Jan Brožek: My zatím příliš neumíme ekonomicky ocenit věci k přírodě šetrné

Jan Brožek je starosta obce Černovice na Pelhřimovsku. Obec je letošním vítězem soutěže Zelená obec roku nad 1.000 obyvatel.  Když v Černovicích na Pelhřimovsku revitalizovali náměstí, mysleli přitom i na dešťovou vodu. Pod náměstím mají nádrže na dešťovku, s níž pak zalévají zeleň. Do kanalizace ale nenechají odtéct ani tu dešťovku, kterou nedostanou do podzemních zásobníků. Na náměstí ji nechají díky speciálnímu povrchu vsáknout do země.  

„Vnímám jako obrovský handicap dnešní dobu a stav informačního prostoru. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že lidstvo má šanci zvládnout klimatickou změnu, a my politici (ano, i starosta malého města je politik) se máme chovat zodpovědně a nacházet dobrá řešení. Strkání hlavy do písku není cesta, a ta dobrá řešení nemusí bolet – naopak, přináší vyšší komfort, lepší užitek za menší náklady. Ale chce to umět myslet jinak. 

A zároveň tu máte rozpadlé způsoby, jak lidé získávají informace, a není dnes výjimkou, že vědecké materiály nikdo nebere vážně, protože jeden článek na Facebooku dostal 10.000 lajků, a tak to bude asi větší pravda,“ říká Jan Brožek. 

Obec Černovice na Pelhřimovsku je letošním vítězem soutěže Zelená obec roku nad 1000 obyvatel. Co pro vás toto ocenění znamená? 

Já osobně si toho ocenění velmi vážím, a zároveň jsem stále překvapený, že jsme ho získali. Ochraně životního prostředí se snažím dlouhodobě věnovat (a propisovat to i do správy města), přesto mám pocit, že ty skutečně velké věci u nás na realizaci teprve čekají. Daří se ekologii zohledňovat u dílčích projektů, ovšem například na realizaci komplexních pozemkových úprav v našich katastrech stále nedokážu najít shodu ani v zastupitelstvu. 

Jak se vám podařilo uspět v této soutěži? 

Myslím, že porota asi ohodnotila naši dlouhodobou práci. Žádný z těch realizovaných projektů není úplně čerstvý, některé věci už máme realizované roky. Nebo snad to, že naše snahy zasahují do tolika oblastí? Nevím, u hodnocení jsem nebyl. Ale mé chápání správy obce z pohledu ochrany životního prostředí je takové, že neexistuje jedna věc, kterou když vyřešíte, tak máte hotovo. Naopak, vy musíte postupovat v mnoha činnostech, i když třeba jen po malých krocích. 

Proč jste se rozhodli revitalizovat náměstí? V čem je tak unikátní? 

Rozhodnutí o rekonstrukci náměstí leželo na radnici už od roku 2002, ale v té době se na to nedařilo sehnat peníze. Po deseti letech jsme tu myšlenku oživili, a bohužel museli znova pracovat na projektu a stavebním povolení. To v duchu českých tradic zabralo roky. 
A v čem je unikátní? Možná v tom, že jsme šli do kvalitních materiálů, a snažili se skloubit co nejvíce funkcí, jak se na veřejný prostor sluší a patří. Vyřešili jsme zastávky pro autobusy i parkování, přidali hodně stromů (i když dnes jsou zatím malé, takže opticky náměstí vypadá méně zelené). Chtěli jsme zároveň, aby náměstí nebylo jen plochou pro auta, ale dost prostoru mají chodci i cyklisté. A v průběhu stavby jsme ještě přidaly nádrže na dešťovou vodu, ze které zaléváme záhony i stromy – a to bych asi opravdu mohl označit za ojedinělé. 

Kdo přišel u vás na nápad s dešťovkou?

Ta koncepce zachytávání dešťové vody do nádrže není nic nového, v odborné literatuře se o tom píše, tak proč to nerealizovat. 

Jaké to má ekonomické přínosy?

Ono tu primárně o peníze nejde – i když náklady na zrovna tuto část náměstí byly velmi malé – nádrže nás včetně technologie vyšly na přibližně 100.000 Kč za kus. To je v rozpočtu celé rekonstrukce náměstí velmi malá částka. 
Vaše otázka je ale možná jedna z nejdůležitějších – my zatím příliš neumíme ekonomicky ocenit věci k přírodě šetrné. To se dělá opravdu těžko. Tím, že máme nádrže, tak nemusíme zalévat upravenou vodou z vodovodu. Nebo tam nemusíme jezdit s nějakou cisternou. Zároveň je tu úspora i pracovníků – technologie část věcí udělá sama, a jiné velmi zjednoduší. V náměstí stačí odklopit víko, přicvaknout hadici na rychlospojku a voda teče. Odstátá, což stromům také svědčí. Díky tomu vypadá zeleň na našem náměstí velmi dobře. Jak to přepočítáte na peníze? Já to neumím. 

Co byste poradil jiným obcím, které se do podobného řešení pustit?

Aby se nebály jít do trochu neprozkoumaných vod. Já za jednu z nejdůležitějších vlastností pro starostu považuji zvědavost, touhu zjistit, jak by to šlo jinak. A nemusí jít o nějaké revoluční věci – my v ČR se často tváříme jako ti, kteří to vědí všechno nejlépe, ale dost často to není pravda. Nabírání inspirace u těch, kteří to zkusili, je k nezaplacení. 

Jsou zelené technologie ekonomicky náročné?

Velmi často nejsou. Nebo někdy mají skvělou ekonomickou návratnost. Příklad? V Černovicích máme už dva obecní elektromobily, a to nejen nějaké multikáry, ale prostě osobní auta. S jedním z nich máme od roku 2018 najeto přes 100.000 km, a provozní ekonomika tohoto auta, které nás po započtení dotace stálo 550 tisíc Kč, je úžasná. Jízdní náklady jsou hluboko pod 1 Kč/km, servisní náklady úplně minimální. 
FVE panely na ZŠ už se dávno zaplatily. 
No a když se vám podaří propojit nějaké vodojemy do jedné soustavy, a nemusíte tak řešit nedostatek vody, tak to možná není úplně ekonomicky skvělé, nicméně máte poměrně velkou jistotu, že lidem pořád voda z kohoutků poteče. 

A některé věci jsou vysloveně zadarmo. Například snížit obrubníky tak, aby voda ze silnice stékala ke stromům nebo do trávníku nestojí doslova vůbec nic. 

Máte připravené podobné projekty?

Daleko intenzivněji se chceme věnovat energetice. Probíhají u nás jednání s investory na stavbu větrných elektráren. Máme velké plány i v komunitní energetice, rádi bychom měli všechny naše objekty pod jedním managementem, a s energií obchodovali, nebo ji z našich zdrojů (které chceme posílit) nabízeli občanům. 

Stavíme teď bytový dům, kde chceme mít vysokou úroveň energetického standardu, včetně dobíjecích míst pro elektromobily. 

Velké úkoly nás čekají v krajinotvorbě. Tady vnímám ještě dlouhou cestu, naše krajina není zcela připravená na klimatickou změnu, snažíme se ve spolupráci s Akademií věd a dalšími odborníky vymyslet nějaké komplexní pojetí, kde by navrch neměla jen produkční funkce krajiny. 

Jak je těžké o tom přesvědčit občany?

Ano. Ale často také ne. Já mám spíše pocit, že někteří lidé jsou tomu nakloněni, a jiní ne, a je v podstatě velmi obtížné někoho přesvědčit. Někdy to trvá roky. 

Zároveň vnímám jako obrovský handicap dnešní dobu a stav informačního prostoru. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že lidstvo má šanci zvládnout klimatickou změnu, a my politici (ano, i starosta malého města je politik) se máme chovat zodpovědně a nacházet dobrá řešení. Strkání hlavy do písku není cesta, a ta dobrá řešení nemusí bolet – naopak, přináší vyšší komfort, lepší užitek za menší náklady. Ale chce to umět myslet jinak. 

A zároveň tu máte rozpadlé způsoby, jak lidé získávají informace, a není dnes výjimkou, že vědecké materiály nikdo nebere vážně, protože jeden článek na Facebooku dostal 10.000 lajků, a tak to bude asi větší pravda. 

Ale abych to vztáhl zase zpět k Černovicím – já velmi děkuji všem těm (a není jich málo), kteří ty naše snahy o nějaké ekologičtější pojetí fungování města podporují. I když je to často méně pohodlné. Jako starostu mne to obrovsky hřeje u srdce, když mi někdo sám řekne, co a jak dělá v souladu s tím, kam se snažím směřovat město já ze starostovské kanceláře. Pak má člověk pocit, že to má smysl. 

Jak motivujete občany k ekologii?

Snažím se vysvětlovat. A hledat způsoby, jak zařídit, aby ta ekologická cesta nebyla tolik nepohodlná. Ono je to většinou něco za něco. Nejpohodlnější a nejlevnější by třeba bylo pálit odpadky v kamnech. Ale my jsme přece jenom už dál, podstupujeme nějakou námahu, abychom s odpadem zacházeli lépe. Někdy to jde zlepšit vez námahy, jindy ne, a pak nastupuje vysvětlování, případně nějaká podpora. 

Je pro vás dostatečně transparentní rozpočtové určení daní?

Ne. 
Jeden příklad za mnohé – před volbami v roce 2022 jsme měnili daň z nemovitosti. Stanovení této daně je poměrně komplikované, a zároveň i nepopulární (my jsme samozřejmě daň zvyšovali). Jenže narazíte na problém, že v podstatě nedokážete odhadnout, jaké peníze vám změna daně z nemovitosti přinese. Ani FÚ nám nedokázal dát nějaký odhad. Jdete tak do jistého politického rizika, a nevíte, jaké budou přínosy. Nedivím se, že se obcím do změny daně z nemovitosti nechce (i když ji v ČR považuji za nesmyslně nízkou). 

Co by vám jako starostovi nejvíce usnadnilo práci?

Asi to slyšíte z mnoha zdrojů, ale v tomto případě mi rozhodně nevadí jít tak říkajíc s davem. Dusí nás papírování. Nechci pořád dokola posílat hlášení, výkazy a podobně. 

Já bych si představoval například celkem primitivní zjednodušení v podobě toho, že stát by neměl po nikom chtít žádnou informaci, kterou už někde má. Katastr nemovitostí, rejstřík trestů, finanční úřad a další. Proč máme stále něco někam posílat?

Kam nás můžete pozvat u vás v Černovicích?

V Černovicích máme krásnou krajinu, je tu hodně míst na procházky, máme síť vyhlídek, kolem našeho zámku pěkný park. I ve městě se snažíme vylepšovat prostředí, jak to jen jde, používat dobré materiály a kvalitní výrobky. Ale tím se člověk nenají, takže vás určitě zvu do vyhlášené kavárny Budík, a na jídlo třeba do resortu Mlýn, to jsou dva podniky, kde můžete strávit opravdu příjemné chvíle. Ale když přijedete třeba na kole, a nechce se vám do romantické restaurace v resortu, zastavte se U Dubu, hospůdky na náměstí. 

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Janem Brožkem

Autor: Renáta Lucková