Představte si svět bez internetu, platebních karet a e-shopů. Dnes, kdy je Česká republika e-shopovou velmocí, se to zdá jako sci-fi. Pojďme se ale ohlédnout zpět a zjistit, jak jsme bez těchto vymožeností fungovali – a proč to možná nebylo horší.
Dnes, když si 88 % Čechů starších 16 let – tedy zhruba 9,7 milionu lidí – nedokáže představit den bez internetu, a když máme v oběhu přes 16,7 milionu platebních karet, se život bez digitálních technologií jeví jako prehistorie. Přesto jsme ho ještě před pár desítkami let žili. Jak jsme to zvládali? A co jsme na tom analogovém světě vlastně oceňovali? Pojďme se ponořit do minulosti a porovnat ji s naší hyperpropojenou současností.
Cesta do minulosti: Život bez Wi-Fi a bezkontaktních plateb
Pamatujete si ještě dobu, kdy první připojení k internetu v Československu proběhlo v roce 1992 na ČVUT? Bylo to jako otevření brány do nového světa, ale tehdy jen pro hrstku nadšenců. Většina z nás se s internetem setkala až o několik let později, a to ještě přes pomalé dial-up připojení, které vydávalo ty nezapomenutelné zvuky. Před tím jsme informace hledali v knihovnách, psali dopisy a komunikovali přes pevné linky. Ano, bylo to pomalejší, ale mělo to své kouzlo. Osobní kontakt byl normou, ne výjimkou.
A co platby? Platební karty se u nás začaly objevovat v 80. letech, ale tehdy šlo spíše o exotiku spojenou s Tuzexem. Drtivá většina lidí platila hotově, což znamenalo nosit peněženku plnou bankovek a počítat drobné. Žádné přiložení karty k terminálu, žádné okamžité platby mobilem. Přesto jsme si poradili – a možná právě díky tomu jsme měli větší kontrolu nad svými výdaji. Jak uvádí data České národní banky (ČNB), dnes máme v oběhu přes 16,7 milionu karet.
Nákupy bez kliknutí: Když e-shopy neexistovaly
Dnes, když obrat e-commerce trhu v ČR dosáhl v roce 2024 téměř 194 miliard korun, jak uvádí Asociace pro elektronickou komerci (APEK), si jen těžko umíme představit nákupy bez internetu. Přesto jsme ještě v 90. letech chodili do obchodů, prohlíželi si zboží naživo a radili se s prodavači. První e-shopy, jako Vltava nebo ComputerPress, vznikly až v roce 1996, a i tehdy byly spíše kuriozitou. Následné roky jsme zažili skutečný boom online nakupování, ale před tím jsme byli zvyklí na osobní kontakt a fyzické prohlížení zboží.
A víte co? Možná to nebylo tak špatné. Osobní nákupy přinášely sociální interakci, kterou dnes často postrádáme. Navíc jsme si zboží mohli osahat, vyzkoušet a hned si ho odnést domů, bez čekání na kurýra, nebo řešení reklamací přes e-mail. Jasně, dnes nakupuje online 86 % Čechů, jak ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ), ale tehdejší způsob měl své výhody – ať už šlo o lidský kontakt, nebo o to, že jsme nebyli zahlceni nekonečnou nabídkou.
Proč to nebylo horší? Lidskost a jednoduchost
Když se zamyslíme, život bez digitálních vymožeností měl svá kouzla. Ano, byl pomalejší a někdy komplikovanější, ale přinášel větší klid a osobní propojení. Komunikace tváří v tvář, nákupy s radou od prodavače, nebo placení hotovostí, které nám dávalo jasnou představu o našich výdajích – to všechno mělo svůj smysl. Navíc jsme nebyli pod neustálým tlakem digitálního sledování. Dnes, když každá naše platba nebo kliknutí zanechává stopu, je snadné zapomenout na hodnotu anonymity, kterou hotovost a offline život přinášely.
Samozřejmě, digitální revoluce nám přinesla obrovské výhody. Zrychlení komunikace, přístup k informacím nebo pohodlí e-shopů a bezkontaktních plateb – to všechno nám usnadnilo život. Bezhotovostní platba je dnes standardem a e-commerce roste o 5 % ročně, jak uvádí APEK. Ale za jakou cenu? Digitální propast znevýhodňuje starší generace a sociálně slabší skupiny, zatímco závislost na technologiích může mít dopady na psychiku. Není náhoda, že se stále více mluví o potřebě vyvážit digitální a analogový svět.
Co jsme ztratili a co získali?
Porovnáme-li tehdejší život s tím dnešním, vidíme jasné kontrasty. Zatímco v minulosti jsme byli omezeni časem a prostorem, dnes máme vše na dosah ruky. Ale s tím přichází i ztráta soukromí, osobního kontaktu a někdy i kontroly nad vlastním časem. Není divu, že se v dnešní době, kdy jsme jednou nohou v digitální budoucnosti, ozývají hlasy volající po hybridním přístupu – tedy po světě, kde si můžeme vybrat, zda klikneme, nebo se projdeme po obchodě.
E-commerce poroste, zejména přes mobilní zařízení, a umělá inteligence nám bude personalizovat služby. Ale co když se zkusíme zastavit a zeptat se: Potřebujeme opravdu všechno digitalizovat? Možná bychom si měli z minulosti vzít ponaučení a hledat rovnováhu. Protože život bez internetu a karet nebyl jen omezením – byl i příležitostí k větší lidskosti.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Český statistický úřad (ČSÚ), Sdružení pro bankovní karty: statistiky-2025, Asociace pro elektronickou komerci (APEK): ecommerce-statistiky-2025, Česká národní banka (ČNB): platebni-systemy cesko-2025, Digitální a informační agentura (DIA)
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
