e-news.cz - kurzy
Reklama

Schmarcz: Nic tak neposílí pravicovou vládu, jako když rozdrtí protesty odborů. Ale má na to Petr Fiala?

21.06.2023, Autor: Martin Schmarcz

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Schmarcz: Nic tak neposílí pravicovou vládu, jako když rozdrtí protesty odborů. Ale má na to Petr Fiala?

Odboráři zahajují protesty. Kvůli vládnímu záchrannému balíčku. Do prázdnin proběhnou čtyři na různých místech republiky a na září hrozí dalším “vyhrocením”. Chtělo by se říci, že to je příliš mnoho pro tak málo. Koaliční škrty jsou spíše kosmetické

. Ale co už, nemůžeme od odborů čekat, že začnou demonstrovat za to, aby kabinet šetřil pořádně. Ten naopak nyní dostává šanci předvést svým voličům sílu. Pokud neustoupí ani o píď a prosadí svou, vylepší si image pošramocenou mnoha zmatky.

Pravicová vláda nejvíce posílí, když rozdrtí odboráře. Jako Margaret Thatcherová, když se v polovině 80. let minulého století nesklonila před masivní hornickou stávkou spojenou s řadou násilností. Nakonec tím zlomila moc odborů a obnovila superioritu demokracie. Stalo se, jak řekla na počátku: “Vláda práva musí zvítězit nad vládou davu”. U nás to zdaleka tak dramatické nebude. Vliv odborových bossů je u nás ve srovnání s britskými “trade unionisty” před čtyřmi dekádami zcela marginální.

Ani navrhovaná vládní opatření nejdou tak daleko, jako za Thatcherové, která uzavřela doly. Šlo o nutné opatření, protože stát na těžbě prodělával kalhoty. I české veřejné finance by potřebovaly drastickou léčebnou kúru. Místo ní však přichází pár opravářských záplat. Trochu pomohou, ale rozbitou mašinu státního rozpočtu nezachrání. Vezměme to popořadě podle toho, co odborům tak moc vadí, aby kvůli tomu burcovaly do boje.

Změny v dani z přidané hodnoty. Nad tím zůstává rozum stát. Vláda se lekla sama sebe a nakonec úprava nepovede ke zvýšení příjmů státního rozpočtu, ale naopak k jejich mírnému snížení. Zejména se zlevní potraviny. Ale pro odbory je to důvod si stěžovat… Dalším bodem je nemocenská ve výši 0,6 % hrubé mzdy. Zde je třeba říci, že vláda neměla být zbabělá a měla se vrátit k zavedení třídenní karenční doby. Pak by nemusela zvedat daně, ušetřila by více a postihla by simulanty, na které se takto musí skládat ostatní.

Zdanění zaměstnaneckých benefitů. Tohle se mělo udělat dávno, leč nebyla k tomu politická vůle. Dobře, že se tak stalo, jen zaplevelují daňovou soustavu a pomáhají velkým firmám vylepšit si zisk. Navíc se rýsuje více než dobrá náhrada. Ministr průmyslu Josef Síkela líbil kapitánům průmyslu podpořit zaměstnanecké akcie. Na nich mohou pracovníci vydělat daleko více a navíc se tím pro podnikatele otevře možnost získávat prostředky pro rozvoj na akciovém trhu, který je u nás zatím chromý. To by pomohlo inovacím.

Objem mezd ve státní sféře. Tohle už je vyslovená drzost. Pro stát pracuje půl milionů lidí (což je moc) a berou nejméně o deset procent více, než u soukromníků. Strnout dvě procenta je málo. Odbory by měly mlčet a být rády, že to nevzal do roky reformní střihoun typu Kalouska. Totéž platí pro penze, kde se navrhuje minimum nutného. Věk odchodu do důchodu se postupně prodlužovat musí, protože žijeme stále déle. Předčasné penze pro namáhavé profese kabinet řeší, což je tak jediné, kde je starost odborů legitimní.

Karty jsou rozdány jasně. Vláda nemá kam ustoupit, to už by mohla snahu o úspory odpískat rovnou. Odbory nemají silné karty v ruce. Navíc se poslední dobou ukazuje, že kdejaký agent Kremlu dostane na ulice a náměstí násobně více lidí, než ony. Nicméně je fakt, že objektivně sociální situace není růžová a tedy bez ohledu na to, že kabinet jedná velice mírně a opatrně, může být řada lidí naštvaných. V každém případě, pro Petra Fialu a spol. platí anglické “do or die”, vykonej, nebo zemři. Porážka od odborů by je totálně zesměšnila.

Naopak ale může být střet s odbory pro vládu dobrou marketingovou příležitostí. Že na ni nadává levicová opozice, to ji jistě trápit nemusí. Ale problém pro ni je, že dostává těžké direkty zprava. Ekonomové, její předchůdci, jako právě Miroslav Kalousek či Mirek Topolánek a nakonec i vlastní voliči by rádi viděli nějakou ráznější akci na záchranu rozpočtu. A to už letos, nikoli až od příštího roku. Rozpočet se řítí do průšvihu a plánovaný deficit na celý rok nejspíše překoná již v červnu.

Nedat si od odborů nic diktovat, je základ. Dále může premiér během slovní přestřelky s Josefem Středulou vysvětlit, proč je důležité ukázat rozpočtovou zodpovědnost. Ideálně by ovšem v té chvíli měla vláda rázně zatáhnout za záchrannou brzdu. Protože pokud to neudělá v řádu maximálně týdnů, přijde o možnost udržet deficit v mezích i o zbytky vlastní reformní pověsti. Pak už jí nepomůže ani výhra nad odbory. Které navíc nejsou v kondici, aby představovaly těžkého soupeře.

Vzpomeňme, jaké to bylo jednu dekádu zpět, za vlády Petra Nečase. Tehdy zuřila těžká světová krize a ministr financí Miroslav Kalousek ordinoval tvrdé škrty. V čele Českomoravské komory odborových svazů stál Jaroslav Zavadil. A ten se nezakecal, konaly se stotisícové demonstrace. Tehdy na obou stranách stáli lidé, jimž o něco šlo. Kabinet neuhnul. Z čehož paradoxně těžil i odborový předák, který se následně stal poslancem za ČSSD, která jako už vládní strana zdědila veřejné finance ve výborném stavu.

Říká se, že těžké časy plodí silné muže. Silní mužové dělají dobré časy. Dobré časy dělají slabé muže a ti dělají těžké časy. To se potvrdilo. Po Kalouskovi se ke kormidlu dostal Andrej Babiš, ten rozházel, co se nashromáždilo a ještě mnohem víc. Nyní bychom potřebovali opravdu silnou vládu. Nejen, aby porazila odbory, které tento týden začínají s protestními pochody – to je snad samozřejmost – ale hlavně aby zkrotila rozpočtový deficit. Otázka zní: máme ji?

Martin Schmarczvydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to

Foto: Pixabay

Autor: Martin Schmarcz


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Cla jako brzda růstu: OECD snižuje výhled pro svět i Česko

04.06.2025, Autor: red

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přinesla začátkem června 2025 nepříjemnou zprávu – výhled růstu světové i české ekonomiky jde dolů. Hlavním viníkem jsou rostoucí obchodní bariéry, zejména cla uvalená Spojenými státy, která dosahují nejvyšších úrovní od dob Velké hospodářské krize. Jaké jsou dopady na nás a co můžeme čekat dál?

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Podpora v nezaměstnanosti: Jak zažádat a co čekat v roce 2025?

03.06.2025, Autor: Josef Neštický

Ztratili jste práci a nevíte, jak dál? Podpora v nezaměstnanosti může být klíčovým mostem přes finanční nejistotu, a díky novinkám v roce 2025 je její získání jednodušší než kdy dřív. Pojďme se podívat, jak o ni zažádat, co od systému očekávat a proč se pravidla mění.

Longevity manažerů: Jak přežít v kolotoči přepracovanosti?

02.06.2025, Autor: red

Přepracovanost manažerů se v Česku stává chronickým problémem. Důvěra zaměstnanců v management je na nízké úrovni, což ohrožuje nejen jejich zdraví, ale i fungování firem. Může být „longevity“ – tedy dlouhodobá udržitelnost výkonu – klíčem k řešení této krize?

Pokles výroby aut v ČR: Krize, nebo příležitost k změně?

02.06.2025, Autor: Josef Neštický

Výroba motorových vozidel v České republice za první čtyři měsíce roku 2025 meziročně klesla o 7,6 % na 490 868 vozů. Zatímco tradiční segmenty trpí, elektromobilita zažívá nebývalý boom. Co za tím stojí a jaké to může mít dopady na naši ekonomiku?

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Fed a ECB: Jak velké banky hýbou českou ekonomikou

31.05.2025, Autor: Josef Neštický

Když Federální rezervní banka USA (Fed) nebo Evropská centrální banka (ECB) změní úrokové sazby, dopady se dříve či později projeví i v Česku. K 28. květnu 2025 jsou jejich přístupy rozdílné – zatímco Fed vyčkává s vysokými sazbami, ECB je postupně snižuje. Jak to ovlivňuje naši korunu, inflaci nebo hospodářský růst?

Euro v ČR: dočkáme se společné měny?

30.05.2025, Autor: red

Přijetí eura v České republice zůstává otevřenou otázkou i v roce 2025. Ačkoli jsme se k tomuto kroku zavázali už při vstupu do EU v roce 2004, konkrétní termín stále chybí. Jaké jsou hlavní překážky a můžeme vůbec odhadnout, kdy a jestli vůbec korunu nahradí euro?

Schmarcz: Soudruzi, přivezli miliardu… Hurá! Ale získal ji ministr Blažek… Jééé!

30.05.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak výkřiky publika ze slavného Vysockého songu působí mnohé reakce na fakt, že resort spravedlnosti získal miliardu korun z darovaných bitcoinů. Proč tolik zklamání až naštvanosti? Inu, on v jeho čele stojí Pavel Blažek. Velkou částí mediálního a aktivistického mainstreamu nenáviděný politik, přestože pod jeho vedením úřad realizuje významnou liberální agendu. Další příčinou vzniku pseudocausy je u nás rozšířený zlozvyk vynášení informací. Když si to ale celé v klidu promyslíme, měli bychom se spíše radovat, že stát zbohatl.

e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Důvěra v EU je na vrcholu

30.05.2025, Autor: Josef Neštický

Důvěra v Evropskou unii dosáhla podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru nejvyšší úrovně od roku 2007, když jí věří 52 % Evropanů. Za tímto rekordem stojí reakce EU na globální krize, ale i rostoucí pocit evropské identity. Jak se v tom všem orientují Češi a co to znamená pro naši budoucnost?

Evropské obranné firmy v boji o talenty: Prosperita přináší nové výzvy

30.05.2025, Autor: red

Evropské obranné společnosti zažívají nebývalý rozmach. Zvýšené výdaje na obranu a geopolitické napětí ženou jejich podnikání vzhůru, ale s růstem přichází i problém – nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jak se firmy perou o talenty a co to znamená pro budoucnost odvětví?

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Reklama