CETA: Greshamův zákon aneb když špatné peníze vytlačí ty dobré

Tento zákon popisuje situace, kdy se do oběhu dostávají nekvalitní nebo padělané peníze, což má negativní dopad na ekonomiku a důvěru ve finanční systém. Definice říká: špatné peníze vytlačují z oběhu dobré peníze.

To znamená, že když jsou nekvalitní peníze v oběhu tolerovány, lidé začnou upřednostňovat používání nekvalitních peněz. Důvodem je, že si uvědomují, že s nimi mohou snadno nakupovat zboží a služby, aniž by museli utrácet hodnotné a legitimní peníze. V důsledku toho se kvalitní peníze postupně stahují z oběhu, což snižuje jejich dostupnost a zhoršuje důvěru v měnu.

Dopady Greshamova zákona na peníze v oběhu jsou zřejmé. Kvalitní peníze, které slouží jako základ ekonomiky, jsou nahrazovány nekvalitními penězi, což vede ke znehodnocení měny. Lidé jsou motivováni upřednostňovat používání nekvalitních peněz, protože se zdají být výhodnější pro jejich transakce. To však narušuje celkovou stabilitu finančního systému a může vést k inflaci a dalším ekonomickým problémům. 

Příklady Greshamova zákona

1. Padělání měny

Jedním z nejznámějších příkladů Greshamova zákona v praxi je padělání peněz. Když se v oběhu objeví padělané bankovky nebo mince, které nejsou snadno rozpoznatelné, lidé upřednostňují tyto padělky před legitimními penězi. Důvodem je, že s padělky mohou provádět transakce bez obav, že budou odhaleni. Tím se kvalitní peníze postupně stahují z oběhu, což má za následek znehodnocení měny a snížení důvěry v peníze.

Tento jev je patrný zejména při padělání peněz, které vede k hospodářským problémům a může ohrozit finanční stabilitu státu. Proto vlády a centrální banky mají zájem na přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a autentičnosti peněz, aby byl tento negativní dopad minimalizován.

2. Banky a finanční instituce

Greshamův zákon může také ovlivňovat chování bank a finančních institucí. Pokud jsou bankám tolerovány neetické praktiky, jako je rizikové obchodování nebo nepoctivé úvěry, mohou tyto instituce začít upřednostňovat krátkodobý zisk na úkor dlouhodobé stability. To může vést ke krizím na finančním trhu, což má široký dopad na ekonomiku a společnost jako celek.

Jedním z konkrétních příkladů je finanční krize v letech 2007-2008, kdy řada bank a finančních institucí zapojených do neetických praktik přispěla k propadu trhu s nemovitostmi a následně i ke globální finanční krizi. 

3. Kryptoměny a regulace

Dalším příkladem je svět kryptoměn. Kryptoměny jsou digitální a decentralizovanou formou měny, a jsou náchylné k neetickému chování, jako je podvádění či praní peněz. Existuje mnoho příkladů neetického jednání v kryptosvětě, včetně pyramidových schémat, ICO podvodů a nezodpovědného obchodování. Tyto praktiky znehodnocují důvěru ve svět kryptoměn a mají negativní dopad na celý sektor. 

Greshamův zákon platí dnes stejně jako v minulosti

Greshamův zákon je však platný snad již od té doby, kdy lidé přešli od barterové směny k penězům a jeho platnost dokládají četné historické příklady, které jsou důležité pro pochopení tohoto ekonomického principu. Greshamův zákon je pojmenován po anglickém finančníkovi a obchodníkovi Siru Thomasovi Greshamovi, a poprvé byl formulován v 16. století, nicméně tento princip byl znám již daleko dříve, než byl poprvé pojmenován. 

1. Čínská říše a výroba měděných mincí

    V čínské historii se objevil příklad Greshamova zákona v období dynastie Ming (14. až 17. století). V té době začali někteří úředníci falšovat měděné mince tím, že dovnitř mincí vkládali levnější slitky, aby si ponechali drahý kov pro sebe. Tyto padělané mince byly rychleji akceptovány ve směnárnách a trzích, zatímco originální mince byly stahovány z oběhu.

2. Špatné mince v Římské říši

    V antickém Římě byl Greshamův zákon pozorován ve své rané formě. Císařové často devalvovali stávající mince tím, že snižovali obsah drahých kovů, jako bylo stříbro nebo zlato, a nahrazovali je levnějšími kovy. To vedlo k tomu, že lidé začali držet stávající mince s vyšším obsahem drahých kovů, protože byly ceněny více než nové, méně cenné mince. 

3. Anglické mince v době vlády Tudorovců

    V 16. století, během vlády krále Jindřicha VIII. v Anglii byly mince znehodnocovány změnami v jejich váze a obsahu drahých kovů. To vedlo k tomu, že stříbrné mince začaly mizet z oběhu, protože byly ceněny více než nové mince.

4. Kanada a používání dolaru

    V 19. století, v Kanadě v oblasti Quebecu byly americké stříbrné mince obecně uznávané jako kvalitnější a hodnotnější než kanadské. To vedlo k tomu, že americké mince se začaly používat více a kanadské byly stahovány z oběhu.

5. Dolary a americké haléře v USA

    V USA se v minulosti objevil Greshamův zákon i v souvislosti s dolarovými bankovkami a haléři. Haléře (penny) jsou vyrobeny z mědi, zatímco bankovky měly nominální hodnotu. Když byla cena mědi vyšší než nominální hodnota haléře, začali lidé tavit haléře a prodávat měděný kov. To vedlo k tomu, že se haléře stahovaly z oběhu, protože byly více hodnotné jako surovina než jako platidlo.

6. Hyperinflace v Zimbabwe

    V prvním desetiletí 21. století se Zimbabwe stalo příkladem extrémní hyperinflace. V této situaci začali lidé opouštět místní měnu, zimbabwský dolar, kvůli jeho neustálé devalvaci. Namísto toho začali používat zahraniční měny, jako byly americký dolar nebo jihoafrický rand, protože tyto měny byly stabilnější a měly vyšší hodnotu. 

Používání zahraniční měny během vysoké inflace je běžné. Nyní se s tím můžeme setkat například v Turecku, kde místní obchodníci namísto tureckých lir upřednostňují platby v eurech či dolarech a také ve Venezuele, kde se platí spíše americkým dolarem, protože, jak říkají sami Venezuelané, jediná hodnota jejich měny, bolívarů, je v pevném papíru, který byl vyroben v německu.

Tyto historické příklady Greshamova zákona nám ukazují, že tento princip lze aplikovat na různé typy peněz a různé oblasti světa. Vždy, když existuje možnost volby mezi několika formami peněz budou lidé upřednostňovat ty, které považují za hodnotnější nebo snadněji směnitelné, což může mít neblahé ekonomické důsledky.

Důsledky Greshamova zákona mohou být širokosáhlé – od devalvace měny až po rozvrácení finanční stability. Proto je zásadní, aby vlády, centrální banky a finanční instituce jednaly s odpovědností a transparentností, aby udržely důvěru ve světě peněz. 

V dnešní době, kdy se ekonomiky vyvíjejí velmi dynamicky a nové formy měny vstupují na scénu, zůstává Greshamův zákon stále relevantním principem. Je to upomínka na to, že hodnota peněz není jen v jejich nominální hodnotě, ale také v důvěře, kterou do nich společnost vkládá. Ačkoliv se formy peněz mění, Greshamův zákon zůstává.

JANA PŘIBYLOVÁ, analytička Liberálního institutu

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA