Vystudoval národohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Po absolvování studia do roku 1992 pracoval na Federálním ministerstvu hospodářství. V polovině roku 1992 odešel na odborovou ústřednu kde působí dosud ve funkci hlavního ekonoma. V průběhu let 1998 –2021 zastával funkci ekonomického poradce pro hospodářskou politiku a veřejné finance pěti předsedů vlád a celé řady dalších vládních činitelů (místopředsedů vlády pro hospodářskou politiku, ministrů práce a sociálních věcí, ministrů financí a zdravotnictví). V letech 2014- 2017 poradce předsedy Rozpočtového výboru Parlamentu ČR. V letech 2005 a 2012 – auditor, člen skupiny expertů při ČSÚ pro audit indexu spotřebitelských cen. Člen dozorčí rady Komerční banky as. (1999-2001), místopředseda výboru pro finance a audit DR Českého Telecomu a.s. (2004-2005), předseda skupiny pro finance a Výboru pro audit Správní rady VZP (2006-2015), člen dozorčí rady Pojišťovny VZP zodpovědný za audit pojišťovny, člen rozkladové komise pro oblast veřejných zakázek ÚOHS Je autorem a spoluautorem více než pěti set odborných článků a studií z oblasti makroekonomických a sociálních analýz z nichž řada byla publikována i v zahraničí (Itálie, Rakousko, SRN, Belgie, Švýcarsko, Velká Británie a USA). Má za sebou desítky rozhovorů v tištěných i elektronických médiích. Zúčastnil se též řady analytických prací organizovaných mezinárodními institucemi – Dětským fondem OSN (UNICEF), Mezinárodní organizací práce (ILO) či Evropskou komisí.
24.05.2023, Autor: Martin Fassmann
Je to jen několik dnů, kdy jsme se prostřednictvím vládní tiskové konference mohli „konečně dozvědět něco hmatatelnějšího o tom, co ministr Stanjura skutečně zamýšlí v oblasti sjednocování daně z přidané hodnoty.
24.05.2023, Autor: Martin Fassmann
Příčinou současných redukcí, eufemisticky nazývaných reformami, jsou dřívější masívní snížení daní a ne nějaká nadměrné čerpání či rozmařilost našich sociálních systémů.
24.05.2023, Autor: Martin Fassmann
Konsolidace veřejných financí nespočívá a spočívat nemůže ve vytvoření primitivního seznamu, kde se co škrtne. Je samozřejmé, že vlastní konsolidace musí probíhat na obou stranách - a po naprosto destrukčních daňových reformách uskutečněných v předchozích letech si myslím, že by toto řešení mělo být především na příjmové straně.
24.05.2023, Autor: Martin Fassmann
V předchozím obecnějším článku zabývajícím se nápravou veřejných financí jsem se zabýval tím, co by se při tzv. reformách veřejných financí dělat nemělo. Nyní je čas se podívat na to, co by se podle mého názoru dělat mělo.
24.05.2023, Autor: Martin Fassmann
Vládnoucí pětikoalice se rozhodla napravovat veřejné finance. Jednání neberou konce, návrhy a protinávrhy, souhlasy a nesouhlasy, úniky informací, zaručené zprávy a jejich dementi, škrtání výdajů a zvyšování daní.
24.05.2023, Autor: Martin Fassmann
Je to jen několik dnů, kdy jsme se prostřednictvím „úniku“ materiálu ministerstva financí mohli konečně dozvědět něco hmatatelnějšího o tom, co ministr Stanjura skutečně zamýšlí v oblasti sjednocování daně z přidané hodnoty.
24.05.2023, Autor: Martin Fassmann
Konkrétní daňové návrhy Národní ekonomické rady vlády v současné době projednává vláda. NERV navrhuje v daňové oblasti realizovat devět opatření, přičemž skutečný efekt pro nápravu veřejných financí mají ve skutečnosti tři.
24.05.2023, Autor: Martin Fassmann
V souvislosti s takzvanou nápravou veřejných financí, což při aktuálním pohledu na vývoj státního rozpočtu stále silněji zní spíše jako eufemismus, se kupodivu o jedné složce tohoto „napravování“ hovoří stále zastřeněji. Ano, jde o zvyšování daní.
24.05.2023, Autor: Martin Fassmann
Na začátku minulého týdne publikoval ČSÚ předběžná data o vývoji mezd za IV. čtvrtletí minulého roku - průměrná mzda dosáhla hodnoty 43 412 Kč a oproti stejnému období minulého roku narostla o 7,9 %. Vcelku nic co by se nějak zvlášť vymykalo dosavadnímu vývoji. Těmito hodnotami se ovšem zároveň uzavřel minulý rok, a to už je mnohem zajímavější.
24.05.2023, Autor: Martin Fassmann
V současné době se Evropská unie a v ní samozřejmě i Česká republika nachází v jednom z nejkritičtějších období novodobé historie. Je stále patrnější – zvláště u nových členských zemí, ale nejen u nich - že v současné době jde především o udržení alespoň trochu důstojného života všech evropských občanů, zvláště těch nejchudších – nejohroženějších sociálních skupin, rodin či jednotlivců.