Jan Rechnovský působí jako HR konzultant v PKF APOGEO. Má více jak dvacetileté profesní zkušenosti v oblasti firemních procesů, působil jako interní i externí HR manažer v GE Capital Bank, ve společnostech T-Systems, Mopet, Asento a dalších.

„Lze odhadovat, že v ČR zůstane delší dobu asi třetina uprchlíků. Někteří jsou ještě děti, ale přijedou k nám jejich otcové. Udělení azylu rodinnému příslušníkovi není automatické. Je to poměrně komplikovaný byrokratický proces. Je však pravděpodobné, že většina žadatelů azyl dostane. V prvních letech to jistě bude zátěž pro sociální systém, školství i zdravotnictví. Každý rok se však bude situace zlepšovat, protože převládají lidé v produktivním věku“, říká Jan Rechnovský.

V červenci 2020 skupina APOGEO rozšířila své služby o externí HR outsourcing. Co bylo důvodem pro rozšíření nabídky těchto služeb?

Byla to obecně nízká úroveň HR v našich firmách a průzkum trhu.

Upřednostňují firmy stále více interní nebo externí HR? Proč je tomu tak?

Na toto téma jsme udělali loni průzkum mezi malými a středními firmami napříč obory. O externím HR uvažovalo, nebo jej již využívalo, zhruba deset procent firem. Služba komplexního HR outsourcingu je na trhu nová. Čistě ekonomicky vychází oproti internímu HR efektivněji o 40-60 %. Rozhodující je však získání důvěry manažerů firem, u kterých převládá spíše konzervativní myšlení. Nakonec rozhodnou peníze, ale nějaký čas to ještě potrvá.

Ve kterých oborech je v ČR a na Slovensku největší nedostatek kvalifikovaných pracovníků?

Český a Slovenský trh je srovnatelný. Největší nedostatek kvalifikovaných pracovníků je ve strojírenství a stavebnictví. Dále pak ve zdravotnictví a IT.

Česká APOGEO Group rozšířila před dvěma lety také své aktivity i na Slovensko. Jak je na tom připraven slovenský trh práce a slovenské firmy v oblasti zaměstnávání ukrajinských uprchlíků?

Obecně špatně. Stejně jako u nás. Není problém nabrat uprchlíky pro málo kvalifikované a pomocné práce. Jako např. do supermarketů, na úklidové práce, do stavebnictví nebo zemědělství. Jenže mezi uprchlíky převládají ženy s dětmi. Firmy většinou nedokáží využít kvalifikaci uprchlíků a pokrýt pracovní pozice, které se těžko obsazují. Hlavním důvodem je jazyková bariéra, která by bránila čtení interní dokumentace a komunikaci s kolegy. Firmy většinou čekají, že se uprchlíci nejprve naučí jazyk a pak přijdou. Jenže situace na Ukrajině se může brzy uklidnit a oni se spíše vrátí zpět.

Pomáhá vaše společnost s HR a s tím spojenými službami i v zaměstnávání uprchlíků v ČR i SK? Jak?

Ano. Dokážeme např. firmám pomoci s vytvořením vhodného adaptačního procesu, aby se uprchlík co nejrychleji zapojil do práce.

Do ČR od začátku války na Ukrajině uteklo před válkou na 300 tisíc lidí. Nejnovější odhady přílivu uprchlíků hovoří až o dvojnásobku. Převládají mezi nimi ženy a děti, je pravděpodobné, že za některými z nich dorazí i muži. Vracet se budou i ti, kteří opustili svou práci v Česku a odjeli bránit vlast před agresory. Je Česká republika připravena zvládnout zaměstnat tolik uprchlíků?

Lze odhadovat, že v ČR zůstane delší dobu asi třetina uprchlíků. Někteří jsou ještě děti, ale přijedou k nám jejich otcové.

Začátkem letních prázdnin tedy můžeme očekávat zájem přibližně 100tis. uprchlíků o zaměstnání. To není nic neřešitelného. Menší Izrael se v 90. letech musel vypořádat s exodem milionu židů z území bývalých SSSR.  Otázkou je, jestli naše firmy rozpoznají tu příležitost a vytvoří jim podmínky k rychlé adaptaci.

Platí stále i v případě uprchlické a imigrantské krize ze zákona povinnost slučování rodin? Je na zvládnutí tolika lidí včetně matek s dětmi, studentů, starších i nemocných lidí připraven náš sociální systém a ekonomika?

Nejsem právník, ale Zákon o azylu zřejmě lze vztáhnout na uprchlíky z Ukrajiny. Udělení azylu rodinnému příslušníkovi není automatické. Je to poměrně komplikovaný byrokratický proces. Je však pravděpodobné, že většina žadatelů azyl dostane.

V prvních letech to jistě bude zátěž pro sociální systém, školství i zdravotnictví. Každý rok se však bude situace zlepšovat, protože převládají lidé v produktivním věku. Ti mají velkou motivaci začít okamžitě pracovat. Děti začnou chodit do škol a postupně se také budou zapojovat do pracovního procesu.

ČR patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v EU s vysokou poptávkou po pracovnících. Potenciálně jsme schopni bez větších problémů uprchlíky zaměstnat. Problém však vidím na straně zaměstnavatelů. Většina zatím není schopna připravit uprchlíkům adaptační proces, aby maximálně využili jejich znalosti a dovednosti. Například 25-ti letá inženýrka chemie z Ukrajiny s několikaletou praxí v laboratoři, není zajímavá pro chemické nebo farmaceutické firmy. Přestože je po těchto odbornících značná poptávka. Důvodem je pouze jazyková bariéra… Firmy mají tendenci si prostě počkat, až se uprchlíci naučí jazyk. Uprchlíci se však raději přesunou do státu, kde k nim budou zaměstnavatelé vstřícnější.

Uprchlíci jsou ve skutečnosti obrovskou příležitostí pro ekonomiku. Mohou přinést kolem 2 % ročního růstu HDP. Je na nás jestli toho využijeme.

Už před invazí chyběly v ČR řádově stovky lékařů a tisíce zdravotních sester. Proč k tomu došlo, když jsme měli výbornou zdravotní péči a dostatek kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví? Kam se přesunuli kvalifikovaní pracovníci z tohoto oboru?

Úroveň zdravotní péče v ČR je uspokojivá, vzhledem k nákladům. Nikoli výborná. Důvody jsou bezkoncepčnost, odpor k elektronizaci, neefektivita, přeregulovanost a byrokracie. Lékaři a sestry často odcházeli do zahraničí za vyššími platy a lepšími pracovními podmínkami.

Odliv se dlouhodobě nedaří vyrovnávat zdravotníky z východu. Hlavní vinu nese, podle mého názoru, Česká lékařská komora. Např. u lékařů příliš lpí na vykonání tzv. aprobační zkoušky (ověření odbornosti) v ČJ. To reálně oddaluje začátek kvalifikované práce lékaře minimálně o rok. Do té doby je pohlíženo i na kvalifikovaného lékaře jako na medika. Málokterý kvalitní lékař je ochoten přerušit na delší dobu svou kariéru a akceptovat podřadnou zdravotnickou práci.

Obávám se, že vysoká poptávka po lékařích a sestrách na trhu ČLK ve skutečnosti velmi vyhovuje. Uplatnění najde prakticky každý zdravotník a za výrazně nadprůměrný plat.

Nedávno jste se zmínil, že potřeba vyšetřit přes půl milionu nových pacientů může výrazně zhoršit dostupnost zdravotní péče v celé ČR a že by se mohli o to postarat zdravotníci z Ukrajiny, kdyby k tomu ovšem ministerstvo vytvořilo příslušné podmínky. Počítá se s tím i s dalším navýšením rozpočtu na rozšíření zdravotní péče a dostupnosti léků? Kde se na to vezmou další finanční zdroje?

Letošní snížení rozpočtu MZ, kvůli výraznému snížení nákladů na pořízení vakcín proti COVIDu, je těžko udržitelné. Uprchlická vlna si vyžádá jeho opětovné navýšení.

Ukrajinci byli dosud z cizinců druhou nejsilnější pracovní silou v Česku hned po Slovácích. Na konci loňského roku jich u nás bylo podle Ředitelství služby cizinecké policie zaměstnáno téměř 197 tisíc. Většina z nich pracovala v roce 2020 ve zpracovatelském průmyslu, administrativě, stavebnictví, obchodu a dopravě. Změní uprchlická krize poměr zaměstnanosti cizinců v těchto oborech či půjdou i do jiných odvětví?

Pokud chceme využít potenciálu, který uprchlíci mají, musí je firmy pustit i ke kvalifikovanější práci. Strojní inženýr, který u nás pracuje jako zedník, je pro ekonomiku nehorázné plýtvání lidským kapitálem.

Budou firmy v ČR i SK upřednostňovat raději ukrajinské pracovníky před českými a slovenskými z důvodu dotací či různých úlev pro firmy? Je nějaká ochrana našich zaměstnanců v této oblasti?

Zatím je to přesně naopak. Firmy mají tendenci zaměstnat raději horšího tuzemce než lepšího cizince.

Děkuji za rozhovor.

Foto 1: Pixabay

Foto 2: Poskytnuto Janem Rechnovským

Zdroj: Renáta Lucková