e-news.cz - kurzy
Reklama

Jan Frait: Bankovní sektor v eurozóně: když není kde brát

20.01.2021, Autor: Z blogosféry

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jan Frait: Bankovní sektor v eurozóně: když není kde brát

Prosincové rozhodnutí Evropské centrální banky jako dohledového orgánu nad velkými bankami v eurozóně omezit v roce 2021 výplatu dividend jednotlivých skupin na patnáct procent zisku předchozích dvou let nebo 0,2 procent kapitálu třídy CET1 vyvolalo kritiku řady investorů, ale i samotných bankéřů (vzorovou ukázkou je obsah článku „Europe’s banks fear investor flight after dividend bans“ ve Financial Times z 25. prosince 2020).


Toto rozhodnutí podle nich podkopá důvěru investorů a neumožní bankám získávat na trzích nový kapitál. Realita je ovšem mnohem prozaičtější – investoři již dlouhou dobu moc velkou důvěru ve většinu bank z eurozóny nemají, neboť jejich ziskovost je slabá a nelze předpokládat, že se v dohledné době zlepší.
Ukazatele rentability RoA (Return on Assets, tj. výnosnost celkových aktiv) i RoE (Return on Equity, tj. výnosnost vlastního kapitálu) se v bankovním sektoru eurozóny dostaly ve druhem čtvrtletí 2020 na prakticky nulové úrovně. Ve třetím čtvrtletí došlo k určitému zlepšení, ale záporných hodnot tyto ukazatele nadále dosahovaly v Irsku, Španělsku a v některých dalších jižních zemích. Slabá je i ziskovost německých, belgických nebo nizozemských bank. Těchto výsledků přitom bylo dosaženo v situaci, kdy tvorba opravných položek zůstala nevýrazná a podíl úvěrů se selháním se dále snižoval, k čemuž přispěl i pragmatický přístup dohledových orgánů k uplatňování účetního a regulatorního rámce. Je ale nepochybné, že u řady úvěrů postupně dojde ke zhoršení kvality a opravné položky se časem zvýší. Bez růstu úrokových příjmů nebo bez výrazného snížení provozních nákladů (přičemž ani jedno není příliš pravděpodobné) se tak ziskovost může začít opět propadat.
O nedůvěře k perspektivě bank v eurozóně svědčí i vývoj jejich tržního ocenění. V posledních týdnech se akcie bank připojily k obecnému „rally“, i když jen v omezené míře. Výmluvnější obrázek nabízí srovnání vývoje ocenění bankovních titulů od začátku globální finanční krize v eurozóně a USA. Index amerických bank je tam, kde byl na začátku roku 2008, zatímco index bank eurozóny je na zhruba jedné pětině. V tomto ohledu lze nalézt paralelu mezi vývojem v eurozóně a v Japonsku. V obou případech nedošlo po velkém šoku (v Japonsku na přelomu osmdesátých a devadesátých let, v eurozóně po nástupu krize v roce 2008) k efektivnímu vyčištění bilancí bank a k jejich restrukturalizaci a konsolidaci. Koronavirová krize možnosti bank samotných i jejich regulátorů, jak v tomto ohledu dosáhnout pokroku, ještě dále snížila. Na politické úrovni je této otázce věnována vysoká pozornost, ale velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi spolu s otázkou „Kdo bude restrukturalizaci platit?“ shodu na efektivním řešení zásadně brzdí.

Porovnání bankovního indexu v EA a US

(začátek 2008=100)

Zdroj: Refinitiv

Nepříznivý vývoj ziskovosti se bude promítat do kapitalizace bank. Na první pohled současná čísla žádný větší problém nenaznačují. Průměrný celkový kapitálový poměr za jednotlivé země eurozóny dosahoval ke konci třetího čtvrtletí roku dvacet procent (v ČR dvacet tři procent) a klíčový ukazatel kapitálového poměru při použití nejkvalitnějšího kapitálu CET1 pak téměř osmnáct procent (v ČR dvacet dva procent). V průměru tak banky překračují nejen osm procentní minimum a požadavky v Pilíři 2, ale i celkový požadavek po zahrnutí makroobezřetnostních rezerv. Pro řadu z nich však může přinést určité napětí postupný náběh požadavků souvisejících s dohodnutými basilejskými pravidly (Basel III) a minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL). Mnohem větší potíže může způsobit zhoršení kvality úvěrového portfolia, a to dvěma kanály. Prvním je nárůst nákladů na riziko (vytváření opravných položek k očekávaným úvěrovým ztrátám) a druhým nárůst rizikových vah u bank používajících k ohodnocení rizika interní modely. V důsledku této kombinace se může kapitalizace bank, které ji již dnes mají relativně slabou, dostat na hranu regulatorních požadavků. Týká se to zejména zemí, kde je již nyní kapitálový poměr CET 1 kolem patnáct procent či ještě níže (Rakousko, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Řecko či Portugalsko). Nemusí jít přitom pouze o hranici z hlediska regulatorních požadavků, ale i z hlediska důvěry investorů.
Lze očekávat, že vzniknou silné tlaky na prodloužení „pragmatického přístupu“ k pravidlům a obezřetnostním požadavkům. Součástí mohou být i snahy části evropských zástupců v Basilejském výboru pro bankovní dohled o úpravu či oddálení platnosti některých dohledových pravidel (např. výstupního prahu pro rizikové váhy, který omezuje, jak moc mohou rizikové váhy vypočítané podle modelů jednotlivých bank klesnout pod úroveň danou použitím jednoduššího standardizovaného přístupu). Je také dosti pravděpodobné, že začnou sílit hlasy o potřebě stabilizace a vyčištění bilancí bank za podpory veřejných institucí, včetně zapojení ECB jako měnového orgánu v té či oné formě. Cesta k tomu může být ale hodně dlouhá, neboť banky si mohou docela snadno dovolit držet v bilancích nevydělávající aktiva díky ultra levné likviditě od ECB. Věčně to ale takto fungovat nejspíše nebude.
JAN FRAIT, ředitel sekce finanční stability České národní banky
Foto 1: pixabay.com
Foto 2: Archiv Jana Fraita
 
 
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Ve volbách jde hlavně o nabídku budoucnosti, ale kampaň se nese ve stínu minulosti

18.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Jak budeme v Česku žít? Nejspíše pořád relativně dobře. Ne díky politikům, ale protože prostě naše země patří mezi nejvyspělejší na světě a to nezmizí jen tak. Žádný z kandidujících subjektů však nepůsobí dojmem, že ví, jak dojít k vyšší prosperitě a především, že má sílu a vůli to naplnit. Základem je negace, nenávist a odsouzení minulosti - ať už za ni může kdokoli. Pak je zde hromada frází a populistických slibů. Budovatele lepší budoucnosti byste hledali marně.

Největší vodní elektrárna v Africe. Naděje nebo důvod sporů?

17.09.2025, Autor: Vojtěch Benda

Etiopie je jedním z nejchudších států na světě. Její zemědělství je silně závislé na podnebí a podstatná část země není elektrifikovaná. Slavnostní otevření jedné z 20 největších vodních elektráren na světě přináší  obyvatelům naději, že se jejich životy výrazně zlepší. Navzdory tomu přehrada na Modrém Nilu vyvolává obavy Egypta a Súdánu. Obě země se obávají nedostatku sladké vody.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Obrana koupí zbraně České zbrojovky za čtyři miliardy korun

15.09.2025, Autor: Marek Hájek

Ministerstvo obrany uzavřelo s Českou zbrojovkou smlouvu za 4,26 miliardy korun na dodávky zbraní pro armádu až do roku 2031. Je to další krok v modernizaci našich ozbrojených složek, nebo jen drahý podpis bez záruk? 

Schmarcz: Armáda jako drahý koníček? Ani nápad, zbrojení je dobré pro byznys

13.09.2025, Autor: Martin Schmarcz

Opozice brblá, že armáda je drahá. A že raději máme šetřit peníze pro „našelidi“. Zejména její proruská část, ANO alespoň uznává růst výdajů na obranu coby nutnost v čase, kdy Moskva čím dál více chřestí zbraněmi. Ale i kdyby tvrzení o „zbytečnosti“ větších investic do vojska nebylo vrcholně nezodpovědné, je navíc hloupé.

Apogeo
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Jaderná renesance: Sázka na čistou energii, nebo riskantní hazard?

10.09.2025, Autor: Josef Neštický

Jaderná energie zažívá letos nevídaný comeback. Rostoucí poptávka po čistých zdrojích a globální investice přesahující 60 miliard dolarů slibují novou éru, ale investoři zůstávají opatrní – vysoké náklady, regulační nejistoty a stín minulých katastrof zůstávají. 

Švehla: Jásání kolem růstu příjmů je zrádné

10.09.2025, Autor: Martin Švehla

Tak jsme se na začátku září dozvěděli, že rostou reálné příjmy, a že je tedy česká ekonomika ve formě. Na zpravodajských webech se ve stejný den objevil titulek “Průměrná mzda reálně vyrostla o 5,3 procenta, je 49 402 korun”, což je velmi zavádějící interpretace jinak správných čísel. Podívejme se na realitu.

e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama

Švehla: Volkswagen – příliš velká firma se s klienty moc nebaví

05.09.2025, Autor: Martin Švehla

Moderní auta poskytují nejen jízdní vlastnosti, ale také určité schopnosti, které bychom mohli shrnout jako informační komfort: navigace nejen ukazuje cestu, ale nabízí také objízdné trasy v případě dopravních omezení, sleduje povolenou rychlost, jízdní pruhy a v případě selhání řidiče koriguje jízdu. Všechno dohromady pak řídí software, který se do auta nahrává a také se aktualizuje.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
Reklama