Aktuálně:

CETA: Inflace v březnu přibrzdila napříč celou EU

26.04.2023, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CETA: Inflace v březnu přibrzdila napříč celou EU

Meziroční míra inflace v eurozóně v letošním březnu rostla tempem 6,9 %, což znamená poměrně značný pokles z únorových 8,5 %. Meziroční inflace v celé EU pak přibrzdila na 8,3 % z únorových 9,9 %.

Zdá se tedy, že tempo růstu cen napříč celou EU již opravdu překonalo svůj vrchol z přelomu letošního roku.

Nejnižší meziroční míra inflace byla zaznamenána v Lucembursku (2,9 %), Španělsku (3,1 %) a Nizozemsku (4,5 %). Naopak nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Maďarsku (25,6 %), Lotyšsku (17,2 %) a Česku (16,5 %). Ve srovnání s únorem meziroční inflace klesla v pětadvaceti členských státech, pouze ve dvou došlo k nárůstu.

Graf: Meziroční míra inflace v EU (březen 2023)

Zdroj: Eurostat

Dlouhodobý trend ale naznačuje, že tempo růstu cen meziročně dlouhodobě zpomaluje již několik měsíců po sobě, což je skvělá zpráva a zřejmě jsme tedy opravdu překonali pomyslný vrchol z přelomu letošního roku. 

Graf: Dvoudobý vývoj meziroční míry inflace v EU

Zdroj: Eurostat

Často opomíjeným ukazatelem je nicméně meziměsíční míra inflace. Ta dosáhla v březnu v eurozóně i v celé EU hodnoty 0,9 %. V České republice dosáhla dokonce tempa 0,3 %, což je v rámci členských států EU jedna z nejnižší naměřených hodnot.

Proč je v ČR meziroční míra inflace stále jedna z nejvyšších v EU?

Často zmiňovaný problém s růstem cen potravin netrápí pouze nás, ale téměř celou EU. Stejně tak rostoucí náklady na bydlení. Česká republika je ale zároveň typickým zástupcem malé otevřené ekonomiky, které jsou často náchylnější na vnější makroekonomické vlivy a šoky. To znamená, že globální výkyvy se u nás mohou projevit rychleji a také citelněji. Aktuálně velmi nízká míra meziměsíční inflace může ale indikovat, že ačkoliv k nám inflace přišla dříve, možná také dříve odejde. 

Dalším silným vlivem, který podněcuje inflační tlaky v tuzemsku, je dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti. Nízká nezaměstnanost je na jednu stranu bezpochyby dobrou zprávou, neboť nikdo z nás si nepřeje dlouhé fronty před úřady práce. Na druhou stranu ale přehřátý trh práce nutí zaměstnavatele plně vyhovět zaměstnancům a významně valorizovat mzdu či přidávat jiné benefity. Pokud to totiž neudělá, zaměstnanec zkrátka nemá velký problém najít si jiné zaměstnání, kde jeho mzdovému požadavku vyhoví. I z tohoto úhlu pohledu se nemusí na první pohled jednat o nic negativního, neboť si všichni přejeme, aby naše mzdy rostly. Jenomže rostoucí mzdy podněcují spotřebitele k tomu aby více utráceli a inflační kolotoč se dále točí…

MICHAEL FANTA, senior analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.