Americké sankce proti srbské ropné společnosti NIS, která je většinově v ruském vlastnictví, vstoupily v platnost 9. října a fakticky odřízly Srbsko od klíčových dodávek ropy přes chorvatský ropovod JANAF. Tento krok, motivovaný snahou omezit financování ruské agrese na Ukrajině, ohrožuje nejen srbskou ekonomiku, ale i energetickou stabilitu celého Balkánu.
Co se stalo?
Srbsko se ocitlo v energetické krizi, která je důsledkem amerických sankcí. Naftna industrija Srbije (NIS), největší srbská ropná společnost, je většinově vlastněna ruskými státními giganty: Gazprom Neft drží 44,9 procenta, Gazprom prostřednictvím dceřiné firmy dalších 11,3 procenta, zatímco srbská vláda má v rukou 29,87 procenta. Tato firma provozuje dvě rafinerie – hlavní v Pančevu s roční kapacitou 4,8 milionu tun ropy a menší v Novém Sadu s 2,6 miliony tun. Společně pokrývají asi 66 procent srbského trhu s palivy a zásobují přes 400 čerpacích stanic nejen v Srbsku, ale i v Bosně a Hercegovině, Rumunsku či Bulharsku.
Sankcím USA, oznámeným už v lednu, předcházely měsíce jednání a odkladů. K 9. říjnu nebyla prodloužena licence, která umožňovala NIS fungovat dál. Výsledek? Zastavení přepravy ropy ropovodem vedeným přes Chorvatsko (JANAF), který byl pro NIS zdrojem více než 30 procent dodávek. JANAF je klíčovou tepnou pro dovoz ropy do Srbska, přes něj proudí až 90 % veškeré ropy do země. Bez něj rafinerie v Pančevu, modernizovaná za více než 900 milionů eur v posledních 15 letech, zastavila svůj provoz.
Historicky se Srbsko opírá o ruské energie od dob Jugoslávie. Rafinerie v Pančevu funguje od roku 1968, ale skutečná závislost se prohloubila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy EU a USA začaly dusit ruský energetický sektor sankcemi, zatímco Srbsko, v souladu se svou neutrální politikou, se k nim plně nepřipojilo. Plynovod TurkStream a dodávky ropy přes JANAF zajišťovaly stabilitu, ale teď se to obrací proti nim.
Dopady a geopolitické tahy
Co to znamená pro obyčejného Srba? Krátkodobě nic dramatického – zásoby na měsíc, možná i tři, jak odhaduje srbská vláda. Ale dlouhodobě? Nedostatek paliv, růst cen a chaos v průmyslu. Už teď jsou u čerpacích stanic NIS zastaveny platby cizími kartami, což komplikuje život turistům i místním. Banky se bojí sankčních rizik, takže finanční toky kolabují. Ohrožuje to také 20 procent benzínových dodávek v Bosně a Hercegovině, což rozšiřuje krizi na celý region.
USA sankce obhajují jako nutný krok k omezení ruského financování války. Rusko to vidí jako politický nátlak a odmítá prodat svůj podíl v NIS. Srbsko se cítí jako oběť velmocí. Vučićova vláda jedná s oběma stranami, ale s Američany to zatím selhalo. EU, přes Chorvatsko, které ztratilo příjmy z JANAF, zvažuje odkup NIS, aby stabilizovala Balkán. To by mohlo posunout Srbsko blíž k integraci do Unie. Srbsko by mělo urychlit odkup ruského podílu nebo hledat nové dodavatele, i když to bude náročné. Diplomatické řešení je možné, ale geopolitické napětí se dál prohlubuje. My v Evropě musíme posílit energetickou nezávislost, aby se takové krize nestaly normou.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico, Euractiv
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
