Aktuálně:

Financování asistentů pedagoga by se mělo změnit, projedná vláda

29.07.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Financování asistentů pedagoga by se mělo změnit, projedná vláda

Asistenti pedagoga a speciální pedagogové-logopedi ve speciálních školách by od příštího roku už neměli dostávat peníze z rozpočtu na inkluzi

, ale z rozpočtu škol na platy. Ministerstvo školství tak chce zabránit dvojímu způsobu financování těchto pracovníků. Změny by navázaly na nový model placení škol, který má fungovat od ledna. Upřesnit by se mělo rovněž dosud široké rozpětí maximálního počtu vyučovacích hodin asistentů. Vyplývá to z návrhu změn v souboru vyhlášek a nařízeních vlády, které by kabinet měl projednat v úterý.
Asistenti pedagoga jsou v současnosti nejdražší součástí takzvané inkluze, tedy společného vzdělávání handicapovaných dětí s ostatními v běžných školách. V letošním rozpočtu jsou na inkluzi vyhrazeny čtyři miliardy korun. Tyto peníze jdou i na některé asistenty ve speciálních školách, kde jsou přitom podmínky už nastavené pro skupinové vzdělávání handicapovaných žáků. Podle ministerstva je to nesystémové a neefektivní.
V souvislosti s chystanými změnami ve financování škol od ledna 2020 proto resort navrhl, aby speciální školy dostávaly na asistenty peníze podle počtu vyučovacích hodin, ve kterých budou pomáhat dětem. Podle stejného principu mají jít do škol od příštího roku i peníze na učitele. Nyní získávají školy peníze podle počtu žáků.
Změny ve financování asistentů pedagoga by podle ministerstva neměly znamenat další nároky na rozpočet. Počítá s tím, že by se pouze přesunula část peněz určených na pomoc při začleňování znevýhodněných dětí ve školách do rozpočtu speciálních škol na platy.
Novelou by se měl upravit i rozsah přímé pedagogické činnosti asistentů. V současnosti pro ně nařízení vlády stanovuje rozpětí mezi 20 až 40 hodinami, což podle ministerstva vede k nerovnému postavení těchto lidí ve školách. Od ledna 2020 proto úřad počítá se změnou na 36 hodin pro asistenty ve speciálních školách a od září 2021 pak s 32 až 36 hodinami pro asistenty pedagoga v ostatních školách.
Záměrem navrhované právní úpravy je vytvoření podmínek pro zvýšení kvality vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, neboť navržené řešení stanovuje stejné podmínky pro rozsah personální podpory ve srovnatelných školách a třídách,“ uvedlo ministerstvo v podkladech.
Úřad ustoupil od původně zamýšlených změn, kterými chtěl sladit pravidla pro počet vyučovacích hodin zástupců ředitelů škol s novým modelem financování. „Po diskusi s řediteli škol se ukázalo, že původně navržené parametry by mohly vést ke zhoršení situace na některých školách,“ napsalo ministerstvo ČTK.
Z údajů ministerstva školství vyplývá, že ve školách pracovalo v uplynulém školním roce 21.039 asistentů pedagoga, což je pět a půlkrát víc než před deseti lety. Většina asistentů je na základních školách a pracuje na částečný úvazek. Průměrný plat asistenta s plným úvazkem byl podle ministerstva práce a sociálních věcí loni 23 381 korun.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.