Je manažerem se zkušenostmi ze dvou středočeských nemocnic. Zároveň je i sám lékař. Za svůj nejdůležitější a zároveň nejtěžší úkol stále považuje budovat důvěru dvou tisíc zaměstnanců vyhledávaného superspecializovaného pracoviště. Jeho nemocnice byla také vyčleněna pro nemoc COVID-19.
Rozhovor s PETREM POLOUČKEM, ředitelem Nemocnice Na Homolce
Původně jste lékařem, specializujícím se na hrudní chirurgii a intenzivní medicínu. Od roku 2009 jste působil v Oblastní nemocnici Příbram jako náměstek léčebně-preventivní péče a od roku 2013 jako zástupce ředitele nemocnice pro zdravotní péči a strategii. Od roku 2017 jste řídil Oblastní nemocnici v Kladně a od roku 2018 jste ředitelem Nemocnice na Homolce. Je možné uplatnit lékařské zkušenosti a vlastnosti chirurga i při řízení nemocnice? Mají něco společného chirurgie a řízení nemocnice?
Zkušenosti, které jsem získal jako lékař v Motole, jsem využil mnohokrát. Hned v počátcích mé manažerské role mě znalost fungování urgentního příjmu, centrálních operačních sálů a jednotek intenzivní péče velmi pomohla při jejich budování v příbramské nemocnici. Každá nemocnice, ve které jsem působil, je však trochu jiná. Jiné je prostředí fakultní nemocnice, jiná situace je v oblastních nemocnicích a trochu jiná je i specializovaná nemocnice, jakou je třeba Homolka. A co má společného chirurgie s řízením nemocnice? Chirurgie vás naučí tvrdě pracovat, rozhodovat a nést za svá rozhodnutí bezprostřední zodpovědnost. To vše je pro řízení nemocnice nezbytné.
Homolka je elitní pracoviště, kde jsou k dispozici nejmodernější metody léčby a vysoce erudovaní odborníci. Ve kterých oborech vyniká? Jaké moderní metody jsou u vás v nemocnici?
Homolka se specializuje zejména na léčbu neurologických chorob a onemocnění srdce a cév. Máme opravdu vynikající neurochirurgy a spondylochirurgy. Máme tu PET centrum s nejdelší zkušeností v republice a také specializovaná radiologická pracoviště, kde se provádí nejen diagnostika, ale i různé zákroky léčící mozek či páteř, a jako jediní v republice máme pro léčbu mozku k dispozici gama nůž. Také jsme komplexním cerebrovaskulárním centrem, pacientům s mozkovou mrtvicí, které k nám většinou přiveze záchranka, dokážeme poskytnout opravdu rychlou a účinnou pomoc. V našem kardiocentru se léčí pacienti z celé republiky. Máme skvělé kardiochirurgy, kteří mají unikátní zkušenosti s léčbou dospělých pacientů s vrozenou srdeční vadou a s léčbou chlopenních vad. Naši kardiologové vynikají v katetrizační léčbě srdce a jsou světově známí zaváděním inovací. Máme operačního robota, na kterém se provádějí miniinvazivní operace různého druhu, mimo jiné na něm operujeme i srdce, a dokonce i hlavní tepny, jako například břišní aortu, což je naše unikum.
Bude mít Homolka v příštích letech dostatek financí na to, aby tyto obory dále rozvíjela a svou přední pozici si udržela?
Uděláme pro to maximum, ale vše se bude odvíjet od ekonomické situace jak nemocnice samotné, tak celého českého hospodářství. V minulém roce jsme učinili několik zásadních kroků k ekonomické stabilizaci nemocnice a zdálo se, že ekonomické podmínky pro rozvoj nemocnice tak budou velmi dobré. Začali jsme připravovat dlouhodobě odkládané investice a rekonstrukce, pracovat se začalo i na strategických a rozvojových projektech. Příchod koronavirové pandemie tyto aktivity sice pozastavil, ale nyní se již v započaté práci snažíme naplno pokračovat.
Říká se o vás, že jste také krizovým manažerem. Je to pro vás odlišné řídit nemocnici v době nouzového stavu?
Právě v těchto chvílích se velmi hodí téměř jakékoli zkušenosti z minulých období. Každá zkušenost spojená s řešením nějakých krizových situací je cenná. A nejedná se pouze o krize vyvolané například špatnou ekonomickou situací nemocnice. Velmi důležité pro zvládnutí organizace v době nouzového stavu pro mne byly zkušenosti, které jsem získal při rekonstrukcích nemocnic, určitě pomohly i zkušenosti z různých nácviků traumaplánů, evakuačních cvičení nebo nácviku blackoutu.
Řízení nemocnice v nouzovém stavu v době koronavirové pandemie si vyžádalo zejména v prvních dnech a týdnech vynaložení opravdu velkého úsilí. Bylo nutné rychle do krizového řízení zapojit celou řadu odborníků a kontinuálně analyzovat velké množství odborných informací. Díky tomu se nám ale podařilo vše zorganizovat tak, že byla v maximální míře zajištěna bezpečnost pacientů i personálu. Strategické řízení šlo zcela logicky v tomto období stranou.
Nemocnice na Homolce byla také vybrána jako nemocnice pro hospitalizaci pro nemocné COVID-19. Jak moc to bylo náročné?
Náročné to bylo především v prvních dnech. Měli jsme sice nějaké zkušenosti z předchozích let, například s ptačí chřipkou, spalničkami a podobně, ale to se nedá s pandemií koronaviru srovnat. Museli jsme takřka ze dne na den vybudovat dvě specializovaná oddělení, jedno pro covid pozitivní pacienty vyžadující oxygenoterapii, a druhé pro pacienty vyžadující umělou plicní ventilaci a případně mimotělní oběh, tzv. ECMO. Navíc jsme pro obě oddělení vybudovali relaxační zónu, která sloužila pracovníkům covid jednotek k občerstvení a odpočinku. Pandemický tým pracoval prakticky nepřetržitě. Ve dne, v noci, o víkendech. Jinak to ani nešlo. Neustále bylo nutné vyhodnocovat situaci, aktualizovat opatření a předávat včas informace zaměstnancům nemocnice. Emoce a obavy z neznámého byly téměř všudypřítomné. Vedle covid jednotek se ale pracovalo i na standardních odděleních, i když v omezeném režimu. Takže se v nemocnici vytvořily takříkajíc dva oddělené světy, které oba musely perfektně fungovat. Stálo to mnoho úsilí, ale jsem přesvědčen, že se nám to i podařilo. Důkazem toho snad může být i fakt, že žádný ze zdravotníků v souvislosti s péčí o covid pacienty neonemocněl. A to je pro nás ta nejlepší zpráva.
Zdá se, že epidemie je v současné době pod kontrolou. Jak se bude nemocnice vracet k běžnému provozu?
Pod kontrolou aktuálně snad ano, ale je zřejmé, že s koronavirem tu budeme žít ještě dlouho. My jsme ještě před zahájením rozvolňování mimořádných opatření začali pracovat na plánu návratu nemocnice do obvyklého provozu, ale situace nám bohužel zatím neumožňuje jet na plný plyn. Naším cílem je alespoň částečně kompenzovat výpadek činnosti v důsledku nouzového stavu, a bude-li se epidemiologická situace vyvíjet příznivě, pak bude patrně možné odstranit postupně většinu opatření. Nic se však nesmí uspěchat. Obezřetnost je stále na místě.
Očekáváte také, jako někteří vaši kolegové v jiných nemocnicích nárůst zanedbaných a nediagnostikovaných například onkologických a jiných onemocnění?
Velmi bych si přál, aby tomu tak nebylo. I proto se snažíme zejména pacienty v preventivních onkologických programech opakovaně aktivně zvát na vyšetření, nabízíme jim brzké termíny a plánujeme v případě potřeby i rozšíření ordinační doby. Je však třeba zdůraznit, že pacienty, kterým bylo diagnostikováno nějaké nádorové onemocnění nebo u nichž došlo ke zhoršení zdravotního stavu, jsme byli připraveni samozřejmě ošetřovat bez nějakých podstatných omezení po celou dobu nouzového stavu.
Nejste sice epidemiolog, ale jak vy vidíte možnost druhé vlny koronavirové epidemie?
Myslím, že málokdo dnes ví, jaký bude průběh epidemie v dalších měsících. Ale nastane-li druhá, nebo i nějaká další vlna, budeme na ně určitě připravenější a budeme schopni zúročit řadu našich zkušeností. Potvrdili jsme si, že máme opravdu velmi robustní a stabilní zdravotnický systém a skvělé zdravotníky. Byl vybudován systém on-line sledování volných vyšetřovacích i lůžkových kapacit. Máme dostatečné zásoby ochranných pomůcek. Udělalo se toho opravdu mnoho. Na druhou stranu mám obavy z toho, jak by případně reagovala veřejnost na další vlnu omezujících opatření. Obávám se totiž, že tím, že jsme první vlnu zvládli, alespoň po medicínské stránce, relativně velmi dobře, může být ochota některých lidí vrátit se zpět k omezujícím opatřením menší.
Velkým problémem v době akutního ohrožení epidemií, o kterém se hodně mluvilo, byl nedostatek ochranných prostředků. Jaká byla situace ve vaší nemocnici? Kde se vám podařilo zajistit dostatek ochranných pomůcek?
Pro příjem prvních pacientů jsme byli v té kritické době ochrannými pomůckami vybaveni, a přestože se v prvních týdnech stav některých ochranných pomůcek snižoval, nenastala nikdy situace, že bychom nějaké ochranné pomůcky vůbec neměli. Měli jsme zásobu i používání pomůcek nastavenou dle doporučení WHO a ECDC, ale je pravda, že kdyby došlo na maximální možnou spotřebu, to znamená při úplném obsazení lůžek, naše zásoby by vydržely jen několik dnů nebo týdnů. Proto jsme se snažili pomůcky obstarat stůj co stůj v co největším počtu. Situace se výrazně zklidnila ve chvíli, kdy zásobování nemocnic ochrannými pomůckami převzalo ministerstvo. Také nám pomohli dárci, kterých byl nesčetný počet a kterým ještě jednou za tento projev občanské solidarity velmi děkujeme. Nyní jsme ve stavu, kdy máme zásoby ochranných pomůcek na tři a více měsíců.
Je u vás také aktuální nedostatek zdravotnického personálu? Jak řešíte tento problém?
Obecně je na Homolce situace v tomto ohledu celkem stabilní, spíše řešíme individuální výkyvy z důvodu nemocí, odchodů na mateřskou dovolenou a podobně. Vzhledem k tomu, že aktivně spolupracujeme s vysokými školami, vyššími odbornými školami a podnikáme různé náborové aktivity, daří se nám ošetřovatelské týmy průběžně doplňovat. Během posledních dvou měsíců, kdy se týmy zdravotníků nesměly potkávat a některé ze sester zůstaly doma s dětmi z důvodu uzavření škol, nám velmi pomohli medici z řad dobrovolníků a oslovili jsme také platformu Sestry v záloze.
Mluví se o systému centrálního nákupu ochranných pomůcek. Jaký je na to váš názor?
Rozhodně to stojí za úvahu. Svým charakterem jsou ochranné pomůcky pro centralizovaný nákup určitě vhodné. Centralizovaný nákup by měl být efektivnější, jednoduše už díky tomu, že místo několika zakázek připravujete a administrujete jenom jednu. Ušetřilo by to čas mnoha nákupním týmům a zadavatelé by získali silnější postavení.
Jaký bude vývoj ve zdravotnictví v ČR podle vás po epidemii?
Na tuto otázku sám poměrně dlouho hledám odpověď. Vše bude asi záležet na vývoji epidemiologické situace a dost napoví podzim, kdy se očekává druhá vlna. Pro zdravotnictví to je a bude velká výzva. Musíme zajistit pacientům péči, na kterou byli zvyklí, ale zároveň musíme myslet i na stále trvající potenciální nebezpečí nákazy. Nějakou dobu budeme balancovat, hledat optimální cestu, která zajistí rovnováhu mezi naší potřebou vrátit se k normálnímu životu, jak jsme ho znali před pandemií, a nutností dodržovat opatření, která jsou nezbytná pro bezpečí pacientů a personálu nemocnic. Rozhodující bude také hospodářská situace země i jednotlivých poskytovatelů zdravotní péče. Vláda už sice udělala důležitý krok v pomoci zdravotnictví, když rozhodla o navýšení platby za státní pojištěnce, ale zásadní bude zejména korekce původní úhradové vyhlášky pro rok 2020. Většina nemocnic totiž nebude schopna původní požadavky vyhlášky naplnit.
Co byste ve vaší nemocnici rád změnil nebo vybudoval?
Nemocnice si s sebou z minulosti nese řadu potíží. V minulém roce se podařilo vybudovat tým nákupu a nastavit celou řadu klíčových procesů. Připravili jsme několik dlouho odkládaných investic do obnovy přístrojů a rekonstrukcí, nastavili jsme investiční plán na další tři roky. I přes obrovské úsilí a množství odvedené práce však stále zůstává jedním z největších našich problémů ICT infrastruktura. Tu se snažíme dobudovat, posílit a kvalitativně výrazně posunout. Takže jednak trvale pracujeme na posilování naší kyberbezpečnosti a jednak, a to je náš největší projekt v oblasti ICT, budujeme nový nemocniční informační a manažerský systém. Velmi intenzivně pracujeme rovněž na plánu strategického rozvoje našich medicínských programů. V hrubých obrysech jsme tento záměr představili zaměstnancům již v prosinci minulého roku, aktuálně jsme ve fázi příprav podkladů pro objemové studie. V konečném důsledku by měl stavební generel přinést rozšíření budovy z východní a západní strany. Toto rozšíření budovy umožní rozvoj celé řady našich oborů a nabídne i zvýšený komfort našim pacientům.
Děkuji za rozhovor.
Foto 1 a 2: archiv Nemocnice Na Homolce
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
