Růst ceny zlata je mnohými ekonomy považován za indikátor blížící se ekonomické krize, jelikož ekonomická nejistota žene investory do aktiv s trvalejší hodnotou. Proto byl prudký růst cen zlata od konce roku 2018 sledován s obavami, které ještě posílil COVID.
A to se potvrdilo. Absolutně největší historické ceny dosáhlo zlato v červenci 2020, kdy poprvé překonalo hranici 2000 dolarů za trojskou unci (předchozím vrcholem bylo 1837 dolarů za unci v červenci 2012). Od té doby bylo zlato dosti volatilní, postupem času však docházelo k jistému poklesu cen, což korelovalo s výhledy na konec pandemické krize, nástupem očkování a zprávami o ne úplně špatném ekonomickém vývoji ve vyspělých zemích. Nejníže, těsně pod 1700 dolary za unci se zlato pohybovalo v únoru letošního roku.
Zdroj: Kurzy.cz
Do konce května 2021 pak zlato vystoupalo těsně nad 1900 dolarů od té doby dochází k pohybům obvykle v rámci 1700-1800 dolarů. Nad tuto částku, tedy 1800 dolarů za trojskou unci, se zlato podívalo hned několikrát v posledních několika dnech, trendová křivka vývoje zlata má rostoucí charakter. To jednoznačně svědčí o tom, že investoři stále nejsou přesvědčeni o tom, že se globální ekonomika nebude potýkat s ekonomickými problémy, jejichž příznakem může být například i rostoucí inflace.
Zdroj: Kurzy.cz
Trh se zlatem byl vždy v celku volatilní a náhlý růst či propad není obvykle důležitým indikátorem, pokud se ze změny kurzu nestane trend. Faktem zůstává, že z historického hlediska se zlato stále pohybuje velmi vysoko. Vzhledem k nepříliš dobrému výhledu do nejbližší budoucnosti není dle investičních odborníků příliš pravděpodobné, že by cena zlata v nejbližší době zásadně klesla. Podstatný pokles by pak byl indikátorem, že investoři očekávají ekonomický růst a vidí perspektivu v investicích do jiných aktiv – v takovém případě totiž začínají mít investice do zlata vysoké náklady ušlých výnosových příležitostí.
MICHAL HEJL, analytik CETA – Centra ekonomických a tržních analýz
Foto: Pixabay
Zdroj: Michal Hejl