Představte si, že jednoho dne otevřete výplatní pásku a zjistíte, že je na ní méně, než jste čekali. Může to zaměstnavatel vůbec udělat legálně? Dnes platí v Česku přísná pravidla, ale i překvapivé výjimky, které dávají firmám určitý prostor. Pojďme se podívat, kdy a za jakých podmínek vám může šéf zkrátit mzdu – a co s tím můžete dělat.
Smlouva jako štít, ale ne vždy neprůstřelný
Pokud máte mzdu pevně ukotvenou v pracovní smlouvě, zaměstnavatel ji nemůže jen tak jednostranně snížit. Jak ukazují data a právní praxe, jakákoli změna smluvní mzdy vyžaduje váš souhlas, ideálně formou písemného dodatku. Bez něj je šéf v podstatě bezmocný. Ale pozor – ne všechny složky mzdy jsou takto chráněné. Pokud část vašeho výdělku určuje vnitřní předpis firmy nebo takzvaný mzdový výměr, tady už může zaměstnavatel jednat sám. Samozřejmě za podmínky, že vás o změně písemně informuje, a to nejpozději v den, kdy změna začne platit.
Proč je to tak? Zákoník práce, i po letošní flexibilizační novele účinné od 1. června 2025, jasně rozlišuje mezi tím, co je smluvní závazek, a tím, co je jen vnitřní pravidlo firmy. Přinejmenším v tomto ohledu zůstává ochrana zaměstnanců poměrně pevná, i když ne absolutní.
Minimální mzda: Hranice, pod kterou nelze jít
Ať už se děje cokoli, jedno pravidlo je neporušitelné. Vaše mzda nesmí klesnout pod minimální úroveň, která v roce 2025 činí 20 800 Kč měsíčně, respektive 124,40 Kč za hodinu při standardním 40hodinovém týdnu. Jak ukazují data z Ministerstva práce a sociálních věcí, tento limit je pevnou pojistkou pro všechny zaměstnance, ať už pracují v soukromém nebo veřejném sektoru.
Zajímavé je, že zatímco ve veřejném sektoru stále fungují takzvané zaručené platy rozdělené do čtyř skupin podle náročnosti práce, v soukromých firmách byl tento institut od ledna 2025 zrušen. Co to znamená? Firmy mají větší volnost při nastavování mezd, ale zároveň nemohou ignorovat minimální mzdu.
Kdy mzda klesá bez vašeho souhlasu?
Teď se dostáváme k situacím, které vás mohou překvapit. Představte si, že ve vaší firmě dojde k prostojům – třeba kvůli poruše strojů nebo nedostatku zakázek. V takovém případě vám zaměstnavatel může legálně vyplatit pouze náhradu mzdy, která činí minimálně 80 % vašeho průměrného výdělku, pokud vás nepřevede na jinou práci. Podobně funguje i takzvaná částečná nezaměstnanost, kdy pracujete méně hodin kvůli omezenému odbytu. Tady je náhrada mzdy alespoň 60 % průměrného výdělku.
Tyto mechanismy nejsou nové, ale v době ekonomických výkyvů, které Česko zažívá i v současné době, se stávají aktuálnějšími. Oproti loňsku, kdy inflace stále tlačila na reálnou hodnotu mezd, se situace mírně zlepšila – průměrná mzda v prvním čtvrtletí 2025 dosáhla 46 924 Kč s reálným růstem o 3,9 %, jak uvádí Český statistický úřad. Přesto firmy hledají cesty, jak šetřit, a prostoje nebo částečná nezaměstnanost jsou jedním z nástrojů, které jim zákon umožňuje.
Novinky roku 2025: Větší volnost, ale i transparentnost
Letošní rok přinesl změny, které mohou mít na mzdovou politiku nezanedbatelný dopad. Zrušení zaručené mzdy v soukromém sektoru od ledna 2025 dává firmám větší flexibilitu při nastavování mezd podle náročnosti práce. Zatímco dříve musely dodržovat pevně stanovené minimální sazby pro různé kategorie zaměstnanců, teď mají volnější ruce – samozřejmě za podmínky, že neporuší minimální mzdu.
Na druhou stranu flexibilizační novela Zákoníku práce, účinná od června 2025, přinesla i větší transparentnost. Zaměstnanci už nemusí mlčet o svých mzdách a mohou o nich otevřeně diskutovat s kolegy. To může vytvořit tlak na firmy, aby byly férovější, ale zároveň to zvyšuje riziko napětí na pracovišti. Není to paradox? Zatímco zaměstnavatelé dostávají větší volnost v jednom směru, v jiném jsou pod větším drobnohledem.
Proč to firmy dělají a co to znamená pro nás?
Podívejme se na to z širší perspektivy. Proč by vůbec zaměstnavatel chtěl mzdy snižovat? Důvody jsou často ekonomické – rostoucí náklady na energie, materiály nebo pokles zakázek, jak jsme viděli v letech 2023 a 2024, kdy inflace reálně osekávala hodnotu mezd. Firmy hledají cesty, jak přežít, a mzdy jsou jedním z největších výdajů. Jak ale ukazují názory odborů, například Českomoravské konfederace odborových svazů, takové kroky mohou vést k poklesu motivace a důvěry zaměstnanců.
Snížení mzdy, i když legální, může být tvrdou ranou do rodinného rozpočtu. Zejména v době, kdy se životní náklady stále drží na vysoké úrovni, i když inflace už není tak divoká jako před dvěma lety. Na druhou stranu, větší transparentnost mezd může být krokem k férovějšímu odměňování – třeba i k vyrovnání genderových rozdílů, o kterých se tolik mluví.
Když se podíváme do budoucna, lze odhadovat, že tlak na zvyšování minimální mzdy bude pokračovat, zejména pokud inflace zůstane nepředvídatelná. Na základě aktuálních trendů, jak je popisuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, se dá předpokládat, že legislativa bude dál směřovat k větší ochraně zaměstnanců, ale zároveň k diferenciaci mzdových složek ve firmách. Soukromý sektor dostane více prostoru pro kreativitu, zatímco státní kontrola a judikatura budou bedlivě hlídat, aby se z volnosti nestala libovůle.
Možná je čas prohlédnout si pracovní smlouvu a zjistit, jak pevně je naše mzda chráněná. Jen ať nemáte překvapení na výplatní pásce. A pokud k němu dojde, víme, kde hledat pomoc – ať už u odborů, nebo na Inspektorátu práce.
Dnes je jasné, že zaměstnavatel má možnosti, jak vám mzdu legálně zkrátit, ale jen za přísných podmínek. Smluvní mzda je téměř nedotknutelná bez vašeho souhlasu, zatímco u nesmluvních složek nebo v situacích jako jsou prostoje má firma větší prostor. Nové zákony přinášejí jak větší volnost pro zaměstnavatele, tak větší transparentnost pro nás všechny. Klíčem je znát svá práva a nebát se je hájit.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba