Poradna: Kam uložit volné peníze, aby vydělávaly?

ŠTĚPÁN HAK, obchodní vedoucí OVB Allfinanz
Doba výrazně úročených a garantovaných finančních produktů je již delší čas za námi. Návrat tří a půl procentního úročení na běžném spořícím účtu je zatím v nedohlednu, termínované vklady s jakžtakž „zajímavým“ zhodnocením Vás donutí dát sbohem svým financím třeba i na dva roky a o pěkném dvouprocentním úroku ze starších smluv stavebního spoření si dnes můžeme nechat jen zdát. Kam tedy peníze dát?
Otázka, která zajímá stále více klientů. A proto se čím dál tím více začínají zajímat o investování. Ti odvážnější nakupují cenné papíry přímo a ti konzervativnější získávají náhled do investičních fondů pomocí různých investičních společností. Ty se zabývají spravováním tzv. otevřených podílových fondů (OPF). Jinými slovy shromažďují kapitál od drobných investorů a díky tomu nejeden podílový fond hospodaří s kapitálem několika miliard a tím se dostává k zajímavým titulům za zajímavou cenu. A co je důležité, k těmto titulům se dostává i koncový drobný investor. Otevřené podílové fondy je nutné odlišit od fondů kvalifikovaných investorů, které nejsou pro každého, vyžadují sofistikované investory a nesou s sebou větší riziko kolísání hodnoty, a tedy i ztráty vložených prostředků.
Takřka sto procent mých klientů nemá zájem ani čas sledovat nejvhodnější investiční tituly, natož hlídat, kdy nejlépe nakoupit a nejvýhodněji prodat. Hledají něco, kam by pos(í)lali peníze a nemuseli se o nic starat. Takže jim zbývají dle mého názoru jen tři produktové oblasti. Spořicí a termínované bankovní účty, stavební spoření a investice. Ať již přes samostatnou investiční společnost nebo prostřednictvím penzijní společnost (doplňkové penzijní spoření – DPS) příp. životní pojišťovny (ŽP). Bankovní produkty včetně stavebního spoření mají jednu vadu na kráse. Každoroční danění výnosu. I ten minimální výnos z 0,001 procenta na Vašem běžném účtu se každý rok daní. Naopak – v rámci životního pojištění a doplňkového penzijního spoření se daní až konečný výnos a v případě, že vlastníte cenné papíry např. v rámci otevřených podílových fondů déle než tři roky, jste od placení daně z výnosu osvobozen!
Každá mince má dvě strany. „Temná strana síly“ veškerých investičních produktů je riziko ztráty všech vložených prostředků. Tak kam ty peníze tedy dát? Do polštáře? Nechat na běžném, garantovaném bankovním produktu? Na stavebním spoření? Nebo zkusit investici (OPF, DPS, ŽP)? Budete se divit, ale podle mého soudu jsou všechny možnosti správné. Tedy, pokud své peníze do všech těchto produktů rozložíte. Mít doma hotovost se prostě hodí (tedy pokud ji nedáte do jiného hrníčku). Běžný účet se využívá na běžnou spotřebu. Spořicí účet má obrovskou výhodu, že se Vám peníze trochu zhodnocují, ale zároveň je máte velmi rychle k dispozici při nenadálém výdaji. Stavební spoření Vám po splnění vázací doby nabídne garantované zhodnocení cca. tří procent! A investice do otevřených podílových fondů?
Ta vám nabízí potenciál zajímavého výnosu a není třeba z ní mít strach. Tedy pokud přijmete specifika a akceptujete rizika. Vždy je třeba mít na zřeteli, že minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Na výběr máte konzervativní strategie (investiční horizont do 3 let), vyvážené (investiční horizont 3-7 let) a dynamické (investiční horizont 7 a více let). K penězům máte neomezený přístup (do 14 dní je máte na běžném účtu). A díky otevřeným podílovým fondům a jejich základní filosofii máte své peníze diverzifikované. Základní myšlenka investičních společností totiž není výnos za každou cenu, ale při podstoupení zdravého rizika využít zajímavého potenciálu. Proto, když se rozhodnete k investici např. 300 korun měsíčně do správné investiční společnosti, zjistíte, že Vašich tři sta korun se v rámci jednoho portfolia roztříští až na 30 dalších „podinvestic“. Jinými slovy do jednotlivého titulu investuje po korunách. A každý titul v sobě ukrývá i několik desítek společností. To máme cca. tři sta korunových investic do každé jednotlivé firmy v rámci otevřeného podílového fondu. A tím se dostáváme k vysvětlení provokativního tvrzení, že i přes negaranci vložených prostředků, se dle mého názoru jedná, díky rozložení rizika, o poměrně chráněnou investici. Představa, že našich příkladových 300 firem zkrachuje naráz, je velmi nepravděpodobná. A i kdyby se tak stalo a 10 společností by vyhlásilo konkurz, ohrozí to „pouze“ 10 korun naší měsíční investice. Zbylých 290 korun může dál vydělávat.
Poznámka na závěr: Ani v době hospodářské krize nepřišli investoři v rámci otevřených podílových fondů o 100 procent své investice. Největší propady v roce 2008 byly kolem 80 procent. A ten, kdo se v té době nebál nakoupit tyto cenné papíry, v horizontu několika let 80 procent vydělal.