Spor mezi USA a Čínou eskaloval na novou úroveň, když obě velmoci začaly vzájemně uvalovat dodatečné přístavní poplatky na lodě soupeře. Tento konflikt, který ohrožuje globální námořní dopravu, vyvolává v Evropě rostoucí znepokojení – od zdražení přepravy po narušení dodavatelských řetězců.
Historický základ sporu
Obchodní válka mezi USA a Čínou není novinkou; její kořeny sahají do roku 2018, kdy administrativa Donalda Trumpa zavedla cla na čínské zboží za stovky miliard dolarů. Čína odpověděla odvetnými tarify, což vedlo k částečnému uklidnění v roce 2020 díky dohodě „První fáze“. Ale klid byl klamný – od té doby cla zůstala a napětí narůstalo, zejména v oblastech technologií a surovin. Nyní se spor přesouvá do sféry námořní dopravy. Obě země začaly vzájemně účtovat extra přístavní poplatky – Čína je vybírá od lodí vlastněných, provozovaných nebo postavených v USA. USA reagují podobně vůči čínským plavidlům. To není jen byrokratická hra; je to spirála odvetných opatření, která ohrožuje celý systém. Více než polovina světových kontejnerových lodí pochází z Číny, takže americké poplatky zasahují hluboko do globální logistiky.
Co přesně se děje?
Prezident Trump oznámil záměr uvalit od 1. listopadu stoprocentní cla na čínské zboží jako reakci na čínské omezení vývozu vzácných zemin – klíčových kovů pro baterie a polovodiče. Celní sazby se vyšplhaly až na 145 % ze strany USA a 125 % ze strany Číny. To nejsou abstraktní čísla – ceny přepravy 40stopého kontejneru z Číny do USA se v říjnu 2025 pohybují mezi 2 650 až 5 550 USD, což je důsledek těchto poplatků.
Dopady na Evropu a Česko
Vyšší přepravní poplatky narušují dodavatelské řetězce – síť firem, dodavatelů a procesů, které zajišťují zboží od surovin po hotové produkty. V Česku, kde automobilový a strojírenský průmysl závisí na asijském dovozu, to znamená zdražení komponentů a nedostatek vzácných zemin. Eskalace sporů brzdí růst HDP a oslabuje exportní výkonnost. České firmy nebo dodavatelé v automobilovém průmyslu čelí vyšším nákladům na kontejnerovou dopravu, což zvyšuje inflaci a snižuje konkurenceschopnost.
Podívejme se na pohledy hlavních aktérů. USA, vedené Úřadem obchodního zmocněnce (USTR) a odbory, obviňují Čínu z nekalých praktik a chtějí chránit svůj lodní průmysl. Čína prostřednictvím svých ministerstev obchodu a dopravy volá po reciprocitě a kritizuje americké „pokrytectví“. EU v čele s Marošem Šefčovičem balancuje – posiluje transatlantické vazby, ale odmítá být obětí. Evropské firmy se připravují na diverzifikaci zdrojů a nové trasy, zatímco analytici varují před chaosem v logistice.
A co dál?
Nejpravděpodobnější je stabilizace s trvalou nejistotou – periodická jednání, ale i stálý tlak. Eskalace by mohla vést k embargu a globálnímu zdražení, zatímco deeskalace by uklidnila trhy. Pro Evropu a Česko to znamená urychlené hledání alternativních tras, posílení regionální spolupráce a snížení závislosti na Číně.
Zdroj info: Politico.eu, Fxstreet.cz, Hospodářská komora ČR
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
