Hadja Lahbib, zmocněnkyně EU pro krizové reakce, opět rozvířila debatu o vytvoření společné evropské zpravodajské agentury. Zní to jako skvělý nápad, ale realita je složitější. Brusel sice mluví o jednotě, ale národní zpravodajské služby si svá data hlídají jako oko v hlavě. Může z této rovnice vůbec vzejít funkční instituce?
Slova a skutky: Kde je rozdíl?
Představa společné zpravodajské agentury EU je lákavá – centralizovaná struktura, která by koordinovala boj proti terorismu, hybridním hrozbám a organizovanému zločinu. Hadja Lahbib, která se ujala funkce v roce 2024, naléhá na užší spolupráci v oblasti sdílení zpravodajských informací. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dokonce požádala o vypracování návrhu na vytvoření plnohodnotného zpravodajského orgánu.
Problém? K 30. říjnu 2025 neexistují žádné konkrétní legislativní kroky ani oficiální návrhy. Myšlenka zůstává spíše vizí než reálným politickým projektem. Přinejmenším zatím.
Co už funguje – a co ne
Evropská unie není v oblasti zpravodajské spolupráce úplným nováčkem. Zpravodajské a situační středisko EU (INTCEN) bylo reorganizováno v roce 2012, ale jeho kořeny sahají až do roku 1999. Europol v roce 2024 vyměnil prostřednictvím platformy SIENA více než 2 miliony zpráv – nárůst o 11 % oproti předchozímu roku. Eurojust se zabýval téměř 13 tisíci případy.
Existují i konkrétní úspěchy. V březnu 2024 odhalila česká BIS ve spolupráci s polskou ABW a dalšími partnery ruskou vlivovou síť. To ukazuje, že když chtějí, evropské služby dokážou spolupracovat efektivně. Jenže tady narážíme na klíčový problém: členské státy nejsou ochotny vzdát se kontroly nad svými zpravodajskými službami. Česká republika se k myšlence společné agentury staví dlouhodobě skepticky. Někteří experti ji označují za „naprostou zbytečnost a marnost“, která by vedla k chaosu a střetům s národními agenturami.
Strategie bez konkrétních kroků
Plány na posílení zpravodajské spolupráce v roce 2025 čelí výzvám kvůli nedůvěře a ochraně národní suverenity. Strategický kompas posiluje Společnou kapacitu pro analýzu zpravodajských informací (SIAC). V březnu 2025 byla představena Strategie unie připravenosti zahrnující 30 konkrétních opatření. Brusel se soustředí na posilování stávajících struktur místo vytvoření jedné centralizované agentury. Což je pragmatický přístup – ale zároveň přiznání, že ambicióznější plány narážejí na politickou realitu.
Technologie jako dvojsečná zbraň
Umělá inteligence a strojové učení představují revoluční nástroje pro zpravodajskou činnost. Problém? AI ve 45 % případů zkresluje zpravodajský obsah. To znamená, že technologie, která má pomoci analyzovat obrovské množství dat, může zároveň vytvářet nové riziko dezinformací.
Diskuse o společné evropské zpravodajské agentuře je živá, zejména v kontextu rostoucích hrozeb – od ruských hybridních kampaní po organizovaný zločin. Hadja Lahbib opětovně odsoudila ruské hybridní kampaně a volá po užší spolupráci. Realita je však prozaičtější. Zpravodajská spolupráce v EU se ubírá cestou posilování stávajících platforem a mechanismů. Vytvoření skutečně funkční společné služby zůstává spíše teoretickou možností než praktickým plánem.
Evropská unie možná nikdy nebude mít svou vlastní CIA nebo MI6. Ale pokud dokáže efektivně propojit národní služby a využít moderní technologie, možná to ani nepotřebuje.
Zdroj info: politico.eu, europa.eu, euractiv.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
