Jaderné elektrárny bývají často označovány jako uhlíkově neutrální energetické zdroje. Některé státy na jadernou energii spoléhají majoritně již nyní. Ze strany kritiků se však často ozývají výtky vůči délce výstavby nebo výše investic potřebných pro konstrukci současných “velkých reaktorů”.
Těmito nedostatky však rozhodně netrpí SMR (Small modular reactors) – novější typ jaderných elektráren, které mají potenciál zásobovat obyvatele elektřinou na úrovni celých regionů nebo měst.
Ostatně ve svých plánech pro energetickou transformaci se SMR počítá i Česká republika. Malé modulární reaktory mají být pro Českou republiku klíčovým nástrojem v opuštění dodávek ruského plynu a také zelené transformaci celkově. Firma ČEZ pak konkrétně počítá se stavbou první elektrárny tohoto typu nejpozději v roce 2035, vzniknout by měla v areálu Temelína v Jihočeském kraji. Popularitě se tato technologie těší také v USA, Británii nebo Polsku.
Na velikosti záleží
Jak již bylo řečeno, hlavní výhodou SMR oproti jejich větším sourozencům je mnohem kratší délka výstavby. Zatímco délka výstavby velkých jaderných elektráren je odhadována na šest a více let (průměrná plánovaná délka výstavby pak dokonce dosahuje dvanácti let), u malých reaktorů jsou to pouze čtyři roky v případě prvního bloku a další tři roky u každého dalšího dodatečného. Tento signifikantní rozdíl je dán zejména modulárností – zatímco u současné varianty je potřeba stavět několik desítek pomocných systémů, novou verzi stačí pouze přivést na místo a smontovat.
Vzhledem k sériové výrobě a jejich modifikovatelnosti při výstavbě dodatečných reaktorů je pak tento nový typ jaderných elektráren logicky i méně nákladný. V tomto případě nepomáhají velkým reaktorům ani výnosy z rozsahu, které by mohly starou technologii na první pohled vykreslovat profitabilně. Přínosy výnosů z rozsahu se však dají aplikovat zejména u stejných typů reaktorů, což při porovnávání těchto technologií rozhodně neplatí. I s přihlédnutím k této skutečnosti však výnosy z rozsahu nepřekonají výhody modularity a modifikovatelnosti.
Stavět reaktory jako letadla, ne letiště
Snížit náklady na výstavbu by pak nepochybně mohla i deregulace bezpečnostních požadavků, jak navrhuje Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Dle Drábové je třeba regulační standardy odstupňovat na základě velikosti reaktoru. Stejně přísná bezpečnostní opatření, které se používají v případě velkých reaktorů, totiž vzhledem k riziku nejsou třeba u menších variant. V ideálním případě by se tak jaderné reaktory mohly vyrábět sériově stejně jako třeba letadla.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA