Martin Mesršmíd: Když se potká úředník s někým ze soukromého sektoru, dívají se na sebe s primární nedůvěrou

Martin Mesršmíd je ředitel Digitální a informační agentury ČR (DIA). Jeho cílem je pomoci státní správě s náročným procesem digitalizace. V Digitální a informační agentuře působí od února 2023, v minulosti pracoval ve firmách jako Avast, Seznam.cz nebo Economia.

„Úředník se obává, zda před sebou náhodou nemá „dravce” a soukromý sektor se obává, zda před sebou nemá někoho, kdo na daném místě za měsíc již nebude, případně někoho, kdo sice řešení slíbí, ale reálně nedokáže či nechce protlačit byrokratickým systémem,“ říká Martin Mesršmíd.

Je Česko už digitální?

Česko je digitální v nespočtu aspektů. Češi rádi využívají technologie prakticky na každém kroku – platí bezkontaktními kartami, používají internetové bankovnictví, nakupují v e-shopech a digitalizace státu je zajímá. Díky tomu víme, že naše produkty vyvíjíme a zlepšujeme pro národ, který se technologií nebojí. Na druhou stranu digitalizace státní správy ve smyslu digitální transformace státu tak, aby stát byl vnitřně digitální, aby používal nové technologie k dosažení vnitřní efektivity, rychlosti a finančních úspor, aby si úřady vyměňovaly data – tato digitalizace stále neprobíhá dostatečně a naráží na překážky v podobě neschopnosti státu přitáhnout do jeho služeb dostatek kvalitních odborníků, na nemožnost dobře a současně rychle realizovat veřejné zakázky tak, aby výsledkem byla dobrá cena i kvalita dodávky, neschopnost (kvůli nedostatku odborníků) být silným partnerem dodavatelům a obecně nedostatek motivace ke změně a vlastnímu zlepšování – kdy rizika důsledků případných pochybení jsou natolik drastická a odměna za případný úspěch natolik malá, že většina státních zaměstnanců raději pragmaticky „hraje na jistotu”.

Co je účelem zřízení Digitální a informační agentury? 

Smyslem Digitální a informační agentury je vytvářet podmínky pro digitální transformaci státu a koordinovat úsilí všech ostatních úřadů, vytvářet pro ně sdílené služby, které pak tyto úřady použijí při stavbě svých informačních systémů a služeb pro občany. Vedle toho ale také poskytujeme produkty přímo pro občany. Ať už to byly na začátku roku eDoklady, Portál občana, nebo nyní před prázdninami do Portálu přidaný systém DROZD či méně známé, ale o to důležitější služby jako Identita Občana, do které je zapojeno například i známé BankID. V neposlední řadě provádíme i metodickou, legislativní a koordinační činnost. Nově jsme také založili Kompetenční centra, kde jsou týmy odborníků, které vysíláme pomáhat úřadům.

Co se za dobu od spuštění DIA podařilo? 

Za těch prvních zhruba patnáct měsíců působení DIA jsme občanům nabídli projekty jako je aplikace eDoklady, redesign Portálu občana a úplně novou mobilní aplikaci Portál občana, spustili jsme důležitou komponentu Registr Zastoupení, díky které budou moci uživatelé po napojení dalších úřadů zmocnit jinou osobu zastupováním v digitálních úkonech. Připravujeme pro občany Evropskou digitální peněženku, která bude představovat zásadní zlom ve využívání identitních prostředků. Intenzivně pracujeme na obnově hardwaru základních registrů, zvýšili jsme kapacitu NIA, koordinujeme naplňování zákona o právu na digitální služby a spolupracujeme s dalšími rezorty, kterým pomáháme s jejich digitálními produkty. V legislativní rovině pracujeme např. zákonu o správě dat.

Jako prioritu nyní vnímáte projekty elektronických dokladů a evropské digitální peněženky či projekt Registr zastupování. V jaké fázi řešení jsou v současnosti? 

Co se týče evropské digitální peněženky, na tomto projektu pracujeme již cca rok, naši kolegové se podíleli na vzniku nařízení eIDAS, jsme členy konsorcií, které na úrovni EU zavádějí ověřovací pilotní projekty. Založili jsme pracovní skupinu pod Radou vlády pro informační společnost, kde spolu s odborníky ze státního i soukromého sektoru definujeme způsob implementace peněženky pro Českou republiku tak, aby její přínosy byly co nejvyšší. Interně pak provádíme legislativní a metodologické přípravy vytvořením pracovní skupiny odborníků ze všech oddělení DIA a nyní finalizujeme úvodní soupis toho, jak vlastně evropská digitální peněženka bude fungovat.

Registr zastupování je nyní ve fázi, kdy my jsme samotný systém dokončili, nyní probíhá jeho plnění daty a úřady se na něj mohou začít připojovat. Ministerstvo dopravy, se již jako první na ReZa napojilo, přičemž nám poskytlo mnoho cenných poznatků a pomoci, za což jsme velmi vděční a již na podzim spustí na Portálu Dopravy funkce, které Registr zastupování budou využívat.

Jaké překážky brání v digitalizaci státní správy?

Odpověď na tuhle otázku je stále stejná, jsou to platy IT odborníků. Tím, jaké můžeme nabízet platové ohodnocení, nejsme schopni konkurovat soukromé sféře a přicházíme tak o možnost zaměstnat ty nejtalentovanější. Čas od času se nám sice zadaří zaujmout, protože práce pro stát má opravdu viditelné výsledky a velký dopad, ale musíme spoléhat na to, že ti, kteří k nám jdou, jsou ochotní pracovat někdy i za poloviční honorář, než jaký by mohli dostat v soukromém sektoru. Dále, i v důsledku nedostatku odborníků, jde o nemožnost dobře a současně rychle realizovat veřejné zakázky tak, aby výsledkem byla dobrá cena i kvalita dodávky. Neschopnost být silným partnerem dodavatelům a obecně nedostatek motivace ke změně a vlastnímu zlepšování.

Na konferenci Digitální Česko 2024 jste řekl, že byznys a stát si vzájemně nevěří a že stát by se svými pravidly neměl být stranou byznysu. Můžete to více rozvést? 

Soukromý sektor má se státem dlouhodobou špatnou zkušenost danou už tím, že poměrně přirozeně se s novou politickou reprezentací mění i politika a stát tak cyklicky ukládá soukromému sektoru povinnosti, které následně ruší nebo nahrazuje jinými povinnostmi, což soukromému sektoru způsobuje značné náklady. Vedle toho sliby státu ze stejného důvodu nejsou často dodržovány, protože než některé projekty, na kterých by stát chtěl spolupracovat se soukromým sektorem, dojdou (vlivem byrokratických zdržení) realizace, jsou modifikovány či rušeny. Zkušení dodavatelé státu a lobbisté tak již automaticky dokážou uvažovat ve volebních cyklech a podle toho řídit svoji práci, ale ti, kteří toto neumí, mohou být zklamáni.

Na druhou stranu stát má špatnou zkušenost s některými „dravci” v soukromém sektoru, kteří využívají znalostní, odbornostní a informační převahy, perfektní znalosti rozhodovacích procesů ve státní správě, znalosti legislativního procesu, široké sítě osobních kontaktů a lobbingu, a dokážou vmanévrovat stát do dlouhodobě nevýhodných „nevypověditelných” smluv, přičemž na své straně mají ty nejlepší právníky a hrozí státu soudními spory či arbitrážemi.

Proto, zjednodušeně řečeno – když se potká úředník s někým ze soukromého sektoru – dívají se na sebe s primární nedůvěrou – úředník se obává, zda před sebou náhodou nemá „dravce” a soukromý sektor se obává, zda před sebou nemá někoho, kdo na daném místě za měsíc již nebude, případně někoho, kdo sice řešení slíbí, ale reálně nedokáže či nechce protlačit byrokratickým systémem.

Jaké konkrétní služby DIA nabízí občanům a firmám? 

Občanům nabízíme v podobě Portálu občana pohodlný způsob, jak vyřešit nejčastější záležitosti, se kterými museli donedávna ještě chodit na úřad. Například zmiňovaný Registr zastupování již brzy odstraní potřebu sepisování a podepisování plných mocí v některých digitálních agendách, to půjde zařídit plně elektronicky. Dále máme eDoklady, které pomalu ruší potřebu nosit s sebou občanský průkaz, nyní na největších a nejnavštěvovanějších úřadech, od ledna 2025 například i na Poště nebo v bankách už si lidé vystačí s mobilní aplikací. Pro občany, ale i firmy a podnikatele, jsme v rámci Portálu občana redesignovali datové schránky, které teď vypadají a fungují mnohem více uživatelsky přívětivě.

A jaké služby DIA nabízí státní sféře a krajům, městům a obcím? 

Pro stát nabízíme služby našich Kompetenčních center, kde jsou týmy složené z více než 80 odborníků na architekturu informačních systému, UX a UI, analytiků a dalších stěžejních profesí, které ve státní sféře často chybí.

Vaším cílem je, aby občané nemuseli trávit čas ve frontách na úřadech a aby komunikace mohla probíhat plně elektronicky. Jak bude státní správa a úřady zajištěny proti kyberútokům? Budou mít také jednotné bezpečnostní zabezpečení či si to každý úřad bude řešit sám? 

Úřady si zajišťují ochranu proti kyberútokům nezávisle, pravomoc a metodické vedení má v této oblasti NUKIB, který veškeré aktivity koordinuje. Klíčovým je zákon o kybernetické bezpečnosti, který právě nyní prochází procesem novelizace – nová legislativa transponuje do českého prostředí směrnici NIS2.

Jak bude zajištěna bezpečnost úniku a zneužití dat právě třeba nižšími státními úředníky a dalšími, kdo budou mít plný přístup do digitálních dat? 

Přístup k datům v širším měřítku, který máte zřejmě na mysli, úředníci obvykle nemají. Běžně mohou úředníci přistupovat jen k těm záznamům se kterými právě pracují. Typicky jsou všechny přístupy do základních registrů logovány a to včetně účelu přístupu k datům.

Jak toto zvládnou lidé, kteří nejsou s počítačem a elektronikou plně souznění? Zůstane dále možnost i osobního vyřízení na úřadě? 

Snažíme se o možnostech elektronické komunikace se státem edukovat společnost napříč věkem. Ti, kterým z jakéhokoliv důvodu elektronická komunikace nevyhovuje, budou mít i nadále možnost řešit záležitosti osobně. Věříme, že postupem času se poptávka po elektronické komunikaci se státem bude nadále zvyšovat. Dlouhodobým cílem je udělat tak snadné a přívětivé služby, že každý občan bude preferovat jejich digitální podobu před offline. Zásadním bodem této snahy je i vytvoření proaktivních služeb, které se budou odehrávat na pozadí a uživatel jen stvrdí svůj souhlas, a také rušení služeb, které nejsou nezbytné či je lze plně automatizovat.

Co nového přinese implementace zákona o digitálních službách? 

Zákon o právu na digitální služby přináší občanům právo řešit veškeré záležitosti se státem digitálně. Abychom toto umožnili, velká část naší práce spočívá v koordinaci příprav úřadů všech druhů i velikostí v elektronizace jejich formulářů, které jsou momentálně hlavním problémem. Tyto formuláře by nejenže mělo být možné vyplnit čistě elektronicky, měly by si také umět načíst data z ostatních systémů a registrů. Na občanovi pak v podstatě bude jen to, aby si vybral, co chce učinit, potvrdil svou žádost a nemusel vyplňovat údaje, které o něm již stát má.

Do kdy očekáváte úplnou digitalizaci státní správy? 

Digitalizace – lépe je ale říci digitální transformace – je dlouhodobý proces, který bude zakončen tím, že každý úředník, každý legislativec, poslanec ale i občan bude intuitivně uvažovat o digitálním řešení jako o primárním řešení. Digitální transformace bude dokončená tehdy, až budeme moci tento pojem přestat používat, stejně jako se již dnes nepoužívá pojem “elektrifikace”, protože si již nikdo z nás nedokáže představit, že by do úřadu či firmy nebyla zavedena elektřina. Naším hlavním úkolem je dohnat náskok ostatních zemí a poskytnout občanům služby státu digitálně, zefektivnit fungování úřadů a zlepšit procesy, které by měly být digital first, zavést digitálně přívětivou legislativu, zároveň ale při tomto dohánění nesmíme přestávat sledovat vývoj digitalizace po celém světě. Máme neustále co se učit a bude přicházet spousta nových technologií nebo praktik, které digitalizaci budou neustále zlepšovat.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Martinem Mesršmídem

Autor: Renáta Lucková