Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu zaplatí v nadcházejícím roce lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. Naopak ale mohou ušetřit na dani z příjmu díky posunutí výše průměrné mzdy. 23% sazbě daně totiž budou podléhat příjmy až nad daňový základ 1 676 052 korun.
V Česku jsou sazby daně z příjmu 15 % a 23 %, přičemž první daňový interval se v závislosti na výši průměrné mzdy meziročně posunuje. Lidé s vysokými příjmy tak ušetří na dani z příjmu. „Za rok 2024 podléhá vyšší 23% sazbě daně z příjmu daňový základ nad 1 582 812 Kč a za rok 2025 to bude nad 1 676 052 Kč,“ upozorňuje vypočítává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars. V praxi to dle ní znamená, že daňoví poplatníci s vysokými příjmy nad první daňové pásmo ušetří příští rok na dani z příjmu přibližně sedm a půl tisíce korun, což je osm procent z posunutého prvního daňového pásma.
Sazby daně z příjmu v Česku jsou stejné pro všechny zdanitelné příjmy, tedy ze zaměstnání, z podnikání, z kapitálového majetku, z nájmu nebo z ostatních zdanitelných příjmů. Neplatí tedy, že vyšší daňová sazba platí pouze pro aktivní příjmy jako tomu bylo v minulosti, kdy zdanění pasivních příjmů bylo velmi příznivé. Od roku 2021 jsou dvě daňové sazby, které platí pro všechny zdanitelné příjmy, což je rozdíl oproti situaci v roce 2020 a v předcházejících letech, kdy 7% solidární dani podléhaly pouze příjmy ze zaměstnání a podnikání.
Od roku 2008 je pro výpočet sociálního pojištění zaveden maximální vyměřovací základ. Z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Pro rok 2025 se maximální vyměřovací základ zvyšuje, neboť je legislativou stanoven na 48násobku průměrné mzdy. Z částky nad strop neplatí sociální pojištění ani zaměstnavatel za zaměstnance. Vzhledem k tomu, že sociální pojištění se platí pouze z příjmů ze zaměstnání a podnikání, tak zvýšení maximálního vyměřovacího základu nemá vliv na zdanění pasivních příjmů.
Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu zaplatí lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. Pro rok 2025 činí maximální vyměřovací základ 2 234 736 Kč, pro rok 2024 činil 2 110 416 Kč. „Například podnikatelé s hrubým ziskem nad 4 100 000 Kč zaplatí meziročně na sociálním pojištění o 36 301 Kč více, přičemž povinné sociální pojištění nelze nijak snížit o slevy, jak je tomu u daně z příjmu,“ upřesňuje Gabriela Ivanco.
Pro výpočet zdravotního pojištění je stanovena jedna sazba a není zaveden žádný maximální vyměřovací základ. Při stejně vysokém příjmu za rok 2024 jako za rok 2025 tak nedojde k žádné změně při výpočtu zdravotního pojištění pro OSVČ ani zaměstnance. „Při nadstandardním zisku nad deset milionů korun ročně tak dokonce OSVČ zaplatí více na zdravotním pojištění než na sociálním pojištění,“ sděluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.
Foto: Pixabay
Zdroj: Skolek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
