Recenze novely zákoníku práce (home office)

Autor: poslanci KDU-ČSL
Datum předložení: 22. 2. 2021
Stanovisko vlády: nesouhlas
Hodnocení EM: 30%
K nejvíce frekventovaným slovům posledního roku nepochybně patří home office. Facebook, Twitter a další technologické firmy oznámily, že svým zaměstnancům umožní práci z domova už natrvalo a řada analytiků předpokládá, že právě home office bude jedním z trvalých následků pandemie koronaviru.
Pokud to nebude nic horšího, pak z toho vyjdeme ještě dobře. Jisté ovšem je, že zatímco dříve home office býval žádaným benefitem, po více než roce, kdy je pro některé profese každodenním chlebem, už se řada zaměstnanců zase těší do kanceláře. Práce z domova totiž rozhodně není pro každého.
Většina domácností postrádá pracovny nebo i jen pracovní kouty, kde je možné v klidu řešit pracovní záležitosti, aniž by člověk musel odskakovat k dětem nebo se dělit o stůl s manželkou, která je rovněž na home officu. Jednoznačnou výhrou není práce z domova ani pro většinu firem. Něco sice ušetří, teoreticky by mohly i omezit plochu svých kanceláří, musí ovšem počítat s tím, že domácí zaměstnanec nemá takovou výkonnost jako kancelářská krysa, přičemž ani ta se, jak známo, zrovna nepřetrhne. Podle poradenské společnosti Moore Czech Republic činí pokles produktivity práce okolo 20% a po dvou měsících až 30%.
Zákoník práce umožňuje vykonávat práci z domova, přesněji řečeno mimo pracoviště zaměstnavatele, jednoduše tím, že ji nezakazuje. V pracovní smlouvě může být sjednáno více míst výkonu práce, zákoník práce též nevylučuje, aby zaměstnanec v některé dny pracoval na pracovišti a v jiné dny doma nebo na jiném sjednaném místě. Podrobnější úprava práce, která bývá označována jako domácká práce (homeworking) či práce na dálku (teleworking) však v zákoně chybí. Alespoň podle lidí, kteří na všechno potřebují předpis a bez pravidel si netroufnou jít ani na záchod.
Podrobnější úpravu home office měla do zákona promítnout vládní novela zákoníku práce z roku 2016. Sněmovna ji tehdy nestihla před koncem volebního období projednat. Žádná škoda to nebyla. S novelami zákoníku práce to bývá tak, že se v nich deklaruje úsilí o větší flexibilitu pracovněprávních vztahů a současně posílení práv zaměstnanců, což je jako koláč jíst a současně ho mít pořád celý. Z principu věci se jedná o protimluv. Buď mají zaměstnanci pevně stanovená práva, která nesmí být obejita, nebo je pracovní vztah flexibilní a práva a povinnosti obou stran jsou stanovena dohodou v pracovní smlouvě.
Časté využívání homeworkingu v současné době přirozeně obrátilo tímto směrem pozornost zákonodárců znovu. Iniciativní skupina poslanců z řad KDU-ČSL se domnívá, že změna zákona se jevila nutná už před nástupem pandemie, tím spíše se bez ní neobejdeme nyní, kdy se „v plné míře ukázala nutnost reflexe a změny přístupu k flexibilním formám práce“.  Úprava, kterou navrhují, se sice inspiruje minulým vládním návrhem, v určitém smyslu však jde mnohem dál. Práce z domova v jejich pojetí totiž nebude jen benefitem, na kterém se bude moci zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout.
Výkon práce mimo pracoviště bude moci zaměstnavatel na nezbytně dlouhou dobu zaměstnanci nařídit, a to nejen během protipandemických opatření vlády, ale i v případě nepříznivých povětrnostních vlivů nebo jiné živelné události, v jejichž důsledku nemůže být práce prováděna na pracovišti. Zaměstnavatel bude též povinen vyhovět žádosti o home office těhotným či kojícím matkám a zdravotně postiženým minimálně v rozsahu poloviny pracovního týdne. Odmítnout může pouze v případě, že práci mimo pracoviště vykonávat nelze. Pokud tedy budete kojící uklízečka, home office nedostanete.
Možnost zaměstnavatele home office nařídit z důvodů, kam se počítají i překážky v práci na straně zaměstnavatele, zavání zcela nepřijatelnou libovůlí: Prší, fouká, pracujte z obýváku. Jak ve svém odmítavém stanovisku upozorňuje vláda, sjednání místa výkonu práce představuje jednu ze tří základních náležitostí pracovní smlouvy, kterou lze měnit jen dohodou smluvních stran. V opačném případě je to nejen v rozporu s jinými ustanoveními zákoníku práce, ale rovněž s ústavní Listinou zaručenými svobodami o nedotknutelnosti obydlí či zasahování do soukromého a rodinného života.
Předložený návrh obsahuje i další věci, jako úhradu nákladů spojených s komunikací a vybavením pro práci z domova, úpravu pracovní doby, kontakt s ostatními zaměstnanci atd. Jenže to jsou všechno věci, které lze dohodnout v pracovní smlouvě. Jedinou věcí nad tento rámec je právě možnost home office zaměstnanci nařídit nebo si ho na zaměstnavateli vynutit, pokud patříte do okruhu zákonem stanovených osob. Zákon tím jde dokonce dál než opatření vlády v nouzovém stavu, které práci z domova sice doporučilo, neměnilo však její základní podmínku, kterou je souhlas zaměstnance. Lepší bude u toho zůstat.
Foto: Pixabay