Za srpnovým nárůstem míry nezaměstnanosti stojí několik faktorů. Sezónní práce vyvrcholily již v předchozím období a nabídka dočasných pracovních pozic, často významných pro studenty a další dočasné pracovníky, zeslábla. Setkáváme se také s větším počtem nových žadatelů o práci z řad absolventů středních a vysokých škol.
Pro mnohé z nich skončilo v srpnu překlenovací období, během kterého hledali práci nebo se rozhodovali o dalším směřování kariéry. Někteří z nich nicméně zvolili větší časovou pauzu po ukončení studia, odsunuli aktivní hledání zaměstnání na podzim a přihlásili se na úřadech práce. Mnoho firem rovněž odložilo nábor nových pracovníků a organizaci pohovorů na září, kdy většina pracovních procesů opět nabírá plné tempo.
Významně se v růstu míry nezaměstnanosti promítl pokles průmyslové výroby a stavebnictví, který nebyl kompenzován ani nárůstem některých odvětví jako například automobilového průmyslu. Kromě uvedených faktorů měl vliv nový zákon Lex Ukrajina 5, který změnil podmínky, za jakých u nás mohou uprchlíci z Ukrajiny pobývat a pracovat. V jeho důsledku mnoho ukrajinských pracovníků
čelí tlaku k nelegálnímu zaměstnávání, případně se rozhodují mezi návratem do válkou postižené domoviny a hledáním pracovních příležitostí v západních zemích, kde je poptávka po pracovní síle velká.
I přes letní nárůst se ovšem míra nezaměstnanosti nadále drží velmi nízko, což svědčí o nezdravě přehřátém trhu práce. Vývoj v následujících měsících bude záviset především na tom, zda bude pokles v průmyslové výrobě a stavebnictví pokračovat, nebo zda se podaří tento trend zvrátit.
Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika
Foto: Pixabay
Zdroj: EPIC PR