Aktuálně:

Důvěra spotřebitelů v ekonomiku klesá – co s tím?

02.06.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku klesá – co s tím?

Zveřejněný konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu přinesl zajímavá, tak trochu očekávaná, přesto však poměrně zlověstná čísla ekonomického sentimentu.

Ukazuje se, že důvěra v ekonomiku domácností (spotřebitelů) se ještě více odtrhla od očekávání firem, když spadla na nejnižší hodnotu od května 2012.
Podle ČSÚ se sice souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu vyjádřený bazickým indexem) meziměsíčně zvýšil o 1,8 bodu na hodnotu 101,8, avšak rozklad indexu ukazuje zmíněný rozpor – indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 3,2 bodu na hodnotu 107,0, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 5,5 bodu na hodnotu 75,8.
Zatímco průmysl reaguje poměrně pozitivně na vysokou poptávku, nakumulovanou během pandemie, překonání covidové a postcovidové nejistoty, zanedbatelnou hrozbu opětovného uzavírání ekonomiky či pokles stavu nakumulovaných zásob, které z vyprazdňujících se skladů putují k odběratelům a finálním zákazníkům, domácnosti pociťují spíše dopady inflace na rodinných rozpočtech a svírá je strach. O tom je možné přesvědčit se v níže přidaném obrázku:

Zdroj: ČSÚ

Probíhající „předkampaň“ komunálních, a hlavně prezidentských voleb začíná neúprosně mediálně zesilovat dopady inflace a budovat nejistotu v hlavách spotřebitelů, kterou notně přiživují opoziční politici (a některá média). Faktem je nepochybně to, že zkrocení inflace a udržení důvěry investorů ve fiskální stabilitu českých veřejných financí nebo českou korunu jde tvrdě proti uvolnění fiskální politiky, kterou předvedla minulá vláda během pandemie a po které někteří volají i nyní. Krátce řečeno: Kasa je prázdná, rozdávat se bude jen těžko. Každý náznak na expanzivní hospodářskou politiku vlády nebo centrální banky trh nemilosrdně trestá snížením ratingu, který má dopad na náklady obsluhy dluhu, nebo oslabením koruny, která prodražuje importy a vytváří ještě větší tlak na napjaté rozpočty domácností.
Vláda premiéra Fialy je tak v nepříjemné situaci, kterou zažila například i vláda Mirka Topolánka při minulé krizi. Je třeba dělat spíše nepopulární, restriktivní opatření, ale verbálně udržovat „vysokou morálku“ spotřebitelů, aby ekonomika nespadla do recese, ovšem ne zas tak moc, přeci jen bojujeme s inflací.
ALEŠ ROD, je ekonom, působí jako ředitel výzkumu v CETA – Centru ekonomických a tržních analýz
Foto: Pixabay
Zdroj: Aleš Rod


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.