Doba poklesu reálných mezd je již za námi

Ti si také byli schopni při nástupu do nového zaměstnání nejlépe vyjednat navýšení mzdy. Rok 2023 byl rokem přetrvávajícího nedostatku uchazečů, tlaku na růst mezd a obav z důsledků vládního konsolidačního balíčku. I přesto, že hospodářský růst bude příští rok s největší pravděpodobností jeden z nejnižších v rámci EU, doba poklesu reálných mezd je dle předpovědí expertů z Grafton Recruitment již za námi. 

„Je samozřejmě těžké měřit něco, co má teprve nastat, ale předpokládáme, že mzdy v roce 2024 porostou o 8 až 12 procent. A bude na zaměstnavatelích, aby na mzdy vydělali, což nebude úplně lehký úkol,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment, a dodává: „Nejvíce mzdy porostou zejména tam, kde je největší nedostatek uchazečů. Lidé sice chybí napříč obory i regiony, ale nejkritičtější situace je s kvalifikovanými odborníky do výroby a s řemeslníky. Aby firmy dokázaly splnit své závazky a zakázky, budou muset potřebné lidi řádně zaplatit. Spolu s mírně klesající inflací to přinese konec propadu reálných mezd.“

Růst mezd bude do značné míry souviset i se škrty v oblasti benefitů, ke kterým dle šetření Grafton Recruitment přistoupí v důsledku zavedení limitu pro daňové zvýhodnění benefitů téměř tři čtvrtiny zaměstnavatelů. Nejčastěji dojde ke snižování poskytování benefitů z kategorie příspěvků na kulturu, sport, dovolenou, dopravu, léky či nadstandardní zdravotní péči. Velmi pravděpodobně firmy také zruší převody na spořící účet a možnost převodu bonusů a prémií do Cafeterie, tzv. bonus swap. „Tyto škrty mohou firmy kompenzovat například přesměrováním nákladů na příspěvky na penzijní připojištění, kde je limit 50 000 za rok a nepočítá se do zmiňovaného limitu. O to ale nemusí mít většina zaměstnanců zájem, naopak se budou snažit vyjednat si co nejvyšší mzdu. Když ji nedostanou, hrozí, že se poohlédnou jinde. Takzvaný job hopping tak bude příští rok ještě výraznějším trendem než letos,“ vysvětluje Martin Malo.

Rok 2024 bude provázet také adopce novely zákoníku práce. Jelikož neexistuje aplikační praxe ani dostatečné metodické pokyny ze strany navrhovatele, řada firem neví, jak ji správně implementovat, a to ať už jde o nová pravidla související s home office nebo dohodami o provedení práce. „Zatím pozorujeme, že dohodáři ve většině případů přechází na IČO, což určitě záměrem novely nebylo,“ komentuje Martin Malo s tím, že je to zároveň důsledek malé ochoty zaměstnavatelů poskytovat zkrácené úvazky. Flexibilita úvazků by přitom měla být pro následující roky jejich hlavní prioritou.

Foto: Pixabay

Zdroj: PRCOM