TOMÁŠ LÉBL, analytik skupiny AXA pro ČR a SR.
Český statistický úřad zveřejnil třetí odhad růstu českého hospodářství v rámci prvního letošního čtvrtletí. Ačkoliv se jedná o data popisující situaci v poměrně vzdálené minulosti, provedená revize meziročního růstu českého HDP z dříve odhadovaných 2,6 procenta na 2,8 procenta jistě potěší. Znamená to totiž, že české hospodářství po zpomalení z nezvykle vysokého růstového tempa dosaženého v roce 2017 a na začátku loňského roku překvapivě mírně zrychluje.
Z vydaných čtvrtletních sektorových účtů však vyplývá, že zlepšení je výsledkem zejména revize volatilních zásob. Naopak investice přestávají být motorem českého hospodářského růstu. A není divu. Pokračující mzdové tlaky se sice zakusují stále hlouběji do firemních ziskových marží, které poklesly nejníže od počátku měření v roce 2005. To by logicky mělo motivovat firmy k investicím do strojů, které nahrazují stále dražší lidskou práci.
V důsledku současné situace, kdy se řešení panujících nejistot jako brexit či obchodní války odsouvá dále do budoucna, však firmy odkládají tyto investice na později. A ani nestabilita podnikatelského prostředí, kterou vytváří zavádění sektorových daní či jim podobná opatření, investiční aktivitu podniků asi příliš nenakope.
Na pozici hlavního tahouna růstu českého HDP tak investice nahradila spotřeba domácností. Ačkoliv se spotřebitelská nálada již nenachází na svých historických maximech, stále se pohybuje výrazně nad dlouhodobým průměrem. Díky přetrvávajícímu optimismu a svižně rostoucím mzdám tak domácnosti zvýšily v prvním letošním čtvrtletí svou spotřebu na úkor dosud rostoucích úspor.
V případě pokračujícího přívalu negativních zpráv týkajících se zejména světové ekonomiky se však i tento zdroj časem vyčerpá. Ordinovat si „blbou náladu“ preventivně, jak bývá v tuzemsku zvykem, by však byla v tomto případě rozhodně chyba.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
