Aktuálně:

Pokrytí vysokorychlostním připojením k internetu je v ČR téměř nejhorší v celé EU. Proč je to problém a co s tím?

27.08.2022, Autor: red

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Pokrytí vysokorychlostním připojením k internetu je v ČR téměř nejhorší v celé EU. Proč je to problém a co s tím?

Dle nejnovější dat Eurostatu z roku 2021 dosahuje průměrné pokrytí území vysokorychlostním internetem v celé EU hodnoty 70 %, což je pro evropský rozvoj digitalizace výborná zpráva. Smutné však je, že tento pomyslný žebříček pokrytí můžeme zařadit mezi hromadu dalších, kde stojí Česká republika téměř na samém chvostu.

Unijnímu průměru se totiž ani zdaleka nepřibližujeme. Vysokorychlostním internetem je u nás pokryto 52,5 % území, přičemž v méně osídlených oblastech je to pouze 7 %. Hůře jsou na tom pouze Řecko, Kypr, Itálie, Rakousko a Chorvatsko. Naopak v čele žebříčku stojí Malta, Lucembursko, Španělsko, Lotyšsko, Nizozemsko nebo Portugalsko, kde míra pokrytí území přesahuje dokonce 90 %. 

Zdroj: Eurostat

Proč je to problém?

Vysokorychlostní digitální infrastruktura je zkrátka něco, bez čeho se v budoucnu neobejdeme. Přicházejí nové technologie, zvyšuje se přenosová rychlost, obrovské objemy dat tečou obousměrně v reálném čase, přejeme si automatizovat procesy, zefektivňovat výrobu díky zapojení zařízení internetu věcí a mnozí z nás ovládají celou domácnost pomocí mobilního telefonu. 

Sebelepší technologie ale nemohou nikdy v budoucnu dobře fungovat bez spolehlivé komunikační sítě. Je to asi jako kdybychom nakoupili rychlovlaky a chtěli s nimi jezdit po starých rezavých kolejích. Pomineme-li tedy fakt, že zařadit se v tomto extrémně důležitém žebříčku na chvostu je ostuda, znamená to pro tuzemský rozvoj digitalizace především také  obrovskou brzdu. 

Co s tím?

Na to by byla odpověď poměrně jednoduchá. Zkrátka kopat, pokládat optické kabely a budovat vysílače. Důležitější je možná klást si otázku čí je to vlastně zodpovědnost. Měst? Krajů? Státu? Mobilních operátorů a poskytovatelů internetu? Dotačních programů na tyto účely je celá řada a o nedostatečné nabídce služeb ze strany poskytovatelů připojení to také nebude. 

Zádrhel je často už na straně městských zastupitelstvech, která po poskytovateli připojení často požadují nesmyslně vysoké poplatky za věcná břemena spojená s budováním infrastruktury a investice se tak firmám nemůže vyplatit. Ale co hůř, někteří zkrátka nepovažují rozvoj vysokorychlostního připojení za svou prioritu, protože to přece bude problém až příští politické reprezentace. Tímto zdravím vedení městské části Praha-Benice, kde si místní obyvatelé musejí řešit vysokorychlostní připojení každý po své ose a rozbíjet chodníky a silnice kvůli optickým kabelům je tabu. 

MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP

Foto: Pixabay

Zdroj: Michael Fanta


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trump a jaderné testy: Návrat do minulosti nebo krok vpřed?

31.10.2025, Autor: Josef Neštický

V posledních dnech se objevily zprávy, že americký prezident Donald Trump zvažuje obnovení jaderných testů. Tato informace, která zatím nemá oficiální potvrzení, přichází v době, kdy se světové mocnosti opět ocitají na pokraji napětí. Co by takový krok znamenal pro globální bezpečnost a jaké jsou jeho možné důsledky?

Miliardy z ČNB pro Babiše? ČNB hromadí zisky, ale neví se proč

30.10.2025, Autor: red

Stávající guvernér ČNB vyhlásil záměr zlepšit hospodářský výsledek centrální banky, dokonce dosáhnout zisku, ze kterého by případně ČNB odvedla miliardy do státního rozpočtu. Pravda je, že na tom jinak úctyhodná centrální banka usilovně pracuje.

Nord Stream 2: Politické strašidlo, které se nechce vzdát

29.10.2025, Autor: Marek Hájek

Polský premiér Donald Tusk znovu rozvířil debatu kolem projektu, který měl být dávno zapomenut. Varuje před tlakem na obnovení plynovodu Nord Stream 2 po skončení války na Ukrajině. Jeho slova naznačují, že některé evropské elity stále nepochopily, co bylo skutečným problémem. Nebo to chápou až příliš dobře – a právě to je znepokojivé.

Lesy ČR: Zlatá husa, která nesmí chřadnout

29.10.2025, Autor: Marek Hájek

Státní podnik Lesy ČR letos odvede do státního rozpočtu 3,5 miliardy korun. Vláda původně chtěla sedm miliard, ale nakonec slevila. Otázkou zůstává, jak dlouho může největší správce českých lesů udržet svou ziskovost, aniž by to ohrozilo jeho hlavní poslání.

Trump otevírá dveře Pekingu: Míří obchodní válka k příměří?

29.10.2025, Autor: Josef Neštický

Americký prezident Donald Trump naznačuje ochotu k ústupkům vůči Číně, aby zmírnil napětí v obchodním konfliktu. Po měsících tvrdé rétoriky a rekordních cel se obě mocnosti přibližují k dohodě, která by mohla přinést úlevu nejen jim, ale i zbytku světa – včetně Česka.

Kremelský vyslanec v Americe: Sankce jako kulisa pro dialog

28.10.2025, Autor: Josef Neštický

Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic a zvláštní vyslanec Kremlu, přiletěl 24. října do Spojených států. Jeho návštěva se odehrála v době, kdy Washington uvalil nové sankce na ruské ropné giganty Rosněfť a Lukoil. Tento krok může působit paradoxně, ale v diplomatickém světě, kde se slova a činy často míjejí, může být právě takový okamžik vhodný pro jednání.

Obchodní válka s USA rozděluje jihovýchodní Asii: Kdo vyhrává a kdo platí účet?

27.10.2025, Autor: red

Zatímco Donald Trump znovu tasí celní zbraně proti Číně, země jihovýchodní Asie se ocitají v pozici, kterou nečekaly – někteří z nich se stávají nečekanými vítězi, jiní platí daň za to, že stojí příliš blízko špatné strany barikády. Region s kombinovaným HDP kolem 4 bilionů dolarů se mění v ekonomické bojiště, kde se rozhoduje o budoucnosti globálního obchodu.