CETA: Jsou nulové nominální úrokové sazby „normálním stavem“?

31.10.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Jsou nulové nominální úrokové sazby „normálním stavem“?

Člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček se spolu s guvernérem Alešem Michlem a viceguvernérem Janem Fraitem 17. října roku 2023 zúčastnil diskusního fóra ČNB na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V jeho projevu zaznělo mnoho zajímavých tezí, z nichž některé by bylo vhodné blíže prozkoumat – a právě o to se pokouším v tomto článku.

Ve své prezentaci člen bankovní rady uváděl, co považuje za normální (makroekonomický) stav. Neutrální výše úrokových sazeb, která je slučitelná s tímto stavem, by dle něj měla čítat 3 %. Vysvětleme, že tato nominální úroková sazba je považována za neutrální proto, že efektivní úroková míra centrální banky odpovídá přirozené úrokové míře.

Neutrální úroková míra nám za předpokladu 1% přirozené úrokové míry a inflačních očekáváních ukotvených na 2% cíli skutečně vychází jako 3 %. Ovšem situace se výrazně mění tehdy, kdy se inflace (resp. inflační očekávání) zvýší/sníží nad/pod hodnotu inflačního cíle centrální banky. V tu chvíli by centrální banka měla svoji nominální úrokovou sazbu zvýšit/snížit o více procentních bodů, než jaký nárůst/pokles zaznamenala míra inflace. Tím by docílila žádoucího růstu/poklesu reálné úrokové míry. Jedná se o tzv. Taylorův princip.

Jan Kubíček ve své prezentaci označuje období nulových nominálních úrokových sazeb ČNB v letech 2012–2017 za nenormální stav. Je nicméně třeba přihlédnout k tomu, že během těchto let byla míra inflace velmi nízká, a tudíž by pro zachování efektivní reálné úrokové míry odpovídající přirozené úrokové míře měly být i nominální úrokové sazby centrální banky velmi nízké, ne-li nulové. Obrázek níže zachycuje míru inflace v tomto období, která – jak je z něj vidno – byla po drtivou většinu těchto let pod 2% inflačním cílem ČNB, a to často i poměrně výrazně.

Míra inflace v ČR v letech 2012–2017

Zdroj: ČNB, ARAD. Pozn: měsíční data; metodika 2005; stejné období předchozího roku = 100.

Další antitezí k pojetí 3% nominální úrokové sazby jako neutrální míry, jež je v souladu s „normálním stavem“, může být fakt, že přirozená úroková míra dlouhodobě značně klesá (ačkoli dodejme, že její měření nikdy není zcela spolehlivé). Její výši přitom centrální banka nedokáže (až na některé myslitelné krajní případy) jakkoli ovlivnit, neboť je determinována ryze nemonetárními faktory, jakými jsou časové preference ekonomických subjektů, produktivita výrobních faktorů, demografický vývoj, technologický pokrok atd. 

Projekce budoucího vývoje přirozené úrokové míry v jednotlivých zemích

Zdroj: IMF

Jedním ze závěrů rozsáhlé studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) je stanovisko, že „jakmile současná inflační epizoda pomine, úrokové sazby se ve vyspělých ekonomikách pravděpodobně vrátí na úroveň před pandemií.“ Dnešní zřetelně kladné nominální úrokové sazby tedy nemusejí být pomyslným návratem k normálu, ale naopak dočasnou odchylkou od něj. Odhady budoucího vývoje přirozené úrokové míry naznačují, že bude nadále dlouhodobě klesat, což se nepochybně projeví i v úrokových sazbách centrálních bank, jejichž neutrální výše bude pravděpodobně citelně nižší než 3 %. Nulové (či alespoň velmi nízké) nominální úrokové sazby tak nemusejí být „extrémem“ – jak je označil pan Jan Kubíček – ale žádoucím stavem reflektujícím skutečný vývoj klíčových makroekonomický veličin.

ŠTĚPÁN DRÁBEK, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Lukoil pod tlakem: Když sankce mluví hlasitěji než diplomacie

02.11.2025, Autor: Josef Neštický

Ruský ropný gigant Lukoil se ocitl v nezáviděníhodné situaci. Pod tlakem amerických sankcí prodává svá zahraniční aktiva švýcarské obchodní firmě Gunvor. Ale jak to tak bývá, nic není tak jednoduché, jak se zdá. Kupující firma má totiž ruské kořeny a celý obchod musí schválit Washington.

Meta po propadu: Proč tentokrát není čas kupovat a na co si dát pozor

02.11.2025, Autor: Marek Hájek

Akcie technologických gigantů bývají lákavé zejména po výraznějším poklesu. Jenže ne vždy je propad příležitostí. Meta Platforms, mateřská společnost Facebooku, Instagramu a WhatsAppu, to právě teď názorně ukazuje. Po zveřejnění výsledků za třetí čtvrtletí 2025 se její akcie propadly o téměř 9 % – a přestože se to může zdát jako vstupní signál, realita je složitější.

Trump a jaderné testy: Návrat do minulosti, nebo krok vpřed?

31.10.2025, Autor: Josef Neštický

V posledních dnech se objevily zprávy, že americký prezident Donald Trump zvažuje obnovení jaderných testů. Tato informace, která zatím nemá oficiální potvrzení, přichází v době, kdy se světové mocnosti opět ocitají na pokraji napětí. Co by takový krok znamenal pro globální bezpečnost a jaké jsou jeho možné důsledky?

Miliardy z ČNB pro Babiše? ČNB hromadí zisky, ale neví se proč

30.10.2025, Autor: red

Stávající guvernér ČNB vyhlásil záměr zlepšit hospodářský výsledek centrální banky, dokonce dosáhnout zisku, ze kterého by případně ČNB odvedla miliardy do státního rozpočtu. Pravda je, že na tom jinak úctyhodná centrální banka usilovně pracuje.

Nord Stream 2: Politické strašidlo, které se nechce vzdát

29.10.2025, Autor: Marek Hájek

Polský premiér Donald Tusk znovu rozvířil debatu kolem projektu, který měl být dávno zapomenut. Varuje před tlakem na obnovení plynovodu Nord Stream 2 po skončení války na Ukrajině. Jeho slova naznačují, že některé evropské elity stále nepochopily, co bylo skutečným problémem. Nebo to chápou až příliš dobře – a právě to je znepokojivé.

Lesy ČR: Zlatá husa, která nesmí chřadnout

29.10.2025, Autor: Marek Hájek

Státní podnik Lesy ČR letos odvede do státního rozpočtu 3,5 miliardy korun. Vláda původně chtěla sedm miliard, ale nakonec slevila. Otázkou zůstává, jak dlouho může největší správce českých lesů udržet svou ziskovost, aniž by to ohrozilo jeho hlavní poslání.

Trump otevírá dveře Pekingu: Míří obchodní válka k příměří?

29.10.2025, Autor: Josef Neštický

Americký prezident Donald Trump naznačuje ochotu k ústupkům vůči Číně, aby zmírnil napětí v obchodním konfliktu. Po měsících tvrdé rétoriky a rekordních cel se obě mocnosti přibližují k dohodě, která by mohla přinést úlevu nejen jim, ale i zbytku světa – včetně Česka.