Jaderné testy: Proč skončily a proč se k nim někdo chce vrátit

02.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Jaderné testy: Proč skončily a proč se k nim někdo chce vrátit

Když americký prezident Donald Trump v říjnu nařídil obnovení jaderných testů po třiatřiceti letech, otřásl křehkou rovnováhou, která se budovala desítky let. Proč vlastně svět s testováním přestal? A co znamená, když se někdo rozhodne začít znovu?

Éra atomových hub: od Alamogordo po Bikini

Jaderná éra začala 16. července 1945 v poušti Nového Mexika. Test s kódovým označením Trinity ukázal světu sílu, která dokáže změnit dějiny – a také je ukončit. O měsíc později následovaly Hirošima a Nagasaki. Sovětský svaz šokoval Západ už v srpnu 1949 vlastní bombou. A pak začal závod, který trval půl století.

Mezi lety 1945 a 1996 proběhlo více než 2000 jaderných testů. Spojené státy jich provedly 1032, Sovětský svaz 715. Francie 210, Británie a Čína po 45. Testy se odehrávaly v atmosféře, pod zemí, pod vodou – na více než dvou tisících místech po celém světě. Atol Bikini, kazašská step, Nevadská poušť. Všude tam, kde se dalo odpálit atomovou pumu „bezpečně“. Jenže bezpečně to nebylo nikdy.

Proč to skončilo? Protože muselo

Devastující dopady na životní prostředí a lidské zdraví se nedaly ignorovat donekonečna. Radioaktivní spad kontaminoval půdu, vodu, ovzduší. Miliony lidí v Pacifiku i Kazachstánu čelily zdravotním problémům po celá desetiletí. Úrovně radiace na některých ostrovech, jako je Bikini nebo Enewetak, jsou dodnes vyšší než v Černobylu či Fukušimě.

Tlak veřejnosti rostl. V roce 1963 přišla Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek (PTBT), která zakázala testy v atmosféře, ve vesmíru a pod vodou. Podzemní testy pokračovaly, ale tempo se zpomalilo. Přinejmenším se přestalo otravovat ovzduší nad hlavami běžných lidí.

Definitivní tečku měla udělat Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT) z roku 1996. Rusko ji ratifikovalo v roce 2000, Spojené státy ji sice podepsaly, ale nikdy neratifikovaly. A v listopadu 2023 Putin svou ratifikaci odvolal – aby byl „v souladu“ s Amerikou. Jinými slovy: moratorium funguje, ale právně je křehké jako skořápka.

Proč by někdo chtěl testovat znovu?

Odpověď je dvojí: technická data, nebo politický signál. Testy poskytují technické informace – funguje nová zbraň? Jsou staré hlavice stále spolehlivé? Ale hlavně: test je demonstrace síly. Politický vzkaz adresovaný soupeřům.

Když Trump v říjnu nařídil Pentagonu okamžitě zahájit přípravu na obnovení testů, nebyla to náhoda. Stalo se to minuty před schůzkou s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Gesto jasné jako facka: my jsme zpátky ve hře. Putin už dříve varoval, že pokud USA obnoví testy, Rusko udělá totéž. A závodění může začít znovu.

Kdo dnes vlastní jaderné zbraně?

Jaderné zbraně má devět zemí: Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael. Celkový počet hlavic se odhaduje na zhruba 12 241 – což je zlomek oproti roku 1986, kdy jich bylo přes 70 000.

Rusko a USA dohromady vlastní asi 90 % všech jaderných zbraní. Rusko má kolem 5580 hlavic, Spojené státy přibližně 5225. Čína je rychle dohání – od roku 2023 přidává asi sto hlavic ročně a má jich už 600. Francie 290, Británie 225, Indie 180, Pákistán 170, Izrael 90, Severní Korea 50.

A co dělají s těmi zbraněmi? Modernizují je. Rusko vyvíjí hypersonické střely a rakety Sarmat, USA bombardéry B-21 a ponorky třídy Columbia, Čína rozšiřuje arzenál tempem, které znervózňuje Washington. Éra snižování počtu jaderných zbraní skončila. Začíná nová éra závodů ve zbrojení.

Co z toho plyne?

Svět se vrací do logiky studené války – jen s více hráči a menší předvídatelností. Smlouva Nový START je pozastavená, CTBT visí ve vzduchu, režim nešíření jaderných zbraní je pod největším tlakem od konce studené války. Některé země otevřeně debatují o vývoji vlastních jaderných zbraní. Írán se přibližuje k možnosti stát se další Severní Koreou.

A Česká republika? I sem dopadl radioaktivní spad z testů studené války – měřitelný, byť ne smrtelný. Dnes přímá hrozba pominula, ale význam jaderných zbraní pro naši bezpečnost zůstává klíčový. Jsme součástí NATO, pod americkým jaderným deštníkem. Pokud se tento deštník začne trhat, můžeme to cítit.

Zdroj info: Reuters, FAS, OSN

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Berlín na rozcestí: Znárodnit Rosněfť, nebo doufat v Trumpovu milost?

03.11.2025, Autor: red

Když americký ministr financí v říjnu uvalil sankce na ruský ropný gigant Rosněfť, v Berlíně vypukla panika. Německá vláda se ocitla v situaci, kterou se roky snažila oddalovat: musí rozhodnout, co udělá s rafineriemi, které patří Moskvě a zásobují palivem polovinu východního Německa. Dočasná výjimka ze sankcí platí jen do dubna 2026. A pak co?

Elektřina v Česku: Podle kupní síly nejdražší v EU

03.11.2025, Autor: Marek Hájek

Když se podíváte na účet za elektřinu, možná si řeknete, že to není tak hrozné. Jenže když si uvědomíte, kolik z vaší výplaty vám zmizí na energiích ve srovnání s Němcem nebo Rakušanem, najednou to vypadá jinak. A přesně tohle ukazují čerstvá data Eurostatu: Česko má podle standardu kupní síly nejdražší elektřinu v celé Evropské unii.

Koruna na rozcestí: Silná k euru, slabá k dolaru

03.11.2025, Autor: red

Česká měna se ocitla v zajímavé situaci. Zatímco vůči euru posílila na 24,34 Kč/EUR, americký dolar ji srazil na 21,05 Kč/USD. Co za tím stojí? A co to znamená pro nás všechny?

Jaderné testy: Proč skončily a proč se k nim někdo chce vrátit

02.11.2025, Autor: Josef Neštický

Když americký prezident Donald Trump v říjnu nařídil obnovení jaderných testů po třiatřiceti letech, otřásl křehkou rovnováhou, která se budovala desítky let. Proč vlastně svět s testováním přestal? A co znamená, když se někdo rozhodne začít znovu?

Orbán a rafinerie: Když se z požáru stává politikum

02.11.2025, Autor: red

Když v pondělí večer vzplála rafinerie v Százhalombattě, Viktor Orbán nečekal dlouho. Místo aby mluvil o průmyslové nehodě, začal spekulovat o sabotáži. Přinejmenším to vyvolává otázku: jde o oprávněné podezření, nebo o politickou taktiku?

ECB drží kurz: Když stabilita mluví za vše

02.11.2025, Autor: red

ECB nechala sazby na dvou procentech. A proč taky ne – ekonomika jede líp, než kdokoliv čekal. Inflace se drží těsně nad dvouprocentním cílem. To znamená, že měnová politika je tam, kde má být. Přinejmenším prozatím.

Klimatické plány OSN: Ambice versus realita

31.10.2025, Autor: red

Svět se dohodl na cíli, ale jeho dosažení se zdá být v nedohlednu. Podle nejnovějších dat OSN z konce roku 2024 směřujeme při současných národních závazcích k oteplení o 2,6 až 3,1 °C do konce století – tedy výrazně nad plánovaný cíl 1,5 °C stanovený Pařížskou dohodou.