V zákoně není zakotveno oprávnění široké preventivní kontroly ani pro Krajské hygienické stanice, ani pro Policii ČR. Kontrola opatření Ministerstvem zdravotnictví nevyplývá ze zákona. Proto povinnost prokázat se testy, očkováním nebo potvrzením o nemoci hrubě překročilo meze ústavnosti a zákonnosti.
A kontrolovaná osoba může odepřít jakoukoliv součinnost, či podání vysvětlení. Takové jsou zásadní námitky vůči povinnosti prokazování se doklady k nemoci Covid – 19, které zformulovali advokáti oslovení EM.
„Než odpovím na otázku formálního práva, připomenu to podstatné. Uvedený požadavek bych chápala, kdyby tu skutečně byla situace, kterou lze nazvat epidemií. To je ale prostě lež. Pandemická situace tu nebyla nikdy, a i o epidemii lze přinejmenším úspěšně pochybovat,“ konstatuje úvodem advokátka Jana Zwyrtek Hamplová s tím, že dnes je v České republice 99,985 procenta zdravých občanů a 0,015 procenta nemocných. „Tedy manipulace s fakty dosáhla astronomických rozměrů.“
Z hlediska práva tak bylo podle advokátky hrubě zneužito nouzového stavu, a když konečně sněmovna našla sílu ho zrušit, dala vládě do rukou ještě silnější zbraň, a to zákon pandemický, který už je zcela mimo sněmovní kontrolu. Na jeho základě vznikají ona opatření, která v mnoha případech hrubě překročila meze ústavnosti a zákonnosti. Toho druhu je zcela jednoznačně i požadavek na prokazování se oním triumvirátem – testy, očkováním nebo potvrzením o nemoci. „Doplním tedy také triumvirát – požadavek je neústavní, protože zasahuje nad přiměřenou míru do občanských práv, když jednu skupinu bezdůvodně diskriminuje, je protizákonný, protože je vědomě zneužíváno pandemického zákona v době, kdy tu není situace pandemie ani epidemie, a za třetí nelze nikoho nutit poskytovat proti sobě důkazy ve správním řízení. Proto s nadsázkou tvrdím, že přijde-li kontrola v restauraci ke mně, předložím jí maximálně advokátní průkaz, a to jen proto, abych se pobavila. A uvidíme, kdo následný souboj, bude-li mít odvahu se do něj pustit, vyhraje.“
Ve směru toho, za jakých podmínek může občan vstoupit do určitých prostor, je zřejmě vše jasné vcelku jasné, i když formulace o oprávnění vstoupit do prostor je-li schopen na místě prokázat či doložit výše uvedené není šťastná, míní místopředseda ČAK Tomáš Sokol. Svádí k výkladu, že schopnost prokázat se uvedenými doklady se vztahuje pouze k právu vstoupit do provozovny, ne však k dalšímu pobytu v ní. Tedy když už je zákazník jednou vevnitř, nemusí nic prokazovat. „To je ale spíše detail. Problém podle mne může nastat, pokusí-li se někdo kontrolovat, zda uvedený doklad zákazník má. V pandemickém zákoně o právu kontrolovat kohokoliv není ani slovo. V zákoně č.258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů je řada norem, opravňujících ke kontrole, ale nic z toho podle mne nelze aplikovat pro případ pokusu ověřovat, zda zákazník má u sebe předepsaný doklad.“
Provozovatel takové oprávnění, či povinnost ověřovat oprávněnost vstupu zákazníka do provozovny podle Sokola evidentně nemá. To vyplývá i z textu mimořádného opatření, které jasně stanoví, co provozovatel musí udělat nebo zajistit. „Zákazníkovi pak nic neukládá povinnost, podrobit se kontrole a jak jsem uvedl, ani ze zmíněných zákonů nelze dovodit právo kohokoliv kontrolovat zákazníky.¨
Jak dále Sokol uvádí, překoná-li kontrolní orgán, zřejmě hygienická stanice a její pracovník, problém s nedostatkem pravomoci kontrolovat, pak by před každou kontrolou měl kontrolovanou osobu poučit podle uvedeného ustanovení v přestupkovém zákoně. Nepůjde ještě o obviněného, ale toto oprávnění svědčí komukoliv, kdo se může obávat, že obviněným bude, pokud se přizná, že nemá potřebný doklad. A kontrolovaný jistě může odepřít jakoukoliv součinnost či podání vysvětlení. „Má to drobný háček, spočívající v povinnosti „být schopen se prokázat“, takže striktně vzato není důležité, proč zákazník není schopen se prokázat, ale to, že nebyl schopen. Díky tomu všemu lze očekávat řadu sporů o to, zda se povinnost „být schopen se prokázat“ vztahuje jen na vstup do provozovny nebo na celou dobu pobytu v ní a zda odepření tuto povinnost splnit na výzvu kontrolujícího je porušením povinnosti, uložené mimořádným opatřením anebo ne.“
K tomu si lze podle Sokola představit spory o validnost dokladu o podstoupení preventivního antigenního testu na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který je určen pro sebetestování. Tedy zřejmě vlastního čestného prohlášení. „Pokud to vezmou s kontrolou vážně, bude v hospodách a podobných zařízeních dost veselo. Prostý lid se bude všelijak vymlouvat, například, že doklad měl, ale hodinu po vstupu ho použil k jinému účelu, protože na toaletě neměli papír, právníci a podobná individua budou namítat nedostatek pravomoci, požadovat poučení podle citovaného ustanovení, případně namítat, že doklad mají v kapse, ale už po deseti pivech se už do ní rukou nestrefí. Další koumáci to budou mít v elektronické podobě, což bude asi trochu problém a zbývající uprchnou na toaletu a tam si vyrobí originál čestné prohlášení o tom, že jsou zdraví už od narození. Pokud ovšem nebude pan provozovatel rozdávat formuláře takových prohlášení o sebetestu už s prvním pivem každému zákazníkovi preventivně.“
Jak podle pandemického zákona i podle přestupkového zákona, není zakotveno oprávnění široké preventivní kontroly ani pro KHS ani pro PČR. Policie, tak hygiena mohou zakročit v případě, že je zde podezření, že byl spáchán přestupek – tedy např. při zjevném porušení mimořádného opatření (pobyt v provozovně restauračního zařízení v době, kdy zde byl pobyt veřejnosti zakázán). Kontrola toho, zda určitá osoba přítomná na zahrádce dodržela omezení a vstoupila na zahrádku restaurace při splnění omezujících podmínek vyplývajících z opatření MZV, ze zákona přímo nevyplývá.
Podle pandemického zákona je porušení mimořádných opatření přestupkem. Tento přestupek projednává podle § 12 odst. 1 krajská hygienická stanice, podle odst. 3 jej může v blokovém řízení projednat též Policie ČR, vysvětluje místopředsedkyně ČAK Monika Novotná. Podle přestupkového zákona (§ 74) může policie učinit nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku, a následně může věc předat příslušnému orgánu k přestupkovému řízení.
„V obou případech, tedy podle pandemického zákona a podle přestupkového zákona, není zakotveno oprávnění široké preventivní kontroly ani pro KHS ani pro PČR. Jak policie, tak hygiena mohou zakročit v případě, že je zde podezření, že byl spáchán přestupek – tedy např. při zjevném porušení mimořádného opatření (pobyt v provozovně restauračního zařízení v době, kdy zde byl pobyt veřejnosti zakázán).
Na druhé straně, vysvětluje dále, pokud hygiena nebo Policie zjistí, že konkrétní osoba porušila opatření MZV, může ji postihnout pro spáchání přestupku. Zde je však zase k diskusi, zda nebude opatření MZV zrušeno pro nezákonnost. Nezákonné opatření samozřejmě nezakládá povinnost občanů je dodržovat – tedy pokud by někomu byla uložena pokuta na základě nezákonného opatření, může se zprostit povinnosti ji zaplatit právě s poukazem na nezákonnost opatření MZV.
TOMÁŠ SOKOL, místopředseda ČAK Foto: Poskytnuto Tomášem Sokolem |
MONIKA NOVOTNÁ, místopředsedkyně ČAK Foto: Poskytnuto Monikou Novotnou |
Foto 1: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek