Pandemie COVID-19 přinesla řadu společenských změn. Jednou z nich jsou bezpochyby také změny v oblasti spotřeby alkoholu v ČR.
Na agregovaných datech Českého statistického úřadu (ČSÚ) sice vidíme, že celkově zřejmě spotřeba alkoholu v České republice klesla. U některých rizikových skupin došlo ale naopak ke zhoršení situace.
Pijeme celkově více nebo méně?
Řada vědeckých výzkumů se shoduje na tom, že během pandemie COVID-19 došlo k určitým změnám ve spotřebním chování konzumentů alkoholu, kdy tyto změny jsou odlišné napříč konzumními či demografickými kategoriemi. Jedním z indikátorů celkové spotřeby alkoholu v ČR jsou data ČSÚ. Dle těchto statistik došlo v letech 2020 a 2021 k mírnému poklesu (z 10 litrů čistého lihu na osobu v roce 2019 na 9,7 litru), což ale může být do jisté míry ovlivněno také výrazně omezeným počtem zahraničních návštěvníků. Statistiky ČSÚ totiž monitorují celkový objem prodaného alkoholu na českém trhu od kterého lze zahraniční spotřebu jen těžko oddělit.
Zdroj: ČSÚ
Vedle dat ČSÚ je proto důležité sledovat také data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ta naopak ukazují, že celková průměrná spotřeba alkoholu v České republice během pandemie následovala předešlý rostoucí trend a v roce 2021 dosáhla hodnoty 8,0 litru čistého lihu na osobu za rok (výzkum SZÚ vychází naopak z rozsáhlého dotazování napříč českou populací).
Někteří z nás ubrali a někteří naopak přidali
Nejvíce problematický je především nárůst spotřeby alkoholu mezi rizikovými skupinami konzumentů nebo zvýšená prevalence časté konzumace alkoholu. Jinak řečeno, během pandemie vzrostl počet lidí, kteří si alkohol dopřejí třikrát až čtyřikrát týdně nebo dokonce každý den. Výsledky výzkumů dále také ukazují, že zejména lidé častěji konzumující alkohol doma či o samotě vykazovali tendenci svou úroveň spotřeby zvýšit. Determinantem zvýšené spotřeby během pandemie totiž mohl být také např. stres, deprese, obava o své blízké nebo ztráta zaměstnání. Ke snížení konzumace alkoholu došlo naopak v méně rizikových skupinách konzumentů. Z velké části se jedná o podíl populace s relativně vyšším vzděláním, kteří zřejmě během pandemie čelili menším finančním obtížím a mohli se tak soustředit např. na zdravější životní styl.
Změnou si prošel také celý trh s alkoholem
Další ze zřejmých změn v této oblasti je přesun spotřeby alkoholu z veřejných míst do soukromých, což bylo logicky vyvoláno uzavřením, resp. částečným omezením provozu barů, restaurací, klubů či hospod nebo omezením sociálních kontaktů. Pandemie COVID-19 proto zásadně ovlivnila také dosavadní fungování trhu s alkoholem. Spotřeba alkoholických nápojů se během trvání restriktivních opatření přesunula z veřejných do soukromých míst a je nyní otázkou, do jaké míry se také nákupy alkoholických nápojů přesunou z restauračních provozoven do maloobchodních prodejen i v následujících letech. Jako ilustrující příklad tohoto trendu lze mimo jiné uvést český trh s pivem, jakožto nejčastěji konzumovaným alkoholickým nápojem. Zatímco v roce 2019 dosáhl poměr výstavu piva mezi segmenty on-trade a off-trade 37/63, v roce 2020 se tento poměr změnil na 27/73 – to znamená, že 73 % celkové výroby piva v roce 2020 směřovalo do maloobchodu. Jedná se přitom o dlouhodobý trend naznačující přesun spotřeby piva z restauračních provozoven do domácností, který pandemie zřejmě ještě více podpořila.
Plošná regulace je jako střílení do davu brokovnicí
Aktuální vládní debata se znovu točí hlavně okolo navyšování sazeb spotřebních daní. K této změně má přitom dojít hlavně kvůli dodatečným příjmům státního rozpočtu, ale problematice rizikového pití v ČR takové opatření zřejmě moc nepomůže. Problémem totiž není celková spotřeba, ale rizikový konzumenti. Tomu kdo už teď pořádně pije bude zkrátka jedno, jestli za pivo, panáka či víno zaplatí o 5-10 % více. Efekt podobných plošných regulačních opatření můžeme proto přirovnat třeba ke střelbě brokovnicí do davu (obrazně řečeno). Jasně, někoho určitě trefím. Ale rizikovému pijákovi se taková regulatorní kulka vyhne obloukem.
MICHAEL FANTA, senior analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA