Kalkulačka daně z příjmu: OSVČ

Každý, kdo ukončí povinnou školní docházku a vykonává nějakou výdělečnou činnost (nebo při ní spolupracuje) je “osobou samostatně výdělečně činnou” (OSVČ) a ze svých příjmů je povinen platit m.j. daň z příjmu. Samostatné výdělečné činnosti mohou být vykonávány buď jako:

• Hlavní – plyne z nich pro OSVČ jediný příjem
• Vedlejší – vedle podnikání má OSVČ příjem i z dalších činností – může být zaměstnána, studovat, pobírat starobní či invalidní důchod atp.  

Většinou se jedná o živnosti, které se od roku 2024 ani nemusí k dani registrovat na finančním úřadě – OSVČ prostě vyplní a podá po skončení kalendářního roku daňové přiznání (do 2. května, případně s daňovým poradcem do 1. července) a zde vypočtenou daň zaplatí.  Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předcházející rok lze již podat pouze elektronicky. Je k tomu určen portál Moje daně, který poskytuje podrobný návod. Zde lze přiznání buď přímo podat nebo stáhnout jako soubor a ten zaslat na finanční úřad datovou schránkou. Před vyplněním dobře poslouží následující kalkulačka, která na základě vstupních údajů vyčíslí daňovou povinnost a poskytne tak oporu pro vyplnění či kontrolu příslušného formuláře.

Z jakých příjmů se platí daň?

OSVČ jsou sice typicky živnostníky, ale není tomu tak vždy. Příjmy, které podléhají dani z příjmu, mohou plynout z

• výkonu nezávislého povolání (např. spisovatel, herec, hudebník … nepotřebuje živnostenské oprávnění, postačí např. registrace)
• pronájmu vlastního majetku (např. bytu … opět není třeba živnostenské oprávnění) 
• živnostenského podnikání
• zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství 
• poskytnutí autorských práv (včetně příjmů z vydávání, rozšiřování a rozmnožování literárních a jiných děl vlastním nákladem), práv z průmyslového vlastnictví
• jiného podnikání s podnikatelským oprávněním (např. výroba elektřiny na základě licence ERÚ atp.),
• jiných aktivit – například výhry v loteriích, dary atp.

Podrobnosti o výběru daně z příjmu jsou uvedeny v zákoně o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. a další informace obsahuje daňová řád, což je zákon č. 280/2009 Sb.

Jak zjistit daňový základ OSVČ?

Sazba daně z příjmu pro OSVČ je stanovena ve výši 15 % z tzv. daňového základu, což je – ve stručnosti – částka, o kterou příjmy z dané činnosti převyšují náklady, prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. Při sestavování daňového přiznání je OSVČ povinna přiznat veškeré své příjmy a sama pak rozhoduje, které své náklady od těchto příjmů odečte. U některých je to zcela jasné (použitý materiál), u jiných to může být sporné (instalatér těžko může ke své práci potřebovat televizor, ale například kadeřník může televizor využít pro čekající zákazníky).  Finanční úřady mohou provést kontrolu, při které OSVČ doloží, jaké náklady odečetla a jejich souvislost z dosahovanými příjmy objasní. 

Co se do daňového základu nepočítá?

Některé příjmy jsou od daně osvobozené, z jiných se vybírá daň zvláštní sazbou samostatně.Tyto příjmy se tedy do základu daně nezahrnují. Osvobozené od daně jsou například výdělky z příležitostné činnosti, výhry z loterií a sázek, příjmy z pojištění majetku, ze zřízení věcného břemene atp. 

Jak lze snížit daňový základ?

Zákon uvádí některé nezdanitelné položky, které lze od základu daně odečíst (v podstatě jsou to náklady, které snižují daň z příjmu). Jsou to například:

•  úroky z hypoték nebo ze stavebního spoření, které OSVČ zaplatil v daném roce – odečíst lze až 300 tisíc Kč, pokud je jejich uhrazení prokázané (pozor netýká se to celých splátek, ale pouze úroků a neplatí to v případě, že se jedná o nemovitost k podnikání nebo v pronájmu). K daňovému přiznání je v tom případě nutné přiložit potvrzení o zaplacení úroků, které banky vystavují automaticky.  
•  Zaplacené pojistné penzijního připojištění se státní podporou, stejně jako pojistné za soukromé životní pojištění lze odečíst až do výše až 24 000 Kč. Také zde je třeba odpočet doložit příslušným potvrzením o provedených úhradách.
• Dary či bezúplatná plnění: pokud OSVČ poskytne dar na veřejně prospěšné účely, odečte z daňového základu celou jeho hodnotu – dar musí mít hodnotu alespoň 1000 Kč nebo přesáhnout 2 % z daňového základu – celkově lze odečíst až 30.000 Kč. Dar se nejčastěji dokládá darovací smlouvou. Za dar se považuje i darování krve – za jeden odběr se od základu daně odečítá 3.000 Kč.

Daňová ztráta OSVČ

Může se samozřejmě stát, že výdaje budou v daném roce vyšší než příjmy. V tom případě vzniká tzv. daňová ztráta. V daňovém přiznání se o tuto ztrátu sníží úhrn všech příjmů a v daném roce daňová povinnost nevzniká. V následujících pěti letech je pak možné ztrátu odečíst od daňového základu. Až do výše 30 milionů Kč lze vyměřenou daňovou ztrátu odečíst i od daňového základu dvou předcházejících let. Dělá se to podáním dodatečného daňového přiznání, na základě kterého finanční úřad vrátí část uhrazené daně. Tento jednoduchý princip je však v praxi poměrně složitý, základ daně se rozděluje podle příjmových zdrojů na dílčí základy, přičemž ztráta může vzniknout jen ze samostatné činnosti a z pronájmů. Zde je tedy záhodno vyhledat daňového poradce.

Paušální náklady

Zjišťování daňového základu může být poměrně pracné – vyžaduje nejen sumarizaci vlastních vydaných faktur, ale také všech přijatých daňových dokladů, neboť i každý položka nákladů (tzv. daňové uznatelných) musí být doložena daňovým dokladem (fakturou, účtenkou atp.). Dále se pak všechny tyto doklady musejí archivovat a finanční úřad si je může kdykoliv vyžádat ke kontrole. Tomu všemu se lze vyhnout využitím paušálních nákladů. Je to velké zjednodušení administrativy a mnohdy je i výhodné. Prakticky to znamená, že OSVČ neeviduje žádné své náklady a sečte pouze své příjmy a daňový základ zjistí tak, že si od nich odečte předem daná procenta. Ta jsou stanovena pro různé činnosti takto:  

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
• 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
• 30 % z příjmů z pronájmu majetku, pokud jej OSVČ do svého obchodního majetku zařadila; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.

Slevy na dani z příjmů pro OSVČ

Po zjištění daňového základu se daň z příjmu vypočítá celkem jednoduše: je to 15 % daňového základu (případně 23 %, z částky, o kterou daňový základ převyšuje 36násobek průměrné mzdy v daném roce). Od této částky se pak odečítají některé slevy. Konkrétně se jedná o tyto položky:

Pokud tedy OSVČ v řemeslné živnosti dosáhne tržeb 1 milion korun, využije princip paušálních nákladů a bude mít tím pádem daňový základ kolem 200 tisíc Kč, jeho daňová povinnost dosahuje zhruba stejné výše, jako sleva na poplatníka. Daň z příjmu tedy neplatí. 

Placení daně z příjmu OSVČ

• Nepřesáhne-li daňová povinnost částku 30.000 Kč, platí OSVČ daň z příjmu jednou za rok a to nejpozději k termínu, stanovenému pro podání daňového přiznání. Číslo účtu finančního úřadu, na který se daň platí, je uvedeno na webových stránkách (důležité je předčíslí – v tomto případě 721 – neboť určřije, o jakou daň se jedná). Variabilním symbolem je rodné číslo plátce.
•  Je-li daňová povinnost v určitém roce vyšší, tedy v rozmezí 30.000 – 150.000 Kč, zaplatí ji sice OSVČ jednorázově (jak uvedeno výše), ale zároveň začne platit zálohy na daň z příjmu. Ty jsou splatné k 15. 6. a k 15. 12. stejného roku. Záloha na daň z příjmu se platí ve výši 40 % daňové povinnosti přečdcházejícího roku. V řádném termínu pak OSVČ uhradí pouze doplatek do aktuální výše své daňové povinnosti. 
• Pokud je daňová povinnost vyšší než 150.000 Kč, zálohy ve výši 25 % daňové povinnosti předcházejícího roku se platí čtyříkrát ročně, a to 15. Den měsíců března, června, září a prosince. 

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla