Evropská unie stojí před rozhodnutím, které může změnit pravidla hry. V trezorech leží 200 miliard eur ruského majetku. Paradox? Nemůžeme je utratit, ale úroky z nich už financují ukrajinskou obranu. Brusel má plán: půjčit Kyjevu 140 miliard a doufat, že ruské úroky to jednou pokryjí. Ambiciózní? Spíš optimistické.
Představte si, že máte v trezoru 200 miliard eur, které patří někomu, kdo vás napadl. Nemůžete je utratit, ale můžete je investovat a z úroků financovat obranu. Přesně v této situaci se nachází Evropská unie s ruskými aktivy zmrazenými po invazi na Ukrajinu. Jenže zatímco úroky už plynou na podporu Kyjeva, otázka samotného majetku rozděluje evropské hlavní města na dva tábory.
Belgický trezor plný ruských peněz
Největší část zmrazených prostředků – odhadem 183 až 190 miliard eur – leží v belgickém finančním depozitáři Euroclear. To je suma, která by dokázala financovat roky vojenské pomoci Ukrajině nebo pokrýt značnou část poválečné rekonstrukce. Evropská komise proto přišla s ambiciózním plánem: poskytnout Kyjevu půjčku ve výši až 140 miliard eur, kterou by kryly budoucí výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Mechanismus na využívání úroků a zisků generovaných těmito aktivy už EU schválila a funguje – Česká republika například využije část z 1,4 miliardy eur z těchto výnosů na financování dodávek velkorážové munice pro Ukrajinu. Rozdělení prostředků je však stále předmětem diskuzí a není definitivně schváleno. Ale přímé zabavení majetku? To je jiná káva.
Právní miny a politické rozpaky
Mezinárodní právo má jasno: cizí státní majetek se prostě nezabavuje. I když patří agresorovi. Moskva označila jakýkoli pokus o zabavení ruských aktiv za „krádež“ a pohrozila „bolestivou odpovědí“. Některé členské státy, zejména Belgie, opakovaně vyjádřily obavy z právních žalob ze strany Ruska a finančních rizik. Brusel slyší argumenty typu „pro takový krok neexistuje žádný právní základ“ nebo požadavky na „jasné právní záruky a mechanismus sdílení rizik mezi všemi členskými státy EU“.
Rozhodnutí o plánu bylo odloženo na prosincový summit EU právě kvůli těmto právním a finančním obavám.
Eurobondy, nebo ruské peníze?
A tady vstupuje do hry bruselská strategie tvrdé ruky. Pokud se členské státy neodhodlají k využití ruských aktiv, zbývá druhá možnost. Společné evropské zadlužení prostřednictvím eurobondů. To by znamenalo, že náklady na podporu Ukrajiny by nesly všechny země EU podle svého ekonomického výkonu.
Evropská unie tak zvyšuje tlak. Buď najdeme způsob, jak legálně využít ruské peníze, nebo si budeme muset půjčit sami. Třetí varianta – nechat Ukrajinu napospas – politicky nepřipadá v úvahu, zvlášť když ruská ekonomika sice trpí (recese zasáhla 18 z 24 sledovaných sektorů zpracovatelského průmyslu), ale ruský obranný průmysl pracuje na plný výkon.
Česko v první linii
Česká republika patří mezi země, které aktivně podporují využití zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny a prosazují zpřísňování sankcí. K dnešnímu dni sankční režim EU zahrnuje již 19 balíčků opatření, která zasahují klíčové sektory ruské ekonomiky a omezují stovky jednotlivců a firem.
Přesto i zde platí, že nadšení pro využití ruských peněz je větší než ochota riskovat vlastní rozpočet. EU se dosud k plošné konfiskaci majetku neodhodlala a místo toho využívá úroky generované ze zmrazených aktiv – což je bezpečnější, ale výrazně méně lukrativní cesta.
Jak dlouho vydrží tento kompromis? Ukrajina potřebuje peníze teď, ne za deset let z naakumulovaných úroků. Rusko mezitím přizpůsobuje ekonomiku válečnému stavu. A Evropa? Ta stále hledá způsob, jak být štědrá, aniž by to bolelo. Jenže v politice, stejně jako v životě, máloco funguje zadarmo – a už vůbec ne spravedlnost.
Zdroj info: europa.eu, Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT






