Profesní komory budou muset informovat pouze o těch údajích, které jsou ve vztahu k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem. Vyplývá to ze schválené novely zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. V Senátu neprošel návrh senátorky a advokátky Adély Šípové (Piráti), aby komory musely poskytovat veškeré informace o své činnosti. Budou je tak poskytovat v takovém rozsahu, v jakém je poskytovaly doposud.
„Ustanovení novely týkající se samosprávných profesních komor bylo do návrhu zákona vloženo za situace, kdy návrh nově upravoval okruh povinných subjektů poskytujících informace v plném rozsahu, přičemž mezi ně zahrnul veškeré právnické osoby zřízené zákonem, tedy včetně profesních komor,“ vysvětluje tisková mluvčí ČAK Iva Chaloupková. „Avšak vzhledem k tomu, že profesní komory mají v systému orgánů veřejné správy odlišné postavení, byl takto široce pojatý původní návrh omezen tak, aby komory poskytovaly informace pouze ve vztahu k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem.“
Typicky se jedná o podle Chaloupkové informace o týkající se vedení zákonem stanoveného veřejného rejstříku či evidence (např. seznamu advokátů), správních řízení vedených těmito orgány atd. Ostatní informace týkající se profesních komor (např. správa vlastního majetku) nebudou komory povinny zveřejňovat, čímž se respektuje jejich podstata coby veřejnoprávních korporací osobního typu, kde převažuje výrazný samosprávný prvek omezený pouze na členy příslušné komory.
Podle Šípové jde o krok zpět, protože veřejnost by měla mít možnost transparentním způsobem být informována i o informacích, které jdou nad rámec přenesené působnosti jejich, protože tyto komory mají významný vliv na kvalitu poskytovaných služeb, právě směrem k třetím osobám, nikoli jenom kvůli sobě. „Profesní samosprávné komory nejsou něco jako spolek, jsou to velmi významné instituce.“
„Proč byste měli žádat o informace ve věcech, které se týkají členů komory, ke kterým mají jednací řády komory schváleny? Vy jste všichni asi dostali od Unie advokátů dopis, ze kterého nejspíš paní předkladatelka vycházela. Co říkal ten dopis? Že nemají možnost se podle zákona o advokacii a o Advokátní komoře dostávat k informacím. Není to pravda. Podle jednacího řádu mohou se dostávat k těm informacím, dokonce můžou požadovat jednotlivé transakce,“ oponoval při projednávání v Senátu člen Komory daňových poradců Tomáš Goláň (ODS).
Návrh přitom podle něj respektuje princip článku 17, odst. 5 Listiny základních práv a svobod tak, aby kdokoli měl přístup k informacím, vypovídajícím o výkonu veřejné správy, který byl těmto komorám svěřen zákonem. Jak dále Goláň uvedl, dle článku 52, odst. 3 usnesení sněmu ČAK, kterým se schvaloval organizační řád, má každý advokát právo na podrobnou informaci o jednotlivých příjmových a výdajových položkách rozpočtu.
Komorám se tak podařilo zvrátit původní návrh Ministerstva vnitra, který by výrazně okleštil spektrum činností profesních komor, když je zařazoval mezi tzv. povinné subjekty s obecnou povinností poskytovat informace. „Jakkoli jsou profesní komory založeny zákonem, svou podstatou se blíží spolkům a jako k takovým by k nim měl stát přistupovat. Obecné informace o jejich fungování, které by měly být veřejnosti dostupné, jsou ty, kde je informační povinnost založena jinými právními předpisy, než je informační zákon. A pokud jde o ty situace, kdy je na profesní komory přenesena pravomoc rozhodovat o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech jiných subjektů, platné znění informačního zákona tyto případy již dnes přiměřeně řeší,“ kritizoval původní návrh bývalý předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek