Apogeo
Reklama

JUDr. Pavel Rychetský: Žijeme ve složité době, řadu problémů se již nedaří řešit pouhým dialogem napříč společností

30.05.2022, Autor: Renáta Lucková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
JUDr. Pavel Rychetský: Žijeme ve složité době, řadu problémů se již nedaří řešit pouhým dialogem napříč společností

JUDr. Pavel Rychetský je předseda Ústavního soudu ČR, předseda Jednoty českých právníků, politik a právník. Zastával mj. pozice generálního prokurátora ČR, místopředsedy vlády, ministra spravedlnosti a senátora.
5. května 2022 se konal první obnovený Sjezd českých právníků v Karolinu Univerzity Karlovy. Jeho mottem bylo: „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská, a institucionální pojistky jejich nezávislosti“. „My, právníci, ctíme zásadu vázanosti státu právními pravidly a je naším posláním stanovit obsahové předpoklady takových pravidel. Těmito předpoklady jsou ideje spravedlnosti, demokracie a lidské důstojnosti. Nepovažuji tudíž za zbytečné opakovaně připomínat, že demokratický právní stát je podmíněn především principy ochrany základních práv a svobod,“ připomněl v úvodním projevu Sjezdu JUDr. Rychetský jako předseda Jednoty českých právníků.
Rozhovor s JUDr. Pavlem Rychetským, dr.h.c., předsedou Ústavního soudu a předsedou Jednoty českých právníků.
Jednotlivé právnické komory a spolky v čele s Jednotou českých právníků se zavázaly ke spolupráci a rozhodly obnovit v roce 2022 tradici Sjezdu českých právníků jako významného fóra pro vzájemné setkávání a diskusi zástupců právnických profesí. Podařilo se otevřít dialog a spolupráci mezi jednotlivými subjekty?
Česká právnická obec je skutečně značně rozmanitá. Vedle sebe a navzájem nezávisle u nás působí celá řada spolků a profesních či stavovských sdružení, které se nám podařilo po více než 80 letech dostat „pod jednu střechu“ a umožnit jim tak vzájemnou komunikaci. Jejím výsledkem bylo nejen vytvoření, respektive obnovení prostoru pro vzájemnou výměnu názorů a stanovisek, ale i stanovení společného cíle – úsilí o spravedlivou společnost, ve které má každý jednotlivec stejná práva a postavení. A jsou právě právníci, ať již působí ve sféře státní moci anebo v soukromém sektoru, jejichž posláním je udržení a rozvíjení spravedlnosti.
Hlavní téma prvního obnoveného sjezdu zní: „Právníci – odpovědnost nejenom profesní, ale i společenská, a institucionální pojistky jejich nezávislosti“. Jak to lze skloubit a dodržovat? Můžete nám to více přiblížit?
Žijeme ve složité době, která sebou nese řadu problémů, které se již nedaří řešit pouhým dialogem napříč společností. Je posláním právníků tento dialog regulovat v rámci psaných i nepsaných pravidel a zamezit tak vznik konfliktů, které by byly řešeny nepřijatelným způsobem – násilím verbálním anebo i fyzickým. Mají – li se této úlohy důstojně a spravedlivě zhostit, musí požívat ve společnosti díky své nestrannosti a nezávislosti autoritu a stát jim musí vytvořit podmínky i formou institucionálních záruk.
Jaké nejdůležitější závěry dle vás Sjezd českých právníků 2022 přijal?
Za nejvýznamnější výsledek našeho rokování považuji formulování společně sdílených hodnot a závazků, zaručujících naše poslání při upevňování principů demokratického právního státu.
Role právníků ve společnosti bývá zpochybňována jak z odborných, tak osobních pozic, názory veřejnosti jsou někdy formovány politickým populismem, demagogií a dezinformacemi. Proč k tomu dochází, když máme demokracii a právní stát?
Veřejné mínění je nejen výsledkem osobních zkušeností jednotlivců, ale i rozmanitými zájmy jednotlivých skupin obyvatelstva, které přirozeně inklinují k nedůvěře v instituce. Navíc velmi často podléhají neblahému působení sociálních sítí, na kterých se jak známo lež šíří pětkrát rychleji než pravda. Ani demokratický právní stát se nedokáže vždy bránit tomuto fenoménu, protože svoboda slova a projevu je příliš cenným statkem, než aby byla v sebeušlechtilejším zájmu omezována či potlačována.
Na Sjezdu jste se zmínil, že „jsme svědky historické události. Právníci působí mnohdy z kontraproduktivních pozic.  Žádný stát soudní moc nepovažuje za svého miláčka“. Jak těžké je rozhodovat pro soudce, aby dokázali vyvažovat svobodu a omezení, aby to nepřekračovalo právní mez? Je vždy zachována ochrana lidských práv a svobod?
Poslání soudce v demokratickém právním státu spočívá jak v ochraně individuálních práv a svobod každého občana, tak v ochraně veřejného zájmu. Tyto dvě hodnoty se často dostávají do vzájemného střetu – například v případě pandemie koronaviru proti sobě stála svoboda pohybu a ochrana veřejného zdraví. Ústavou chráněné hodnoty – tj. svoboda jednotlivce na jedné straně a ochrana veřejného zdraví – se mohou v konkrétním případě dostat do vzájemného střetu. Přitom je nelze jednou pro vždy seřadit do nějakého hierarchického uskupení podle významu. Je posláním soudů je v každém případě znovu posuzovat a poměřovat tak, aby výsledek byl v souladu s principy demokratického právního státu.
Byl jste také místopředseda vlády a předseda Legislativní rady vlády. Jak se podle vás od té doby změnila politika a legislativa u nás?
Mám pocit, že politika zhrubla, vytratil se z ní princip konsensuálního řešení rozdílných zájmů a převládl nežádoucí princip „vítěz bere vše“. To se projevuje i v oblasti tvorby právních předpisů, která příliš často podléhá zájmům momentálního vítěze posledních voleb.
Mluví se o nutnosti změn v Ústavě. Jak tuto věc vidíte vy?
Nemyslím si, že Ústava je nedotknutelná, ale nejsem příznivcem jejích častých změn. Naše Ústava, a zejména Listina základních práv a svobod, je velmi kvalitním pilířem, na kterém stojí náš ústavní a politický systém. K jejím změnám by mělo docházet jen po velmi rozsáhlé diskusi a v klidné rozvážné době. Dnes jsme svědky turbulentní situace, vyvolané i v mezinárodním měřítku ruskou agresí proti Ukrajinskému státu, a případné diskuse o změnách Ústavy bych doporučoval odložit na klidnější dobu.
Blíží se volba prezidenta. Zvažujete také svoji kandidaturu?
O funkci prezidenta se v žádném případě nehodlám ucházet. Své poslání spatřuji na Ústavním soudu a navíc můj věk mne opravňuje k reálným myšlenkám o odchodu ze státních služeb po vypršení mého mandátu na Ústavním soudu.
Volbou nového prezidenta začíná další etapa ČR. Jaká by podle vás měla být?
I když vím, že polistopadový étos a tradice spojená s působením Václava Havla nemůže vydržet na věky, neměli bychom se jich vzdát a vydat se na cestu čistého pragmatismu. Odkaz Václava Havla je velmi cennou hodnotou a měly bychom se jí držet.
Jaké vlastnosti by měl mít dle vás prezident?
Prezident republiky hraje v našem ústavním systému významnou roli. Měl by být strážcem ústavnosti, slušnosti, dialogu a nepodléhat populistickým vlivům.
Co všechno řeší Ústavní soud?
Ústavní soud naší země je nejen strážcem a ochráncem Ústavy a ústavního pořádku, ale současně i výsostným ochráncem základních lidských práv a svobod. Kromě svého základního poslání, spočívajícího v ochraně ústavního uspořádání právního řádu, je místem, na který se může obrátit každý, komu byla zásahem veřejné moci porušena či ohrožena jeho základní práva či svobody. Agenda těchto ústavních stížností tvoří převážnou část jeho rozhodovací činnosti.
U soudu se hledá právo. Přesto, je právo a spravedlnost vždy v souladu?
Právo je nástroj jak dosáhnout nebo se alespoň přiblížit spravedlivému uspořádání světa. Ústavní soud mnohokrát ve své judikatuře zdůraznil, že právo nelze aplikovat a interpretovat pouze formální textualistickou interpretací jednotlivých právních předpisů, ale vždy v souladu s hodnotovým základem našeho ústavního systému.
Chtěl jste být vždycky právníkem? Proč jste se rozhodl jít touto cestou?
Již od svých studentských let jsem věděl, že přírodní a exaktní vědy – zejména matematika a fyzika jsou pro mne nepřekonatelnou překážkou. Tíhl jsem proto k humanitnímu vzdělání – filosofii anebo právům. Ta dostala přednost – mimo jiné i proto, že oba moji rodiče i má starší sestra byli právníky.
Máte ve své právnické kariéře také nějaký úsměvný případ?
Za emočně nejnáročnější a lidsky nejsložitější považuji spory rozvedených či  odloučených rodičů o výchovu nezletilých dětí. Ty jsou často řešeny takzvanou střídavou péčí, kdy dítě mezi oběma rodiči pravidelně koluje. A jednou se mi na stůl dostala i kauza, ve které soudy rozhodly o střídavé péči o pejska. Nakonec jsem i tuto specifickou „střídavku“ potvrdil.
Děkuji za rozhovor.
Foto 1: Jan Symon
Foto 2: Aleš Ležatka
Zdroj: Renáta Lucková


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
Reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama