Obavy ze vzrůstající politizace centrálních bank jsou velmi reálné, současné centrální bankovnictví a některé jeho nástroje jsou relativně mladé experimenty
, které můžou mít nedozírné následky. Na sedmém ročníku Vyšehradského fóra se na tom shodli čeští ekonomové.
„Celý bankovní systém se nenachází v tradičním tržním prostředí, česká koruna i bankovní systém jsou v podstatě v zajetí politiky. Komerční banky si sice konkurují, ale musí tak činit v prostředí těžce regulovaném centrální bankou,“ uvedl rektor vysoké školy CEVRO Institut Josef Šíma.
Je proto podle něj potřeba budovat lepší povědomí o rizicích, křehkosti a zranitelnosti stávajícího měnového uspořádání. „Zároveň bychom neměli klást překážky vzniku a rozvoji alternativ k užívání státních peněz, jako je zlato či kryptoměny. Klíčovým úkolem celého finančního sektoru je zároveň naučit veřejnost poučeně a hodnotově investovat,“ dodal.
Hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal míní, že Česko stejně jako většinu světa čeká při zpomalování růstu ekonomiky kvantitativní uvolňování, tedy masivní nákupy aktiv centrální bankou. V kurzu budou hlavně akcie a dluhopisy, nelze ale podle něj vyloučit, že centrální banky budou nakupovat i jiná aktiva, prostředky k tomu mají neomezené.
Stroukal se více nekonvenční měnové politiky obává. „Nafukujeme bubliny, vytváříme ‚zombie‘ firmy, měníme relativní ceny, uměle zlevňujeme vládám dluh, zvyšujeme nerovnost a předáváme centrálním bankám nové pravomoci,“ vyjmenoval hříchy současného ekonomického prostředí.
Účastníci fóra se rovněž shodli na tom, že zpomalení růstu je v současné fázi ekonomického cyklu nevyhnutelné. Pokud se bude podle nich pokračovat v nekonvenční měnové politice, může být zpomalení trvalé. Nadějí pro budoucí generace je právě hledání vhodných alternativ.
Vyšehradské fórum, kterého se letos zúčastnilo zhruba dva tisíce lidí, pořádá lídr na trhu se spořením do investičního zlata a stříbra, společnost Golden Gate CZ.
ČTK