e-news.cz - kurzy
Reklama

CETA: Nastal již konec deflace v Japonsku?

18.10.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Nastal již konec deflace v Japonsku?

Zatímco valná většina vyspělých zemí v důsledku stále neukončené inflační periody utrpěla neodčinitelné ztráty, pro Japonsko se jednalo o období potřebné vzpruhy. Inflace se společně s inflačními očekáváními totiž konečně vymanila z deflačního teritoria, kde se trvale pohybovala bez jakékoli větší naděje na změnu v jejím skličujícím vývoji.

Větší makroekonomické problémy se v Japonsku začínají objevovat již na začátku devadesátých let minulého století. Tehdy došlo k pomyslnému propíchnutí bubliny na trhu s nemovitostmi a akciemi. Tento kolaps cen finančních aktiv a následující krize bankovního sektoru vedly ke strmému hospodářskému propadu a několikaleté ekonomické stagnaci. Aby toho nebylo málo, o pár let později vypukla i tzv. Asijská finanční krize. 90. léta se tak ve spojitosti s touto zemí právem nazývají Ztracenou dekádou. Od té doby se Japonsko setrvale potýká s velmi nízkou, či dokonce zápornou inflací (tj. deflací) a dlouhodobými inflačními očekáváními pod úrovní 1 %. A nejen to – ještě závažnější je skutečnost, že se tamní reálný produkt za posledních třicet let takřka vůbec nezvýšil, což je v porovnání s ostatními zeměmi, které v této době zažívaly mimořádný hospodářský rozmach, více než alarmující zjištění.

Vývoj míry inflace a tempo růstu reálného HDP v Japonsku

Zdroj: ČNB

Nelze říci, že by japonská centrální banka (Bank of Japan – BoJ) tuto ponurou situaci jen nečinně pozorovala. Dokonce je spíše přesný opak pravdou – BoJ byla ve své měnové politice velmi aktivní a řídila se doporučeními vyplývajícími ze závěrů moderní literatury, ale bohužel ani přesto ve své snaze nebyla úspěšná. Bank of Japan stlačila své úrokové sazby na technickou nulu již v roce 1999, a tím narazila na tzv. Zero lower bound (ZLB – nulová mez nominálních úrokových sazeb). Jelikož nebyl ani tento krok dostatečný pro odvrácení deflačních tlaků, nezbývalo jí nic jiného než uvažovat o aplikaci nových, dosud neozkoušených nástrojů měnové politiky. Japonsko se tím stalo pro ostatní centrální banky užitečným pionýrem, který prvně zavedl nekonvenční nástroje měnové politiky, jakým je především kvantitativní uvolňování (QE).

Režim kvantitativního uvolňování byl BoJ dočasně ukončen v roce 2006, kdy se japonská ekonomika již zdánlivě dostala ven z toho nejhoršího a inflace postupně mírně rostla na kladné hodnoty za stavu posilující domácí poptávky. Naneštěstí se o pár let později s příchodem světové finanční krize situace opět výrazně zdramatizovala a Bank of Japan byla nucena zase sáhnout po QE a dalších nástrojích měnové politiky. BoJ takto stále navyšovala objem nakupovaných aktiv. A tím se dnes tato centrální banka dostala do stavu, kdy vlastní přes 80 % veškerých desetiletých japonských vládních dluhopisů.

Bilance Bank of Japan

Zdroj: Banco de España

Po několika dekádách trvajícím boji BoJ s deflací (či alespoň hrozbou jejího návratu) se inflace v Japonsku vloni konečně dostala na úroveň 2 %, což je aktuální inflační cíl Bank of Japan, platný od roku 2013. Ba co víc, v lednu letošního roku se tamější inflace vyšplhala dokonce až na 4 % – to je sice ve srovnání s ostatními zeměmi nezvykle nízká hodnota, ale v komparaci s historickým vývojem tempa růstu cenové hladiny v Japonsku za poslední desetiletí se jedná o nesmírně vysokou míru inflace. A nejen to – inflační očekávání nefinančních podniků rovněž překonala hranici inflačního cíle. Otázkou ale zůstává, zda BoJ bude schopna stabilizovat inflaci na podobných hodnotách i v letech následujících, anebo zda se míra inflace vrátí zpět ke svému dlouhodobému klesajícímu trendu ve chvíli, kdy nynější zvýšená inflace z globálního pohledu pomine.

Inflace a inflační očekávání v Japonsku za posledních 5 let

Zdroj: Trading Economics

Štěpán Drábak, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Schmarcz: Německo se stalo motorem české prosperity po vstupu do EU. Stane se také naším hrobařem?

06.05.2024, Autor: Martin Schmarcz

Do Evropské unie jsme vstoupili před dvaceti lety. S trochou nadsázky však můžeme říci, že jsme vstoupili do Německa. Obě země jsou silně hospodářsky provázané, česká ekonomika doslova dýchá s tou německou. Když prosperuje, bohatství se přelévá i k nám, když stagnuje, spíše dříve než později se to negativně projeví i u nás.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama

Smrčka: U Pekingu se bojuje o Pensylvánii

23.04.2024, Autor: red

Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.

Apogeo
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Reklama

Hypotéky by mohly zlevňovat rychleji. Riziko snadného odchodu klientů ale pokles sazeb brzdí

22.04.2024, Autor: Z blogosféry

Banky zlevňují hypoteční úvěry hodně pozvolna. Prudký pokles úrokových sazeb by mohl vyvolat spirálu refinancování i běžících fixací nebo tlak na banky, aby sazby v průběhu fixace snižovaly. Mírný poplatek za předčasné splacení totiž dává klientům více volnosti, banky ale riziko jejich odchodu nutně musí zohlednit v cenotvorbě.

Daňhel: Dohledové orgány by měly zamezit neodbornému srovnávání povinného ručení

16.04.2024, Autor: Jaroslav Daňhel

Na začátku března uveřejnil Ekonomický magazín můj příspěvek Ekonomika „povinného ručení“ musí čelit trendu růstu škodního průběhu. Vzápětí v časopisu Pojistný obzor vyšel text „Povinné ručení zůstává pod tlakem vysoké škodní inflace“. Pojistný matematik Petr Jedlička zde konstatoval, že rozevírání nůžek mezi průměrnou škodou a průměrným pojistným pokračuje. 

Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama

Zemřel demýtizátor racionality

16.04.2024, Autor: red

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

Schmarcz: Peklo mimořádných schůzí aneb proč dělat něco užitečného, když místo toho můžeme hrát před voliči trapné divadlo?

14.04.2024, Autor: Martin Schmarcz

Mimořádné schůze se mají konat jen mimořádně. Třeba když vypukne válka, pandemie, stav legislativní nouze, nebo vláda provede něco strašného, na co nestačí interpelace. U nás se z toho stává běžný kolorit. Něco ve stylu speciálního vysílání. Obvykle to ale spíše dopadne jako podřadná telenovela.

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Apogeo
Reklama