čtyřikrát ročně.

Příklad č. 4: paní Marie je OSVČ, která podniká jen v malém rozsahu a nemá jiné zaměstnání.

• Příjem z podnikání: 300 000 Kč/rok
• Celkový příjem: 300 000 Kč
• Poslední daňová povinnost: 20 000 Kč

Protože její daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč, nemusí platit žádné zálohy. Daň uhradí až při podání daňového přiznání.

Jak platit zálohovou daň?

Zálohy na daň z příjmu se zasílají na příslušný účet finančního úřadu podle místní příslušnosti. Účet má předčíslí, které určuje typ daně. Jako Variabilní symbol se používá daňové identifikační číslo (DIČ); pokud poplatník DIČ nemá, uvede své rodné číslo.

V případě, že záloha není v řádném termínu uhrazena, může správce daně (finanční úřad) vyměřit úrok z prodlení. Když už se to stane, je nanejvýš praktické rychle kontaktovat finanční úřad a situaci řešit s příslušným úředníkem (správcem daně, ke kterému poplatník náleží, což je většinou dáno prvním písmenem příjmení poplatníka).

Doporučení k placení záloh na daň z příjmů

Protože výši záloh určuje poslední známá daňová povinnost, poplatník předem ví, zda a v jaké výši bude zálohy platit. V některých případech finanční úřady zasílají upozornění na blížící se splatnost, což může být užitečné, ale nelze se na to plně spoléhat. Proto je vhodné mít termíny pod kontrolou a počítat s těmito výdaji, aby poplatník předešel situaci, kdy na úhradu záloh nemá dostatek volných prostředků.

Pokud má poplatník možnost ke konci roku ovlivnit načasování některých příjmů, je dobré zvážit i dopad na zálohy v dalším roce. Poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci nebo uplatňují paušální výdaje, zdaňují pouze příjmy skutečně přijaté na účet nebo v hotovosti. V takovém případě může být výhodné odložit přijetí platby z prosince na leden, pokud to situace umožňuje. Toto je zvlášť užitečné v případě jednorázových vyšších příjmů, které se v následujícím roce nebudou opakovat, protože povinnost platit zálohy by mohla být v takovém případě zbytečná a zatěžující.

Pokud zaplacené zálohy nakonec převýší vyměřenou daňovou povinnost, finanční úřad přeplatek vrátí – případně jej může použít na úhradu jiných daňových závazků. O vrácení přeplatku bývá nutné požádat, a proto je dobré situaci konzultovat přímo s finančním úřadem.

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla