Apogeo
Reklama

Tomáš Doležal: Podaří se nám dohnat zpoždění v digitalizaci zdravotnictví?

03.12.2022, Autor: Renáta Lucková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Tomáš Doležal: Podaří se nám dohnat zpoždění v digitalizaci zdravotnictví?

Rozhovor s TOMÁŠEM DOLEŽALEM, jednatelem a ředitelem společnosti Medevio s.r.o.

MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D. je spoluzakladatelem společnosti Medevio s.r.o., zaměřené na digitalizaci zdravotnictví v lékařské praxi a největší HTA konzultační firmy v ČR/SK. Po studiích na lékařské fakultě UK získal ještě titul Ph.D. ve farmakologii. Ve zdravotnictví působí více než 15let.  Věnuje se klinickému výzkumu, ekonomice a hodnocení technologií ve zdravotnictví (HTA). Založil také platformu Otevřené zdravotnictví, píše o nutnosti reforem, účastní se kongresů a přednáší.

Digitalizace zdravotnictví u nás probíhá už pár let. V jakém je stavu? Držíme krok s Evropou nebo jsme někde vzadu?

Bohužel jsme po zavedení eReceptu ztratili tempo, a nyní prakticky stojíme na místě, čímž začínáme značně zaostávat nejen za šampiony v rámci Evropy (Estonsko, Švédsko, Dánsko, UK), ale již také za velkými zeměmi jako Německo, Francie, Španělsko. Přestože již před rokem byl přijat velmi elementární zákon o elektronizaci zdravotnictví, jeho implementace se opožďuje. Přitom bez vybudování základní páteřní sítě elektronického zdravotnictví budeme zaostávat ve všech aspektech (telemedicína, eHealth, mHealth, datová analytika, AI).

Správa dat, vnitřní komunikace v rámci provozu, nebo online komunikace s pacientem. Co je podle vás prioritou pro nejbližší budoucnost? 

Vše najednou, nemáme luxus, že můžeme tyto kroky příliš fázovat v čase. Prvním krokem musím být vybudování páteřní sítě eHealth – autoritativní registry, jednotné datové rozhraní a zabezpečená komunikace a sdílení dat na základě ˇprincipů interoperability. Zároveň se musí urychleně zvýšit penetrace strukturovaných informačních systémů opět se sjednocenou datovou sktrukturou. A paralelně musíme pracovat na regulačním prostředí a standardech pro telemedicínu a tzv. digitální aplikace pro lékaře a pacienty.

Zastáváte názor o nutnosti reforem a otevřeném zdravotnictví. Můžete nám to více přiblížit? 

Zdravotnictví se musí otevřít zejména pro své uživatele – klienty a pacienty. Koncoví uživatelé mají u nás zoufale málo informací o systému péče, tedy kde najdu jak kvalitní a dostupnou zdravotní službu. Radikálně se musí změnit i přístup k naším zdravotním datům, která jsou nyní uložena v datových silech u všech možných poskytovatelů, a proto neprobíhá dostatečná koordinace péče, dělají se duplicitní vyšetření, pacient se bezcílně toulá systémem. V neposlední řadě za omezený přístup pacientů ke zdravotním datům platíme jejich nízkou zdravotní gramotností, která generuje zbytečné náklady pro systém.

Jak funguje telemedicína? 

Jednotícím mottem telemedicíny, nebo chcete-li distanční digitální zdravotní služby, je nahradit fyzickou návštěvu všude tam kde je to možné a nesníží se tím kvalita péče. Stejně jako si již nechodíme pro papírové recepty, nemusíme si chodit pro žádné papírové dokumenty typu neschopenek, výpisů, žádanek a potvrzení, pokud není podmínkou fyzická prohlídka sestrou či lékařem nebo odběr biologického materiálu. Ukazuje se, že z telemedicíny velmi profitují pacienti s chronickými nemocemi, kteří mohou díky ní být v častějším kontaktu se svým lékařem, sdílet s ním svá zdravotní data a lépe monitorovat vývoj svého onemocnění. Časem budou tyto procesu automatizovány a budou probíhat na pozadí.

Je online komunikace pacienta s lékařem řešením nedostatku času a pracovních sil ve zdravotnictví?

Bezpochyby částečně ano, ale nejde to bez změny organizace práce, která vytvoří digitálním nástrojům a způsobu komunikace prostor. Cílem je mít možnost pečovat o více pacientů s menší časovou náročností při minimálně nezměněné kvalitě péče. Správně implementovaná digitální řešení umožní i lepší koordinaci mezi různými lékařskými a nelékařskými profesemi. Nelze očekávat, že jen tím, že začnu používat novou aplikaci a nezměním přitom organizaci práce, něčeho zásadního dosáhnu.

Zabýváte se také využitím digitálních technologií pro praktické lékaře. Mohou aplikace pro komunikaci s pacientem být víc než informativní dialog? 

Určitě ano, pomocí digitální technologie lze nejen nahradit některé osobní návštěvy distančně, ale také získat od pacienta mnoho informací tzv. asynchronním způsobem, tedy ještě před přímou interakcí s lékařem. Tím dochází k úspoře času a také vyšší efektivitě, protože lékař již vidí výsledky pacienta v období mezi návštěvami. Vše směřuje k cílenému monitorování pomocí specifických dotazníků nebo nositelné elektroniky a kontinuálnímu sběru dat od pacienta. Máme extrémně pozitivní zpětnou vazbu, protože Medevio už používá 350 ordinací, 150 tis. pacientů a týdně proběhne 10 tis. digitálních interakcí.

Lze stanovit diagnózu na dálku? Je její stanovení dostatečně bezpečné?

Toto je samozřejmě kontroverzní téma a klasická medicína má k diagnostice na dálku rezervovaný přístup. Neříkám, že je to možné vždy, protože některé diagnózy fyzikální vyšetření a osobní rozhovor s pacientem vyžadují. Ale celá řada diagnóz probíhá na základě strukturovaných odpovědí od pacienta (např. migréna), laboratorních nebo zobrazovacích hodnot, a lékař všechna tato data nakonec analyzuje a syntetizuje. A tady mohou digitální technologie být velmi nápomocné.

Každý rok zaznamenáváme i ve zdravotnictví větší posun do oblasti online a virtuální komunikace. Na co všechno má pacient právo?  

Pacienti již mají dnes dvě základní práva, která se zrcadlí v použití digitálních technologií – právo na přístup ke svým zdravotním záznamům a právo na spolurozhodování o způsobu léčby. Ve světě „papírové medicíny“ je extrémně obtížné mít svá zdravotní data na jednom místě a aktivně s nimi pracovat. A být partnerem při rozhodování o způsobech léčby bez informací také nejde. Ale co se týče virtuální komunikace, ta musí být k pacientům vstřícná, přívětivá, respektovat jeho autonomii a pacient musí mít vždy možnost ji odmítnout.

Jak se osvědčil eRecept? Může si pacient s běžnou aplikací osobní péče přiobjednat opakovaný recept, vyřídit neschopenku? Co vše může? 

Určitě, požadavky na eRecepty jsou společně s konzultacemi zdravotního stavu a objednáváním nejčastějším úkonem na platformě Medevio, dále jsou běžné žádosti o různé výpisy a potvrzení. Se zavedením eNeschopenky se dostáváme do podobného digitálního režimu jako s eRecepty. Výhodou digitální komunikace s pacienty, o které se dlouhodobě staráte je to, že znáte jejich zdravotní stav, máte u sebe jejich zdravotní dokumentaci a nemusíte se tolik obávat jako když se s vámi pacient on-line komunikuje bez předchozího vztahu.

Jak jsou využitelná data z komunikace prostřednictvím vaší aplikace Medevio? Jak s nimi pracuje lékař?

Lékař si může veškerou komunikaci na platformě Medevio jednoduše importovat do svého informačního systému a naopak. V lékařské webové aplikaci Medevio vidí historii komunikace s konkrétním pacientem, včetně plánovaných konzultací a pomocí vestavěného chatu se na cokoliv doptat bez nutnosti plánování osobní návštěvy nebo nutností se dovolat. Právě úspora času je to, co si na naší aplikaci lékaři pochvalují.

Aplikací ve zdravotnictví už je poměrně dost. Co mezinárodní zdravotnický registr?

Mezinárodní registr zdravotních digitálních aplikací zatím neexistuje. Některé země (UK, Německo) si takové registry i s hodnocením pro své uživatele budují. Na EU úrovni vznikne registr zdravotnických prostředků dle Nařízení MDR, ale nemyslím si, že bude specificky připraven na digitální aplikace. Takový registr by měl vzniknout na úrovni ČR buď pod gescí SUKLu nebo MZ, a měl by obsahovat také údaje o dostupnosti, případně úhradách ze zdravotního pojištění.

EU usiluje o vznik evropského prostoru pro sdílení zdravotnických dat a pro společné hodnocení zdravotnických technologií. Jak se zabezpečí zdravotnická data jednotlivých pacientů v rámci kyberbezpečnosti či neoprávněného úniku dat v rámci EU?

Principy ochrany osobních dat, kde zdravotní data spadají do nejcitlivější kategorie ochrany, jsou dány na EU úrovni formou nařízení GDPR. Kybernetická bezpečnost je regulována na národní úrovni Zákonem o kybernetické bezpečnosti a následných prováděcích předpisů. Ty jsou v ČR nastaveny pro lůžkové poskytovatele, ale menší přehlednost je v oblasti ambulantních zdravotních softwarů. Ale nemyslím si, že toto bude velkou překážkou rozšíření digitálních řešení v medicíně. Každý, kdo vyvíjí nějaký software se s tímto musí vypořádat a přesvědčit své uživatele, že nekontrolované úniky nehrozí.

Kam se budou ubírat nejnovější zdravotnické technologie v nejbližších letech?

Dobrá otázka, dalo by se říci, že budoucnost již nastává nyní, protože technologický pokrok akceleruje. Dnes není problém propojit pacienta na dálku a monitorovat desítky jeho fyziologických procesů v reálném čase. Co ale je velká výzva pro každý zdravotní systém, je integrovat tyto možnosti do procesů prevence, diagnostiky a léčby tak, aby výsledný stav znamenal vyšší kvalitu a dostupnost za rozumnou cenu. A v této fáze diskuse nyní v ČR jsme.

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Tomášem Doležalem

Zdroj: Renáta Lucková


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama