Před začátkem globální pandemie v lednu 2020 měli Češi peníze hlavně na spořicích účtech a ve stavebním spoření a více než tisícikorunu měsíčně odkládalo čtyřicet dva procent Čechů.
Na počátku letošního roku více než tisíc korun odkládá padesát jedna procent dotazovaných a popularita tradičních spořicích nástrojů klesá. Ještě před dvěma roky byly spořicí a běžné účty místem, kde mělo nejvíce svých finančních prostředků třicet devět procent Čechů, dnes to je třicet procent; ve stavebním spoření pak úspory v roce 2020 drželo dvacet tři procent lidí, dnes sedmnáct procent. Hlavní motivací začít lépe investovat je potřeba zajistit se na důchod – to uvádí třicet dva procent dotazovaných. Letošní průzkum pro Fondee zpracovala na reprezentativním vzorku pěti set Čechů agentura IPSOS. Průzkum provedlo Fondee v lednu 2020, agentura PerfectCrowd oslovila tisíc respondentů.
„Nejistota způsobená pandemií a zvyšující se inflace na jedné straně a sílící debata o nutnosti investovat na straně druhé opravdu mění návyky, které máme s penězi a investováním spojené. Ačkoli zdaleka se u nás ještě neinvestuje jako na Západě, máme radost z měnícího se trendu, na který naše průzkumy ukazují. Osobně mě potěšil ještě jeden ukazatel: fakt, že Čechům zůstává na účtech víc peněz pro nenadálé výdaje,“komentuje výsledky dvou srovnávacích průzkumů Honza Hlavsa, zakladatel a CEO investiční platformy Fondee. Tu Honza s manželkou Evou spustil před dvěma lety s vizí přinést do Česka a časem do celé střední Evropy západní styl investování.
Důchod, děti, peníze navíc a nakonec i inflace
Aktuální data ukazují, že nejčastější motivací k investování je snaha zajistit se na důchod, jako hlavní důvod to uvedla třetina (třicet dva procent) Čechů. „Dlouhodobě v našich průzkumech sledujeme, že lidé nemají důvěru ve stát, jenom třináct procent dotazovaných věří, že se o ně stát na stará kolena postará,“ doplňuje Hlavsa. Nedůvěru ve státní důchody přiznávají téměř tři čtvrtiny respondentů (dvacet čtyři procent rozhodně nevěří, třicet osm procent spíše ne).
K investování následně lidi vedou také další faktory. Druhou nejčastěji zmiňovanou motivací je spoření pro děti (dvacet devět procent), každý čtvrtý (dvacet šest procent) respondent pak během posledních let ušetřil peníze navíc a chtěl je chytře využít. Mezi další důvody patří inflace (dvacet tři procent) a fakt, že začali investovat přátelé a známí (dvanáct procent).
Lidem zbývá větší finanční rezerva. Investice brzdí neznalost a rizikovost
Z výzkumu rovněž vyplývá, že se zlepšuje situace Čechů v tom, kolik peněz jim po zaplacení všech výdajů každý měsíc zbude. Počet lidí, kteří měsíčně ušetří víc než pět tisíc, se oproti roku 2020 zvedl o pět procentních bodů na čtyřicet devět procent respondentů.
Ruku v ruce s tímto trendem se zvyšují i částky, které si lidé odkládají na důchod. Méně než pětistovku dává dvacet procent lidí (v lednu 2020 to bylo dvacet osm procent), mezi pěti sty a tisícem to je dvacet devět procent (předloni třicet procent); nejčastěji lidé na penzi odkládají mezi jedním a dvěma tisíci, činí tak třicet pět procent (předloni třicet jedna procent). A třináct procent (předloni osm procent) si dává stranou dva až čtyři tisíce korun.
Stále však zůstává hodně těch, kteří se do investování nepouštějí, ukazují data. Pro třetinu z nich je brzdou fakt, že investicím nedostatečně rozumějí, dvacet tři procent uvádí, že investování je pro ně příliš rizikové. I proto se Fondee rozhodlo spustit vzdělávací kampaň www.procinvestovat.cz. Lidé se na těchto stránkách dozvědí, jak inflace užírá hodnotu peněz, nebo jaké by dnes, po deseti letech investování, mohli mít výnosy.
Foto: Pixabay
Zdroj: HustáKomunikejšn s.r.o.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
