Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v únoru akceleroval výrazně nad očekávání a na úrovni 11,1 procenta je inflace nejvýše od července 1998.
Ke zrychlení cenového růstu došlo u naprosté většiny položek spotřebního koše, výraznými tahouny zrychlení celkové inflace byly ceny potravin, energií pro domácnosti a řada položek spadajících do jádrové inflace. Meziroční inflace na úrovni 11,1 procenta je bezmála o dva procentní body nad prognózou ČNB, viditelně byl překonán také odhad finančního trhu.
Meziroční inflace v únoru vzrostla z 9,9 % na 11,1 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od června 1998. Finanční trh očekával inflaci na úrovni 10,4 %, ČNB ve své prognóze z počátku února odhadovala meziroční inflaci pro letošní únor na úrovni 9,2 %.
Inflace však prognózu centrální banky výrazně překonala již v lednu, kdy meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 9,9 % oproti odhadu centrální banky na úrovni 8,9 %. Stále platí předpoklad, že nejpozději od 3. čtvrtletí začne meziroční inflace klesat, nicméně počátek jara bude bohužel ve znamení další růstu cenových tlaků, kdy významnou roli sehrají ceny energií a pohonných hmot, jež rostou v návaznosti na geopolitické faktory.
Nárůst celkové meziroční inflace byl v únoru tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše: zejména cenami potravin, cenami energií, pohonných hmot a položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, jako jsou ceny stravování a ubytování či volnočasových aktivit (rekreace a kultura).
Jádrová meziroční inflace vykáže za únor nepochybně výrazný nárůst z lednové úrovně, jež činila 9,7 %.Únorová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.
Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky. Počátkem února zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v prvním čtvrtletí 2022 bude činit 10,1 % poté, co v loňském závěrečném čtvrtletí dosáhla úroveň 7,7 %. Lednový údaj o meziroční jádrové inflaci na úrovni 9,7 % odpovídal očekávání centrální banky.
Inflace v české ekonomice měla pro první měsíce letošního roku našlápnuto k růstu s tím, jak se do statistiky promítaly cenové tlaky naakumulované na straně energií pro domácnosti. Data o celkové inflaci za leden a zejména za únor ale překonala očekávání a válečný konflikt na Ukrajině a s ním související dění včetně tlaku na růst cen minerálních paliv bohužel povede k tlaku na růst inflace i v nejbližších měsících. Za celý rok 2022 bude průměrná inflace s veškerou pravděpodobností dvouciferná, tedy nad úrovní 10 %, a to i při předpokládaném zmírnění meziroční inflace v letošním druhém pololetí. Nejen pro českou ekonomiku, ale i pro Evropu obecně se rýsuje stagflační scénář, kdy vysoké ceny energií a zřejmě i potravin potáhnou inflaci nahoru, zároveň ale budou mít nepříznivý vliv na reálné disponibilní příjmy v ekonomice a tím i negativní vliv na poptávku a na celkový výkon HDP.
Z hlediska měnové politiky představují stagflační tendence vždy těžkou otázku, jak nejlépe reagovat, tedy zda se zaměřit na bezprostřední růst cenových tlaků anebo na perspektivu zpomalení růstu ekonomiky. V případě české ekonomiky toho centrální banka ve smyslu zpřísňování měnové politiky již hodně odpracovala v uplynulých měsících a čtvrtletích a nyní dává najevo, že případné další zvyšování hlavní úrokové sazby ze stávající úrovně 4,50 % bude mít spíše jen kosmetický charakter, tedy bude mírné. Přesto ale lze předpokládat, že bankovní rada ČNB bude na svém měnově-politickém zasedání koncem března vážně debatovat další zvýšení úrokových sazeb, byť nyní spíše již jen v rozsahu čtvrt anebo půl procentního bodu.
Ve stávající situaci bude spíše než nějaké další výrazné zvyšování z již poměrně vysokých úrovní důležité, aby centrální banka vůči veřejnosti srozumitelně komunikovala podstatu stávajících cenových tlaků a zabránila tomu, aby se aktuální vývoj přetavil do vyšších dlouhodobých inflačních očekávání. ČNB také dává najevo, že je připravena bránit korunu před oslabením: pomyslný arzenál české centrální banky v podobě vysoké úrovně devizových rezerv je silný a stabilizace anebo i posílení kurzu koruny může být důležitým nástrojem ve snaze zamezit dlouhodobějšímu nárůstu inflačních očekávání v tuzemské ekonomice.
RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom Generali Investments CEE
Foto: Pixabay
Zdroj: PR.Konektor
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
