Listopad přinesl další zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen v české ekonomice. Na úrovni 2,7 procenta je meziroční inflace nejnižší od loňského října.
Ke zmírnění meziroční inflace přispěly ceny potravin, ceny energií a také položky spadající do jádrové inflace. Celková i jádrová inflace se tak nacházejí pod prognózou ČNB.
Meziroční inflace listopadu klesla z 2,9 procenta na 2,7 procenta: dosáhla svou nejnižší letošní úroveň a vyrovnala úroveň z loňského října.
Finanční trh očekával listopadovou meziroční inflaci na úrovni 2,8 procenta, odhad ČNB činil 2,9 procenta.
Zmírnění inflace bylo taženo pomalejším meziročním růstem cen potravin a nealkoholických nápojů, energií pro domácnosti (zlevnění elektřiny a zemního plynu) a v neposlední řadě také zpomalením růstu cen u položek spadajících to tzv. jádrové inflace.
V rámci jádrové inflace hlásí výraznější zpomalení meziročního růstu cen odívání a obuv či bytové vybavení, pomaleji zdražují také hotely a restaurace.
Data o jádrové inflaci zveřejní ČNB během dneška, velmi pravděpodobně uvidíme pokles jádrové inflace z její historicky maximální úrovně 3,7 procenta, jež byla vykázána v září a říjnu.
Právě jádrová inflace je pro centrální banku velmi důležitým měřítkem vývoje cenových tlaků a prognóza ČNB počítala s tím, že jádrová inflace v závěrečném čtvrtletí vzroste v průměru na 3,9 procenta poté, co v letošním třetím čtvrtletí činila 3,7 procenta.
Nižší než očekávaná jádrová inflace spolu s posilováním koruny by měla bankovní radu utvrdit v názoru, že není třeba spěchat se zpřísněním měnové politiky a že zvýšení úrokových sazeb přijde později, než co předpokládá listopadová prognóza z dílny centrální banky.
Celková inflace i jádrová inflace budou velmi pravděpodobně postupně klesat i v dalších měsících. Prostor k poklesu má především jádrová inflace, na níž by se mělo projevit jak předchozí pokles ekonomiky, tak stávající posilování kurzu koruny.
Čerstvá data o inflaci by měla utvrdit bankovní radu v jejím názoru, že zvyšování úroků může být pozvolnější a že hlavně může začít později, než jak vykresluje listopadová prognóza z dílny centrální banky, jež předpokládá první zvýšení úroků již na jaře 2021.
Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci na úrovni 3,2 procenta, v roce 2021 by pak v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace klesnout do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky: můj aktuální odhad průměrné celkové inflace pro rok 2021 činí přesně dvě procenta.
Co se týče měnové politiky ČNB, tak jako nejpravděpodobnější scénář se mi i nadále jeví stabilita úrokových sazeb až do konce roku 2021 s tím, že příští pohyb úroků bude sice nahoru, ale stane se tak až v roce 2022.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments
Foto: pixabay.com
Zdroj: PR.Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
