Dle nedávno schválené Evropské digitální dekády by mělo do roku 2030 disponovat alespoň osmdesát procent evropské populace základními digitálními dovednostmi, sedmdesát pět procent podniků má využívat cloudové služby a více než devadesát procent malých a středních podniků by mělo dosahovat základní úrovně digitalizace.
Minimálně poslední cíl je však dalece vzdálený.
Vyplývá to z nejaktuálnějšího vydání DI Indexu (Digital Intensity Index). Ten měří míru digitalizace mezi firmami členských států EU pomocí míry využití dvanácti různých digitálních technologií (AI, e – commerce, cloudové služby atd.).
Dlouhá cesta k evropským cílům
V roce 2021 dosáhlo základní úrovně digitalizace 56 % podniků působících v Evropské Unii. Základní úroveň znamená využívání alespoň čtyř z dvanácti vybraných digitálních technologií (např. využívání jakékoli AI, podíl prodeje prostřednictvím e-commerce na celkovém obratu alespoň 1 % atd.) Základní úroveň zahrnuje podniky s nízkou, vysokou a velmi vysokou úrovní indexu digitální intenzity (DII), s výjimkou velmi nízké úrovně. Z malých a středních podniků (SME) dosáhlo základní úrovně digitální intenzity 55 %, zatímco u velkých podniků to bylo 88 %.
Graf: Digital Intensity Index 2021
Zdroj: Eurostat
Pouze 3 % malých a středních podniků (MSP) v EU dosáhlo velmi vysoké úrovně digitalizace, zatímco 18 % dosáhlo vysoké úrovně. Většina MSP zaznamenala nízkou (34 %) nebo velmi nízkou (45 %) úroveň digitalizace.
Podle jednoho z cílů Evropské digitálního dekády by do roku 2030 mělo více než 90 % malých a středních podniků v EU dosáhnout alespoň základní úrovně digitalizace. V roce 2021 chybělo MSP k dosažení těchto evropských ambicí 35procentních bodů.
Česko patří k průměru
Česká republika se pak v DI Indexu umístila na 16. místě, tedy mezi přesný evropský průměr. Stále za sebou však zanechala většinu východoevropských zemí, včetně všech zbylých států Visegrádské čtyřky.
Naopak největší podíl podniků, které dosáhly velmi vysoké úrovně DII, můžeme najít ve Finsku, Dánsku a Maltě (všechny 10 %) nebo Švédsku (9 %). Nejhůře pak dopadlo Rumunsko a Bulharsko s přibližně třemi čtvrtinami podniků vyznačujících se velmi nízkou digitální intenzitou (77 %, resp. 74 %).
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA