Aktuálně:

Odbory stravovací paušál odmítají, asociace restaurací podporuje

09.08.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Odbory stravovací paušál odmítají, asociace restaurací podporuje

Odbory odmítají plán ministerstva financí (MF) na zavedení stravovacího paušálu vedle nynějších stravenek.

Podle předáků by znamenal rušení podpory stravování zaměstnanců. Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) naopak záměr podporuje. Úbytku hostů se neobává. Restauratéři si stěžují na administrativu i provize, které musí za lístky na jídlo platit. Podle společností, které poukázky poskytují, by změna vedla k omezení pravidelného stravování zaměstnanců, likvidaci kantýn a jídelen i k nižším příjmům rozpočtu.
Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. S plánem zrušit daňové zvýhodnění stravenek a nahradit ho paušálem přišlo MF už před 12 lety. Návrh neuspěl, objevil se pak ještě několikrát. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď řekla, že by pracovník mohl dostávat od zaměstnavatele daňově zvýhodněný paušál na jídlo. Změna má být součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2021 a který má podle Schillerové přispět ke zjednodušení administrativy a odstranění daňových výjimek. Přidat k daňově zvýhodněným stravenkám či obědu v kantýně i příspěvek zaměstnavatele navrhuje v posledních letech Asociace hotelů a restaurací ČR.
Proti záměru se staví Českomoravská konfederace odborových svazů. „Je to opakovaná snaha ministerstva financí bombardovat funkční, zavedený a oblíbený systém,“ uvedl předák Josef Středula. Pokud by podle něj plánovaný paušál byl daňově zvýhodněný, stát by jistě jeho využití kontroloval. „Nechápu potom, jak může paní ministryně hovořit o zmírnění administrativy, neboť zaměstnavatelé budou zahlceni účtenkami za jednotlivé obědy zaměstnanců pro případnou kontrolu finanční správy. Jestliže by stát toto nekontroloval, tak nedává smysl, aby cokoliv dotoval,“ řekl. Obává se, že návrh směřuje ke zrušení stravenek.
Podle mluvčího odborů veřejného sektoru Pavla Bednáře by zaměstnanci paušál využívali nejspíš na jiné účely než na stravování. To si myslí i generální ředitel stravenkové firmy Sodexo Daniel Čapek. Zmínil výzkum asociace malých a středních podniků, podle něhož by po zrušení stravenek obědy v restauracích omezily dvě třetiny zaměstnanců, kteří nyní poukázky na jídlo mají. To by mohlo vést k omezení pravidelného stravování, rušení kantýn, jídelen a restaurací i k dopadům na státní rozpočet, uvedl šéf Sodexo.
Podle nedávné studie Institutu oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické díky stravenkovému systému získává státní pokladna ročně 1,6 miliardy korun a restaurace a kantýny na zisku asi 1,3 miliardy. Podle propočtů Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) by po zrušení stravenek mohl rozpočet přijít ročně až o 30,9 miliardy korun. „Zaměstnanecké stravování je podporováno ve většině evropských zemí a tímto krokem by bylo zlikvidováno,“ uvedl šéf APROPOS David Rýc.
Mluvčí společnosti Endered Daniela Pedret sdělila, že se dá očekávat pokles návštěvnosti restaurací v době obědů, nižší tržby i dopad na ekonomiku. „Zavedení neúčelového paušálu by vedlo k méně pravidelnému stravování, a tedy ke zhoršení stravovacích návyků zaměstnanců, což v dlouhodobějším horizontu bude mít dopady i na jejich pracovní výkonnost i zdraví,“ uvedla mluvčí.
Podle AHR zhruba 30 procent restaurací poukázky nepřijímá a řada podniků je bere jen kvůli udržení konkurenceschopnosti. „Časová a administrativní zátěž spojená se stravenkami je pro restaurace velmi zatěžující. Navíc musí provozovatelé platit provize z nominální hodnoty každé stravenky – a to až šest procent – firmám, které stravenky tisknou. U elektronických stravenek pak platí i provizi provozovatelům terminálů,“ uvedla AHR.
Podle ní se tři pětiny dotázaných restaurací, které poukázky berou, odlivu hostů nebojí. Počítají jen s dočasným úbytkem strávníků v době poledních menu. „Lidé, kteří preferují teplé jídlo s obsluhou v restauracích, budou v případě poskytnutí finanční částky ke mzdě navštěvovat restaurace i nadále. Nebudou měnit svůj životní styl jen proto, že nemají stravenky,“ míní Stárek.
Hospodářská komora jasný postoj k návrhu nemá. Zastřešuje totiž stravenkové společnosti, asociaci restaurací i firmy, které poukázky mají jako benefit. Podle svého mluvčího Miroslava Dira na stanovisku pracuje a obecně podporuje elektronizaci stravenek i záměr MF. „Zvažujeme dokonce i variantu, se kterou přišli experti odborné platformy Hospodářské komory, že by se zavedla jakási státní stravenka,“ dodal Diro. Podle některých členů komory by po zavedení paušálu úbytek stravenek v oběhu mohl vést ke snížení poplatků, zjednodušení administrativy či ke zkrácení doby proplacení stravenek restauratérům.
Stravenky nyní dostává zhruba 1,5 milionu zaměstnanců.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.